Králík na pivě

Králík na pivě je velká francouzská klasika ze severu, od takzvaných Chti. O popularitu téhle části Francie, jejíž akcent je stejně nezaměnitelný jako přízvuk z Provence nebo z jihozápadu, se postaral v tomto roce film "Bienvenue chez les Chti", tj. Vítejte u Chti. Na začátku filmu se šéf podniku z jižního pobřeží dozvídá, že byl přeložen. "Do ciziny?", ptá se. "Hůř.", zní odpověď: "Na sever." "Do Lyonu?", ptá se šéf. Zde je film poněkud nepřesný, protože sever pro správného jižana začíná Avignonem...ale dobře. "Hůř.", zní odpověď. "Paříž?", děsí se teplomilný šéf. "Hůř." A tak se ocitá v deštivé severovýchodní Francii na hranici s Belgií, kde přestává platit spousta věcí, které si o Francii myslíte. Národním nápojem je tam pivo a tradiční pokrm králík na pivě se tradičně dělá nikoli na olivovém oleji, dokonce ani na oleji, ale na starém dobrém sádle. A "s" je tam vyslovováno jako "š".

Potřebujete:
200g slaniny (nebo eventuelně sádla)
2 cibule
naporcovaného králíka
1 mrkev NEBO sušené švěstky
půl litru piva
sůl, pepř a trochu muškátového oříšku
brambory

Nádobí: velký hrnec, malý hrnec a eventuelně pánev

Rozkrájíte cibuli a slaninu. Cibuli dáte na 5 minut vařit do vody. V hrnci necháte osmažit slaninu, vyndáte ji a v takto vzniklém sádle pak necháte zatáhnout králíka.

Přidáte opečenou slaninu, cibuli, mrkev (nebo švestky) a zalijete pivem. Pod pokličkou necháte vařit na mírném ohni 15 minut.

Přidáte brambory, opět přiklopíte a vaříte dalších 30 minut, což je cca čas, za který se vám odpaří všechno pivo a zároveň se uvaří brambory. Pokud chcete štávy více, dejte od počátku více piva.

A hotovo. Dobrou chuť

Cake s tuňákem a paprikami

Oslavy pokračují a s nimi i neustálé pečení různých jídel na večírky. Jak jsem už říkala, dělám především staré ozkoušené recepty, ale občas mi to přeci jen nedá a zkusím i něco nového. Jako tenhle cake. Jednoduchý a dobrý na party i na piknik.

Potřebujete:
200g mouky
10 cl olivového oleje
10 cl mléka
3 vejce
100g strouhaného sýra (nejlépe nějakého, který má chuť)
300g červených a zelených paprik
1 plechovka tuňáka (cca 140g po okapání)
1 prášek do pečiva
sůl a pepř
provensálské koření

Nádobí: pánev, formu na cake (podlouhlou jako na moskevský chleba)

Nakrájejte papriky na kostičky a nechte je dělat 15 minut na mírném ohni v troše olivového oleje.

Smíchejte vejce, olej, mléko, mouku a prášek do pečiva. Přidejte provensálské koření, sůl, pepř a nakonec sýr, rozkouskovaného tuňáka a papriky.

Pečte 50 minut v předehřáté troubě na 180 stupňů. Jezte studené.

Normandský koláč

Normandie je známá mnoha věcmi. Nevím, co se vybaví vám, ale mně hned naskočí: déšť, calvados, jablka, camembert, krávy, smetana. Až na déšť, krávu a camabert budete všechno z toho potřebovat na normandský koláč. Navíc už potřebujete jen těsto, vejce a cukr. Normandský koláč je tedy vlastně tak trochu sladký quiche.

Poprvé jsem ho zkusila dneska u příležitosti zítřejší Hvězdopravcovy obhajoby v Ženevě. Po obhajobě totiž musí samozřejmě následovat pohoštění. Což je mimochodem důvod, proč jsou moje příspěvky stále řidší. Ne, že bych nevařila: naopak, vařím v množstvích, že děkuju prozřetelnosti, která zařídila, že obhajoba je v zimě, a kromě lednice tak disponuju úložným chladným prostorem na balkóně. A vzhledem k množství vařím jenom věci, které bezpečně umím. Normandský koláč je výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Recept je jednoduchý, ale nikdy jsem ho nedělala, protože jsem si jistá, že Hvězdopravci s jeho odporem k vejcím jistě nebude chutnat. Na obhajobě se ale mezi desítkou dalších dobrot takový koláč lehce ztratí a já a mně podobní si budeme moct pochutnat. A musím říct, že hned na poprvé vyšel koláč výborně.

Potřebujete:
1 listové nebo máslové těsto
4 jablka
lžičku skořice
130g cukru
35g másla
2 vejce
10cl smetany
lžíci calvadosu (možné nahradit jablkovicí a v největší nouzi i jakoukoli další ovocnou pálenkou)

Nádobí: pánev, kulatá forma 26cm v průměru, 3cm vysoká

Oloupete jablka a vyndáte části, které se nejí. Opatrně je rozkrájíte na silnější plátky.

V pánvi rozpustíte máslo, přidáte 100g cukru a skořici. Zamícháte a přidáte jablka. Opatrně necháte chvíli dělat na pánvi tak, abyste křehké plátky jablek nerozbili.

Dáte těsto do formy a na něj pokola skládáte opatrně plátky jablek. Polijete šťávou z pánve a dáte péct do předehřáté trouby 20 minut na 220 stupňů.

Smícháte vejce se smetanou a s cukrem. Přidáte calvados. Tuto směs nalijete na koláč a necháte péct ještě 10-15 minut.

A hotovo! Dobrou chuť!

Žabí stehýnka s petrželí

Inu, jednou na to na francouzském blogu muselo dojít. Žabí stehýnka. O tom, jak to vlastně se žabími stehýnky ve Francii je, jsem vám povídala zde. A teď, jak s nimi naložit.

Potřebujete:
svazek petržele
4 stroužky česneku
4 tucty žabích stehýnek
50g másla
sůl a pepř

Nádobí: pánev

Na pánvi rozpustíte máslo v dostatečné kvantitě. Dáte do něj pomalu dělat žabí stehýnka v jedné vrstvě. Pozor, stehýnka se dělají déle, než byste čekali, cca 10 minut. Obraťte opatrně stehýnka jedno po druhém tak, aby se vám nerozbila. Posypte rozmixovanou petrželí s česnekem a nechte dělat ještě cca 5 minut.

A je hotovo! Servírujte s chlebem a bílým vínem.

Tarte tatin s čekankovými puky

Tenhle recept má na mém blogu jednu zvláštnost. Vůbec mi nechutná. Ale taky je zaručeným úspěchem, protože ostatní evidentně shledávají, že je dobrý, dokonce vynikající a především velmi originální.

Čekankové puky, čili endives, jsou pro francouzské děti jednou z nočních můr, asi jako pro ty české červená řepa. Mírně nahořklé křupavé lístky je odpuzují nejspíše právě tou nahořklostí. Já jsem děcko české, čili nahořklá chuť mi nevadí, ale naopak nesnáším sladko-slané. Takže můj koláč má velký úspěch, ježto zcela zbaví čekanky jejich nahořklé chuti, ale já ho nemám ráda, protože je to koláč sladko-slaný a protože je v něm skořice, na kterou pomalu ale jistě začínám být alegrická. Pokud jste tedy vždycky měli rádi věci jako rýžový nákyp, či pokud máte rádi tajine s datlemi a meruňkami, pustťe se do tohoto koláče bez váhání. A pozor, servírujte ho velmi teplý!

P.S. A proč je to tarte Tatin? No přece proto, že je pečený vzhůru nohama! Koukněte tady.

Potřebujete:
6 čekankových puků
váleček kozího sýra (alespoň 150g)
tři lžíce medu
sůl a pepř
lžičku skořice
50g másla
1 listové těsto
šťávu z dvou pomerančů
25g piniových semínek

Nádobí: pánev, antiadhesivní kulatou formu o průměru cca 26cm, 3cm hlubokou

Omyjete čekanky a rozkrojíte na dvě poloviny. Vyříznete tvrdou část (kmen) uvnitř tak, aby zbyly téměř jen lístky. Vyříznutím tak zbavíte čekanku její hořké chuti.

Na pánvi rozehřejete máslo s medem a dáte do něj pomalu podusit čekanky cca 20 min. Pak přidáte šťávu z pomerančů, skořici, sůl a pepř a necháte zkaramelizovat na pánvi.

Vymažete formu, dáte do ní čekanky a rovnoměrně rozprostřete. Na to dáte semínka, na ně na kolečka nakrájený kozí sýr. Přiklopíte těstem, které zahrnete na okrajích dovnitř. Uprostřed udělějte díru, aby mohla odcházet pára a pečte v předehřáté troubě 30 minut na 180 stupňů. Dobrou chuť!

Brokolicová krémová polévka

Na téhle polévce možná není mnoho francouzského. Možná ji v Čechách děláme podobně. Já jsem se ji ale naučila tady, a tak jí dávám na své stránky jako jeden ze zdejších receptů. Jednoznačně si pochutnáte a navíc se v kuchyni moc neohřejete. A je to zdravé!

Potřebujete:
500g brokolice (použijte i kmen, v polévce to nevadí)
2 mrkve
1 šalotka
2 lžíce smetany
trochu olivového oleje
špetka muškátového oříšku
sůl a pepř
několik trojúhelníčků taveného sýra

Nádobí: hrnec, mixér

Do hrnce dáte trochu oleje a na něm necháte zesklovatět šalotku. Přidáte nastrouhanou mrkev a necháte ještě trochu podusit.

Zalijete vodou a přivedete do varu.

Do vroucí vody hodíte brokolici a vaříte, dokud brokolice není měkká. Osolíte, opepříte a přidáte muškátový oříšek.

Pokud je vývaru moc, trochu ho odeberete, aby polévka nebyla moc řídká. Jestli se vám tahle rada zdá tak trochu "drahá" (jak má člověk poznat, zda bude polévka řídká nebo ne...), slijte zeleninu a vývar uschovejte. Přidejte smetanu a sýr. Rozmixujte. Pokud jste odlili vývar, přidávejte ho za stálého míchání, dokud nemá polévka požadovanou hustotu. Ochutnejte, zda není třeba přidat sůl nebo pepř.

Ozdobte několika rozdrcenými zrnky červeného pepře.

Pěkný podzimní večer!

Kuřecí řízky s liškami

Lišky mi, jak vidíte, učarovaly. Mají je stále ještě na trhu a navíc ne drahé. A tak zkouším, co se dá. Přinesla jsem Vám zatím recept na lišky se smetanou a na podzimní dýňovou polévku s liškami. Musím říct, že skvělé jsou také lišky s těstovinami, což je ale recept velmi jednoduchý, tak jsem se s ním zatím nechlubila. A včera jsem vyzkoušela lišky s kuřecími řízky. Hvězdopravec se olizoval až za ušima. Tak nevím, zda měl po třech hodinách lezení, které jsme před večeří absolvovali, tak strašný hlad, nebo zda to bylo skutečně dobré... A musím říct, že pokud si houby očistíte dopředu, je to jídlo také velmi rychlé, takže ho zvládnete za čtvrt hodiny i po třech hodinách visení na laně.

Potřebujete:
500g kuřecích řízků
200g lišek
1 cibuli
skleničku sladkého muškátového vína
45 cl smetany
trochu šafránu (máte-li...)
sůl, pepř a trochu olivového oleje

Nádobí: pánev

Nakrájíte cibuli na jemno a řízky na kostičky.

Necháte rozehřát olej a necháte v něm zesklovatět cibuli. Přidáte kuře a necháte dělat cca 5 minut. Zalijete vínem a mícháte, aby se víno odpařilo.

Přidáte smetanu a opět mícháte, aby se odpařila voda.

Nakonec přidáte houby na prudkém ohni, aby rychle pustily vodu a aby se voda rychle odpařila.

Když je omáčka dostatečně hustá, přidáte šafrán, sůl a pepř.

Dobrou chuť!

Špenátové rizoto

Rizoto je opět nikoli francouzské, ale italské provenience, ale Francouzi ho mají rádi. A pozor, nejedná se o směs uvařené rýže, zmražené zeleniny vařené ve vodě a eventuelně zbytků kuřete. Rizoto je předkrm nebo příloha, při jehož vaření se poměrně zapotíte stálým mícháním, které je klíčem k tomu, aby rýže dostala chuť. Výsledek je poměrně lepivý, ale takové rizoto má být...

Potřebujete:
350g kulaté rýže
350 g čerstvých špěnátových lístků, které se dají konzumovat syrové, protože jsou skutečně mladé. Pokud seženete jen velké listy, dejte je vařit do hrnce s poslední sběračkou bujónu.
2 litry drůbežího vývaru
40g ricotty
1 cibuli
75g parmezánu
špetku muškátového oříšku
trochu olivového oleje
sůl a pepř

Nádobí: hrnec

Nakrájíte na jemno cibuli a špenát na hrubo.

Do hrnce dáte trochu oleje a necháte na něm zesklovatět cibuli. Přidáte rýži a necháte smažit cca 5 minut na mírném ohni.

Zalijete cca čtvrtinou vývaru na prudkém ohni. Mícháte, aby se bujón odpařil. Když je skoro odpařený, přidáte další čtvrtinu a tak pokračujete, dokud není rýže "al dente", tj. ještě má formu.

Sundáte hrnec z plotny a přidáte špenát, ricottu, muškátový oříšek a polovinu parmezánu. Zamícháte a ochutnejte, zda není třeba přidat sůl nebo pepř. Zbytek parmezánu použijte na dekoraci. Servírujte horké

Dýňová či tykvová polévka s houbami

Dýní v Čechách asi roste hodně, protože je to jedno z oblíbených slov pro vyhledávání, díky kterým se dostáváte na můj blog. A máme recht ty dýně pěstovat! Poprvé jsem ji ochutnala až tady a můžu říct, že je to skutečná dobrota. A navíc, když koupíte tykev, vydrží v lednici opravdu dlouho, takže ji tam můžete mít pro strýčka příhodu, až nebudete mít co vařit. Dýně, tykev...jaký je v tom rozdíl jsem psala zde, kde také najdete recept na krémovou polévku. Moje zkušenost ale je, že obě dvě se výborně hodí na polévku, ve které mají velmi podobnou chuť.

Včera jsem zkusila další vezri polévky, tentokrát s liškami a lískovými oříšky, a bylo to do nenasyta dobré. Lískové oříšky do polévky se můžou zdát hodně divné, ale takovou chuť má tak trochu islupka tykve, pokud ji neoloupete. Což je mimochodem jednak úspora času a jednak evidentně dobrá rada, jak dát vaší polévce jednu chuť navíc...

Potřebujete:
1 tykev (cca 700g)
trochu zeleninového vývaru
trochu mléka
1 šalotku
trochu olivového oleje
dvě hrsti lišek
hrst lískových oříšků
trochu másla

Nádobí: pánev, hrnec

Nakrájíte na jemno šalotku a tykev na kostičky.

V hrnci necháte na oleji zesklovatět šalotku a přidáte nakrájenou tykev. Necháte trochu podusit a zalijete vývarem.

Na pánvi necháte rozehřát máslo a dusíte v něm očištěné lišky, dokud nevypustí všechnu vodu. Přidejte nahrubo nakrájené ořechy a nechte ještě trochu opražit.

Když je tykev měkká, odlijte vývar dle chuti (nechte si ho někde stranou) a rozmixujte obsah hrnce. Pomalu přilijte trochu mléka a vývar tak, aby polévka zůstala krémová (možná tedy nepřilijete všechen vývar, záleží hodně na chuti). Zamíchejte.

Přidejte houby a oříšky a servírujte s černým chlebem. A dívejte se z okna na padající listy: takhle oranžová polévka s hnědými houbami je vskutku podzimní...

Parmice nachová v alobalu

Tak vidíte, myslela jsem, že se na dlouhou dobu odmlčím, a hned jsem tu s dalším receptem...opět na parmici, protože to je jaksi skoro jediná ryba, která nám ještě zbývá v mrazáku. Recept na parmici v alobalu je velmi jednoduchý, dietní a typicky jihofrancouzský. Pozor, opět se jedná o recept, který není moc kořeněný a velká část chuti je dána tím, že máte skutečně čerstvou petržel, červená sladká rajčata a kvalitní česnek...

Potřebujete (na osobu, tj. do jednoho závitku z alobalu):
3-5 filetů z parmice
1 rajče
půl stroužku česneku
lžíci placaté petržele namleté na kaši
eventuelně trochu olivového oleje (jde to ale i bez něj)
sůl

Nádobí: tác do trouby, alobal a pečící papír

Osušíte rybu, nakrájíte rajče a oloupete česnek

Prostřete alobal a dejte na něj pečící papír. Na to vrstvíte rybu, rajče, rozetřený česnek a namletou petržel. Pokud chcete, zakápnete trochu olejem. Osolíte a zavřete alobal s pečícím papírem uvnitř tak, aby vám ze závitku nic neteklo.

Pečete na 170 stupňů 12 minut. Servírujete nejlépe s rýží, ale osobně přidávám i trochu zelených fazolek nebo jiné dušené zeleniny. A je to.

Toasty z parmice nachové

Moc se omlouvám za dlouhé mlčení, které nejspíš bude trochu pokračovat. Hvězdopravec dopsal doktorát, a tak jsme se vydali na prázdniny, kde jsem se pochopitelně vařečky ani nedotkla a zástěru jsem vyměnila za sedák a lano. A od té doby, co jsme zpět, to není o mnoho jiné: často jíme venku nebo u kamarádů...

Nabízím Vám dneska recept na toasty, které jsem zkoušela dělat před několika týdny a které jsou velmi dobré. Zjistila jsem, že jsou navíc poměrně populární, protože jsem tytéž toasty ochutnala v jedné marseillské restauraci. Recept jsem sem nedávala, protože je poněkud komplikovaný, co se týče ingrediencí. Ale vzhledem k tomu, že na blog chodí i expartiovaní Češi, a vzhledem k tomu, že jsem nic moc nového nevyzkoušela...sem s receptem:

Potřebujete:
olivový olej
8 filetů z parmice nachové
1 citrón
1 lžičku čerstvého mletého koriandru
4 plátky coppy (italská uzenina)
8 plátků olivového chleba

Nádobí: tác do trouby, pánev

Vymačkáte šťávu z citrónu tak, že ho nejdříve oloupete, nakrájíte na čtvrtiny a následně opatrně vymačkáte rukou. Smícháte šťávu s olivovým olejem, koriandrem, solí, pepřem a čtvrtkami citrónu.

Coppu necháte minutu udělat na pánvi bez tuku. Filety parmice dáte na olivový chleba, zalijete jemně zálivkou z citronu a dáte dělat do trouby na 3 až 4 minuty na gril.

Vyndejte z trouby, na parmici položte plátky coppy a servírujte se salátem jako předkrm.

Dobrou chuť!

Steak z tresky a jeho postýlka ze špenátu

Ve Francii patří ke kuchyňskému umění také vymýšlet názvy jídel. V restauraci je tak chudák cizinec před menu obvykle na holičkách, protože si říká, že se v lekcích francouzštiny nic nenaučil netuše, že vedle sedící Francouz se zeptá nejdřív pětkrát číšníka, co které jídlo vlastně je. Tento trend znáte ostatně i z českých restaurací, kde je ale obvykle spojitost jasná (katův šleh bude asi pálivý), nebo naopak naprosto nejasná (závin paní starostky neobsahuje paní starostku, ale cokoli od máku až po jablka a kreativní kuchař tím chtěl říct, že jeho zmražené listové těsto, které na závin použil, je zaručeně vyrobeno dle staročeské receptury). Ve Francii obvykle pompézní název označuje pompézní jídlo, jinak se klient zlobí, a pokud si objednáte králíka například "s jeho oranžovou krajkou", najdete okolo králíka vlnovku mrkvové kaše připomínající onu oranžovou krajku.

Tak i můj dnešní recept skutečně obsahuje špenátové lůžko. Recept jsem našla na svém oblíbeném blogu kuchaře a majitele restaurace Fabrice. Jeho recepty jsou vynikající, ale vyžadují obvykle obě ruce, přítomnost v kuchyni během vaření a především trochu zkušenosti. Přesto jsem se tuhle neděli odvážila, protože dnes Hvězdopravec oznámil opět, že odešle svůj nekonečný doktorát, a vím, že dnes ho opravdu už odeslat musí. Rozhodla jsem se tedy, že specialitou oslavíme ten vítězný konec. Samozřejmě to dopadlo tak, že do večeře nic dopsáno nebylo, Hvězdopravec tedy u stolu byl stále Vopičák, a tak také jedl: vidličkou krájel kusy ryby a hleděl do prázdna. Já jsem si ale moc pochutnala, a tak sem spěchám s receptem. A nakonec to nebylo nijak strašně pracné.

Potřebujete (pro 4 osoby):
Na omáčku:
2 šalotky
50g másla
15cl bílého vína
5cl vermutu (ehm, to říká Fabrice: já jsem nahradila vermut sladkým muškátovým vínem a bylo to super. Též podle mě poslouží bílé martini)
25cl rybího vývaru (fumet de poisson)
50cl šlehačky
šťáva z limetky
sůl a pepř

Na postýlku ze špenátu, na níž bude odpočívat vaše treska:
600g čerstvého špenátu
1 velká šalotka
stroužek česneku
40g másla
40g tučné smetany

Na rybičku:
4 kostky z tresky (cabillaud) nejlépe s kůží
20g másla
olivový olej
sůl a pepř

Nádobí: 2 pánve, velký hrnec, malý hrnec, sítko

Začněte nejlépe špenátem. Nejdřív ho zbavte stonků, omyjte a vhoďte na 5 minut do vroucí vody. Pak prudce zchlaďte a vyždímejte.

Na jemno nakrájejte šalotku a rozetřete česnek. Dejte je podusit na máslo, přidejte špenát a smetanu a nechte 5 minut na středně prudkém ohni. Nechte v teple a pokračujte s omáčkou.

Na omáčku si nejdřív připravte všechny ingredience. Na velmi jemno rozkrájenou šalotku dáte podusit na 25g másla. Zalijete vínem a vermutem a necháte zredukovat o 1/3 (tj. dáte omáčku na prudký oheň a mícháte jako diví, aby se odpařila voda). Poté zalijete vývarem z ryby a opět o třetinu zredukujete. Nakonec přilijete smetanu a zredukujete na polovinu. V té chvíli už vám asi tuhne od míchání ruka, ale je to naštěstí poslední redukce. Vypnete sporák, přecedíte omáčku, přilijete šťávu z limetky, přidáte 25g másla a je to. Pozor, už nevaříte, nebo se vám jednotlivé složky oddělí.

Přibližně v moment, kdy přidáváte smetanu, dejte na pánev dělat rybu osolenou a opepřenou rybu. Je to úplně jednoduché, v troše másla a oleje nechte dělat kostku pět minut na každé straně s tím, že začnete tou stranou, na které je kůže.

Servírujete tak, že nejdřív na talíř upravíte postýlku, kolem ní nalijete omáčku, a na postýlku pak dáte rybičku. A slavnost může začít...

Červené pesto

Na pesto jsem vám nabídla dva recepty: jednak na klasické italské pesto a jednak na francouzské pistou. Oba dva druhy jsou poměrně podobné, protože v obou je základem bazalka. Klasické pesto je tedy pochopitelně zelené.

Červené pesto je podobné složením i použitím. Dá se tedy dát jak na těstoviny, tak jako aperitiv na malé kousky bagety jako jednohubka. Jedna ingredience je ale jiná: základem není bazalka, ale sušená rajčata. Odtud tedy ona červená barva. Sušená rajčata jsou jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Obvykle je kupuju: dají se udělat i doma v troubě, ale pouze za podmínek, že seženete skutečně kvalitní, pevná, červená malá rajčata (nikoli cherry). A na to teď není sezóna...

Potřebujete:
100g sušených rajčat
50g parmezánu
50g piniových semínek
15cl olivového oleje
trochu bazalky
stroužek česneku
eventuelně trochu soli

Nádobí: mixér

Postup je opět zcela triviální. Všechno, kromě oleje, naházíte do mixéru a rozmixujete. Pak pomalu přiléváte olej. A je hotovo. Doporučuju nechat před konzumací 24hodin uležet.

Ančoajáda, pomazánka z ančoviček, neboli anchoïade

Ančovičky nesnáším. V olivách nebo na pizze to považuju za důkaz špatného vkusu. Když vidím tyhle ubohé rybičky občas v televizi, jak se mrskají v obrovské síti, ze které je jeřáb za protestů ekologů vylévá kamsi do horoucích pekel konzervárenského průmyslu, říkám si, proč tuhle nechutnou rybičku vlastně lovit...tedy, říkala jsem si. Než jsem ochutnala nejklasičtější z provensálských klasik: anchoïade. Jednoduchá pomazánka, do které se namáčí křupavá zelenina při apéru, když popíjíte pastis a hrajete petang. Aaaaaach...

Potřebujete:
100g ančoviček (z konzervy v olivovém oleji, pokud není možné jinak)
2 stoužky česneku
lžičku vinného octa
20cl olivového oleje
provensálské koření.

Nádobí: mixér

A co uděláte? No prostě to všechno rozmixujete.

Nakrájíte čerstvou mrkev, květák, papriky, ředkvičky, listy čekankových puků, prostě jakoukoli křupavou zeleninu a apéro může začít...

Lišky se smetanou

Včera jsem opět narazila na trhu na nepříliš drahé houby: tentokrát na trompettes chanterelles. Trochu jsem si zapátrala, co to vlastně je. Jistě každý víte, jak to vypadá s názvoslovím hub v České republice. Moji rodiče nejsou ani jeden ze západních Čech, a tak jsem se s pravými Rokycaňany nikdy nemohla domluvit. Co je kozák, a co je křemenáč? Jak říkají hřibu dubovému? Já nevím, už si to nepamatuju, ale my mu doma říkáme "pajdubák", a tomu v Rokycanech nikdo nerozumí. A ve Francii to není lepší. Nad bednou s uvedenými houbami stálo: "trompettes chamterelles". Protože jsem si všimla, že trhovec má zřejmě nějaké regionální sklony často psát místo "N" písmeno "M", měla jsem úkol trochu usnadněný. Přitom díky tomu, že jsem už ve Francii na houbách byla, vím, že zdejší oblíbená houba jsou "trompettes de la mort", trumpetky smrti. Kupodivu jedlé a dokonce vynikající, ale kvůli své černé barvě velmi nevábně vypadající houby ve tvaru trumpetek znám docela dobře. Ty ale v krabici nebyly. Houby v bedně měly sice tvar trumpetek, ale měly žlutou nožku. "Chanterelles" je naopak, jak mě poučila francouzská wikipedia, nepříliš užívané slovo pro "girolle", tedy lišku. Liška ale zase nemívá černou hlavičku či klobouček...Nad 400g svého úlovku z trhu jsem tedy zaplesala: koupila jsem mutanta mezi trumpetkou smrti a liškou. Zadoufala jsem, že mutantek je jedlý. A vzhledem k tomu, že píšu tyto řádky, tak asi jedlý byl, ale hlavně byl moc dobrý a chuťově velmi podobný jako lišky. Udělala jsem ho jako přílohu k telecí pečeni: pokud telecí neseženete, neváhejte, a vezměte kuřecí, nebo králičí. S bílým masem je takhle příloha jako dělaná. Pravda, jídlo je poněkud těžké, takže já jsem raději udělala i trochu zelených fazolek, aby se celá ta dobrota odlehčila. Bylo to božské.

Potřebujete (pro 2-3 osoby):
400g lišek
1 šalotku (v nouzi nahraďte cibulí)
12,5 cl smetany
3 větvičky placaté petržele
3 snítky pažitky
25g másla
sůl a pepř

Očistíte houby pokud možno tak, abyste je nemuseli namáčet. Na velmi jemno nakrájíte šalotku.

V pánvi rozpustíte máslo a dáte na něj na prudkém ohni lišky a šalotku. Houby pustí hodně vody, které je třeba se z 3/4 zbavit stálým mícháním. Osolte a opepřete.

Když je vody z hub málo (cca za 5 minut), přidejte smetanu a nechte na středně silném ohni ještě trochu odpařit.

Sundejte pánev z ohně, posypte nakrájenou petrželí a pažitkou a servírujte horké jako přílohu k bílému masu, nebo i samotné jako předkrm.

P.S. K telecí pečeni: pokud seženete telecí dostatečně kvalitní, postup je jednoduchý. Na troše oleje necháte zatáhnout, poté přiklopíte a necháte dělat na mírném ohni 30 minut. Alespoň tak mi to poradil můj řezník, a tak to bylo také správně.

Papriková marmeláda...na toastech s kozím sýrem (nebo bez :-)

Jak jsem psala nedávno, na mojí cestě francouzskou kuchyní se snažím objevit mimo jiné také skryté chutě některých potravin. Moje další výzva, kterou jsem si tak trochu s humorem uložila, bylo zjistit, kterak upravit růžičkovou kapustu, aby byla dobrá. Mám z ní, stejně jako asi většina populace, hrůzu. Tento úkol ale zatím nechávám na později, protože se blíží (ano!!!!!) konec Hvězdopravcova doktorátu, a s ním i pohoštění pro komisi a zúčastněné, které je přirozenou součástí. Někteří si na to berou profesionály, kteří jsou ale drazí. A já mám jasné priority: pokud máme utratit peníze za pohoštění, nakoupíme raději více drahého pravého superdobrého šampaňského, než drahých superkrásných koláčků. Zvlášť, když můžu pohoštění připravit sama. Jinými slovy, budu to já, kdo eventulně zkazí žaludky celé té astrofyzické bandě. Tím pádem začínám pomalu zkoušet recepty na různé věci, které:

1. se dají jíst na jedno či dvě kousnutí
2. nevyžadují příliš mnoho práce
3. jsou dekorativní i bez toho, abyste museli používat pinzetu a mikroskop.

A navíc, možná se vám tyto recepty budou hodit, až budete připravovat jednohubky či chlebíčky na Vánoce či na Silvestra. Upozorňuju vás, že já se do chlebíčků ani do jednohubek nikdy nepouštím, ježto to považuji za příliš pracné.

Některé recepty, které jsem už ozkoušela, můžete najít zde. Hodit se může i výběr z těchto receptů. A pár dalších receptů hlavně na omáčky, ale nejen na ně, stejně jako pár rad, najdete zde.

Papriková marmeláda je jedna z jednoduchých věcí, která je vynikající na malých toastech s kozím sýrem. Nemusíte ji ale nutně dávat na kozí sýr, protože dodá mnoho chuti třeba i obyčejnému mazacímu sýru. Já osobně jí zbožňuju, ale všechno je otázka chuti.

Potřebujete:
3 červené kapie
trochu cukru
trochu sladkého bílého vína
trochu másla

Na toasty:
20 plátků bagety
cca 400g "buches de chèvre", tedy válečku kozího sýra

Nádobí: hrnec s poklicí, pekáč, alobal

Papriky zabalíte do alobalu a necháte je péct 45 minut v troubě na 200 stupňů. Cílem není nic jiného, než je moct oloupat, což jde lehce po té, co papriky dlouho pečete, a pak prudce zchladíte. Nepříliš ekologické, Doufám, že máte horkovzdušnou troubu, v níž můžete současně péct i něco jiného.

Oloupané papriky nakrájíte na kostičky cca 0,5cm tak, abyste neztratili mnoho šťávy. Dáte je dusit na trochu másla.

Když jsou papriky trochu opečené, přidáte cukr a necháte vařit cca 30 minut pod poklicí, až se z paprik stane hustý sirup (nikdy se vám nerozvaří do úplně homogenní hmoty)

Přidejte trochu sladkého bílého vína a marmeláda je hotová.

Pokud chcete dělat toasty, na plátky bagety dejte plátky sýra cca 1cm tlusté, na to dejte trochu marmelády a nechte v troubě na 220 stupňů 5 minut.

A je to. Dobrou chuť.

Filety z tresky s křupavou zeleninou na bílém víně

Tenhle recept je vynikající jak chuťově, tak i tím, že je velmi jednoduchý. Doporučuju ale nešetřit na filetech z tresky a opatřit si skutečně vynikající maso z tresčích zad (dos de cabillaud). Pokud neseženete rybu čerstvou, dobré jsou filety zmražené přímo na moři, tedy hned, jak je ryba ulovena: tímto způsobem je zachována nejen většina vitamínů, ale také, a především, vynikající chuť křehkého masa. Pozor, před použitím nechte filety důkladně rozmrazit a osušte je, abyste je zbavili vody, která by jinak zbavila vaše jídlo chuti. A navíc, pokud dáte rybu do trouby ještě zmraženou, rozmrazíte ji tím moc rychle, což způsobí ztrátu vitamínů.

Nešetřete rovněž zbytečně na víně, které do receptu budete potřebovat. Jak jsem již několikrát zdůrazňovala, víno dá jídlu chuť, a proto je třeba, aby to bylo víno chuťově dobré. Moje zkušenosti z mojí poslední návštěvy v Čechách jsou ty, že je třeba se vyhnout nejen červenému, ale i všemu bílému vínu pod 100kč ze supermarketu.

Potřebujete (pro 2-3 osoby):
400g filetů
6 malých brambor
3 mrkve
trochu čerstvých zelenych fazolek (pokud neseženete, než používat zmražené, dejte raději více brambor a mrkve)
2 cibule
2 dl suchého bílého vína
estragon
kopr
sůl, pepř, olivový olej

Nádobí: hrnec s poklicí, pekáč

Nakrájejte cibuli, očistěte mrkev a brambory a utrhejte konce umytých fazolek.

V hrnci na troše oleje nechte zesklovatět cibuli, přidejte celou mrkev, celé brambory a fazolky. Nechte nejdříve osmahnout v otevřené nádobě cca 15 minut, pak zalijte vínem, osolte, přidejte estragon a kopr a přiklopte. Nechte vařit na mírném ohni 20 minut.

Obsah hrnce vylijte na pekáč. Na to dejte osolené filety s koprem a estragonem, pekáč zakryjte alobalem a nechte péct 20 minut na 200 stupňů.

A jídlo je hotové. Omáčka bude mít jemně nasládlou chuť cibule a mrkve a s křupavou zeleninkou je to skutečně požitek. Tak dobrou chuť!

Avokádové skleničky s uzeným lososem

Skleničky, neboli verrines, jsou ve Francii v současné době velmi v módě. Říkám-li skleničky, myslím obyčejné skleničky z čistého skla, na nožičce nebo bez nožičky, o objemu maximálně 2dcl, ale zcela postačí tzv. štamprdle, nebo skleničky od malé dijonské hořčice. Do skleniček se pak dá dát kde co, co spolu jde dobře dohromady, nejlépe v několika vrstvách: pěkně to vypadá a slouží to jako pochoutka na aperitiv, neboli amuse-bouche. Pokud kliknete, dostanete se na překlad toho, co to je amuse-bouche, a též na několik dalších receptů. Jinými slovy, až budete připravovat silvestrovské pohoštění, máte zde spoustu receptů, co nabídnout místo klasických jednohubek. A věřte mi, není to pouze originální, ale také méně pracné.

První verrine jsem jedla u Hvězdopravcovy maminky, jejíž přítel je velký nadšenec do vaření. Koncept se mi moc líbí, protože nejsem příliš velký fanda pojídání chipsů na aperitiv. Ačkoli někteří lidé do verrines dávají třeba i rajčata, mozzarelu a bazalku, jsem zastánce toho, že je třeba respektovat původní koncept, tj. aspoň jedna ze součástí verrines musí být tekuté nebo kašovité konzistence, aby to, že dáváte váš výtvor do skleniček, mělo aspoň trochu smysl.

Potřebujete:
2 avokáda
0,5 dl drůbežího vývaru
půlku limetky
0,5 dl smetany
1-2 kapky tabasca
trochu soli
špetku kumínu
uzeného lososa

Nádobí: mixér

Do mixéru dáte avokádo, vývar a smetanu. Rozmixujete do hladka. Přidáte koření a šťávu z limetky.

Nalijete směs do skleniček. V momentě servírování pokryjete skleničky nakrájeným uzeným lososem.

Tak, pěkný aperitiv!

Lasagne s lososem a pórkem

Moje aktivita na blogu stagnuje, také tak trochu proto, že čím dál tím častěji dělám staré ozkoušené recepty a na hledání a vynalézání nových nám tak zbývá málo místa v lednici i v žaludku. Viděla jsem ale včera, že zde někdo hledal lososové lasagne, které dělám, ale recept jsem sem ještě nedala. A tak tedy sem s ním.

Potřebujete (pro cca 6 osob):
pláty na lasagne
3 steaky z lososa
5 pórků
tymián
1 vejce
20cl smetany
250g mascarpone
parmezán
trochu oleje a soli

Nádobí: pekáč na lasagne, pánev

Upravíte pláty na lasagne dle receptu či návodu na obalu

V pánvi necháte na troše oleje zesklovatět pórek během asi 15 minut

Omyjete steaky z lososa, osušíte a rozkrájíte na kostičky

Smícháte smetanu, mascarpone a vejce

Do pekáče dáte trochu směsi se smetanou, na to dáte vrstvu těstovin, na to pórek, lososa, polijete směsí se smetanou a posypete tymiánem. Pokračujete vrstvou těstovin, pórku atd., dokud vám zbývají ingredience. Končíte vrstvou těstovin, na kterou dáte trochu směsi se smetanou a celé to postouháte parmezánem. Zakryjete potravinovou fólií a necháte 2 hodiny odpočinout v lednici (musím uznat, že jsem recept nikdy nezkoušela bez odpočinku, ale je možné, že to jde i bez něj, zvláště pokud jste předvařili čerstvé těstoviny na lasagne).

Pečete na 180 stupňů 35 minut. Pokud vám vršek moc rychle hnědne, zakryjte pekáč alobalem.

Dobrou chuť!

Caviar d'aubergine čili Kaviár z lilku

Jsem velký experimentátor a moje cesta francouzskou gastonomií mě baví právě proto, že zkouším stále nová a nová jídla, ale také nové a nové produkty. Moje maminka vždycky říká "ale když já nevím, jak to upravit". Co dělat s artyčoky, dýněmi, s různými rybami, mořskými plody a dalšími potravinami, které generace našich maminek neznaly, protože takové produkty v komunistické samoobsluze nebyly? Mám výhodu v tom, že občas u kamarádů narazím na něco, co neznám, občas něco zahlédnu v mém oblíbeném pořadu o vaření "Un dîner presque parfait", občas se na něco pozeptám řezníka, zelináře, či nějakého dobrého francozského kamaráda-kuchtíka (jako je třeba Jeanne), občas studuju internet či mojí chytrou kuchařku Larousse, kde je popsané, co z které potraviny se jí a co se nejí a vůbec, jak s ní naložit tak, aby byla vhodná k úpravě. Výsledky jsou různé, od těch, které se mi zdají hodné publikování, až po brownie neodlepitelnou od formy na pečení a záhy ani od nože, kterým jsem jí chtěla smést do koše.

Moje zjištění ze zkoušení všeho možného je, že pokud máte jakýkoli kvalitní a čerstvý produkt, existuje nutně nějaká úprava, ve které vám onen produkt bude chutnat. Například já nemám moc ráda meruňky, protože jsou chlupaté (podle mě), parmici na grilu, protože má sama o sobě divnou chuť, syrovou celerovou nať, jak ji Francouzi chroupou na aperitiv, atd. atd. Naopak ale meruňkový koláč, parmice s rajčaty, nebo celerová nať v omáčce, to je dobrota, protože se ta jejich podivná chuť snoubí s něčím jiným, co ji oslabí, ale zároveň nepřebije...

A teď, kam se s tím chci dostat. K lilku. Lilek totiž stále odporoval mojí teorii. Kvalitní a čerstvý lilek prostě vždycky do všeho přidával chuť lilku, kterou jsem se při jídle snažila nevnímat. Asi mě odpuzuje lilková fialová na obalu, nevím. Ale všechno, co jsem s lilkem dělala, mě prostě nikdy moc nadšením nenaplňovalo. Jednou jsme ale zavítali s Hvězdopravcem do restaurace Chasse Spleen, která je velmi dobrá a šik. Na předkrm jsem si dala dušené hříbky a kaviár z lilku, protože miluju hříbky a lilek, řekla jsem si, v nejhorším nějak přežiju nebo nesním. A překvapení, kaviár z lilku má chuť lilku, ale právě jenom tak, aby se příjemně snoubila s tím ostatním. Takže jsem našla la recept, a ten vám tu teď nabízím. Tak se dívejte a hlavně vařte. A víte, proč je to tak dobré? Protože v tom není ten zatracený lilkový obal čili slupka :-).

P.S. Moje příští velká výzva je růžičková kapusta :-)!

Potřebujete:
700 g lilku, což jsou cca 2 lilky
2 stroužky česneku
2 polévkové lžíce citrónové šťávy
půl lžičky soli
pepř
1 kelímek olivového oleje
na špičku nože chili

Nádobí: formu na pečení, mixér

Lilek rozkrojíte napůl a uděláte do něj něčím špičatým dírky tak, abyste nepoškodili slupku. Dáte do formy s pečícím papírem slupkou navrch a pečete 25minut v troubě na 210 stupňů. Po deseti minutách k lilku přidáte oloupené stroužky česneku: lépe se mixují, když jsou před tím trochu upečené...

Vyndejte z trouby nechte vychladnout.

Z lilků lžičkou vydlabejte dužninu. Naházejte ji do mixéru spolu s česnekem, citrónovou šťávou a solí. Rozmixujte. Přilévejte za stálého mixování olej tak, až je směs hladká. Nakonec přidejte chili.

A je to. Servírujte na opečeném chlebu.

Krémová hlívová polévka s mušlemi St. Jacques

Hlíva, francouzsky pleurote, uplakaná houbička, je podle mých vzpomínek k dostání i u nás. Tady není moc drahá, a protože teď je zrovna sezóna hub, nakoupila jsem jí půl kila a pustila se do prozkoumávání, co se s hlívou dá dělat. Jeden z receptů, který je podle mě opravdu vynikající, je krémová polévka. Jí se s mušlemi St. Jacques, Svatojakubskými mušlemi...nebo mušlemi svatého Jakuba? Ty jsou tu naopak docela drahé. Levněji je seženete zmražené, nejsou ale tak dobré. Nicméně do polévky podle mě stačí, protože v ní vlastně plní úlohu knedlíčků. A navíc dost pochybuju o tom, že mušle St.Jacques seženete v Čechách čerstvé. Pokud je neseženete vůbec, můžete zkusit polévku udělat stejně. Nebude to asi úplně ono a určitě bych vám doporučila v tom případě koupit hlívy trošku více a dát jí více nerozmixované, aby jen tak plavala v polévce.

Do receptu dále potřebujete kachní tuk, který určitě v Čechách neseženete, a tak ho můžete nahradit máslem, sádlem nebo olejem, jak se vám bude chtít. A nezapomeňte poprosit kamarády, kteří jedou do Francie, aby vám někde ten kachní tuk pořídili a zkuste v něm doma opéct brambory na pánvi. Konzervička tuku sice přijde na cca 4 eura, ale pochutnáte si.

Potřebujete (pro 4 osoby):
250 g hlívy ústřičné
12,5 cl smetany
75 cl drůběžího vývaru
trochu kachního tuku
čerstvou petržel
krabilici čili cerfeuil...pokud seženete...
půl šalotky (v nouzi možno nahradit cibulí)
půl stroužku česneku
12 mušlí St. Jacques

Nádobí: pánev, hrnec

Nakrájíte hlívu, šalotku a česnek.

V hrnci necháte rozehřát trochu kachního tuku a necháte na něm zesklovatět šalotku a česnek. Pak přidáte 200g hlívy a necháte ji pustit vodu. Zalijete drůbežím vývarem a necháte vařit 10 minut.

Mezi tím necháte udělat zbytek hlívy (50g) na pánvi. Pozor, hlíva je docela tuhá a je třeba ji nechat na pánvi déle, než očekáváte! Když je hlíva hotová, posypete jí na jemno rozsekanou petrželí, a necháte být.

Na usušené pánvi rozpustíte opět trochu kachního tuku a opečete v něm mušle St. Jacques.

Po deseti minutách vaření vlastní polévky (vývaru) ho rozmixujete. Přidáte smetanu (mimo oheň).

Servírujete polévku s mušlemi St. Jacques unvitř, s houbami s petrželí a krabilicí na hladině.

Dobrou chuť!

Zarzuela

Zarzuela je španělský recept, ale vařím ho tak často a ráda, že se bez něj moje stránky prostě neobejdou. Doporučuji ho zkusit především, pokud bude vyprodávat okolo vás obchod s různými mořskými rybami a plody moře, jinak se vaše peněženka hodně zapotí. Nejlepší je dělat zarzuelu z čerstvých ingrediencí. Pokud ale nemáte, spokojte se s produkty mraženými. I tak bude jídlo vynikající.

POZOR, jídlo je třeba nechat 24 hodin marinovat!

Potřebujete:
1kg mořských ryb s bílým masem (tedy například tresku, mníka, kambalu...)
150g krevet
300g sépií
15 velkých krevet nebo malých langust
1 kg mušlí (dávám, co seženu, tedy jak ty s černou, tak ty s bílou lasturou)
eventuelně 1 plechovku humří polévky, tzv. bisque d'homard: není nezbytné
1 velká cibule
pálivá i sladká paprika
1 malý rajský protlak
2 lžíce smetany

Na marinádu:
4 stroužky česneku
2 špetky šafránu
2 sklenice suchého bílého vína
šťáva z jednoho pomeranče a z jednoho citrónu
tymián
bobkový list
sůl a pepř
olivový olej
skleničku koňaku nebo, pokud máte rádi, anýzovky, čili jihofrancouzského Pastisu

Nádobí: velkou mísu, hrnec, pánev

Nakrájíte ryby, osolíte a opepříte. Dáte je do mísy, na to nasypete sépie a krevety (tedy všechny mořské plody kromě mušlí)

Na to nalijete v uvedeném pořadí:
4 lžíce olivového oleje
šafrán
rozetřený česnek
šťávu z citrónu
skleničku koňaku či Pastisu
bílé víno
šťávu z pomeranče
tymián a bobkový list

Necháte marinovat v lednici.

Druhý den rozkrájíte cibuli, očistíte mušle. Slijete marinádu, kterou uschováte. Dobře osušíte ryby a mořské plody.

V pánvi nechte osmažit cibuli, a přidejte ryby.

Dejte do hrnce mořské plody (kromě mušlí), zalijte humří polévkou (pokud máte) a marinádou. Pokud není tekutiny dost, aby pokryla vše, přidejte vodu. Vařte na mírném ohni 20 minut. Těsně před dovařením přidejte mušle. Pak přidejte ryby a smetanu. Můžete přidat protlak a ochutit paprikou.

Nechte ještě 10 minut povařit na prudkém ohni a servírujte.

Hruškový koláč s mandlemi

Pokud jste někdy nakupovali v francouzském pekařství, jistě vaší pozornosti neušel klasický koláč s hruškami. Pro inspiraci nabízím foto. Nabízím vám na něj dneska recept, který se možná bude hodit, až nebudete vědět, co s úrodou. Koláč je sladký, přesladký, ale ke kávě je úplně božský. Nenechte se mýlit tím, že na mém koláči jsou vidět jen čtyři poloviny hrušek. Ve skutečnosti budete potřebovat celkem čtyři hrušky a koláč se tedy skládá z osmi polovin...čtyři jsou ale pod těstem, ježto jsem měla dvě velké a dvě malé hrušky :-).

Potřebujete:
máslové těsto
4 hrušky (nejlépe ne úplně rozbředlé, ježto je budete muset oloupat a vyndat jádřinec)
125g mandle rozemleté na prášek
175g změklého másla
175g cukru krystal (ve Francii neexistuje cukr moučka, takže dávám krystal do všeho, ale neříkám, že to z moučky nejde. Jinak cukru můžete trochu ubrat, takhle je koláč opravdu sladký)
3 vejce
2 lžíce koňaku nebo rumu

Na polevu pak budete potřebovat 4 lžíce nejlépe meruňkové marmelády (ale můžete použít i jinou) a 1 lžíci koňaku nebo rumu.

Nádobí: formu o průměru cca 26cm a 3 cm hlubokou, malý hrnec, šlehač (nebo zvyk šlehat v ruce)

Předehřejte troubu na 190 stupňů.

Máslo rozšlehejte s cukrem, až vznikne homogenní hmota. Přidáte vejce a opět šleháte, až je krém homogenní a trochu napěněný. Přidáte mandlový prášek a koňak, nebo rum. Pořádně promícháte.

Oloupete hrušky, rozkrojíte na polovinu a vyndáte jádřince.

Do formy rozprostřete máslové těsto, na něj nalijete krém a do něj položíte poloviny hrušek podél obvodu.

Pečete 25 minut, a poté ještě 10 minut na 180 stupňů. Zkontrolujte, zda je těsto pod koláčem upečené, přeci jen, každá trouba peče jinak...

V malém hrnci rozpustíte marmeládu se lžící koňaku, nebo rumu. Vznikne poleva, kterou potřete celý koláč. Necháte vychladnout a servírujete.

Fondant au chocolat s banány se opět rozplývá na jazyku

Nedávno jsem Vám přinesla recept jednak na fondant au chocolat, dort jaksi vevnitř nedopečený, řekla by moje babička, který je ale nedopečený schválně a úmyslně, nebo vlastně není nedopečený, ale je schválně takhle rozplývající se vevnitř, protože je to vlastně velmi dobré. Také jsem Vám nabídla recept na coulant au chocolat, který je ve Francii mnohem méně známý než fondant. Jestliže jsem Gaelovými slovy pravila, že fondant au chocolat se má ke klasické bábovce jako krvavý steak k dobře propečenému, coulant au chocolat se v tomto srovnání situuje na úroveň "bleu", čili ještě krvavější než krvavý. Čokoláda uvnitř je úplně tekutá.

Dneska přicházím s první variantou fondant au chocolat, a to variantou s banány. Kombinace čokoláda-banán je stará a ozkoušená a pochutnáte si. A navíc se dá říct, že se tím dezert jemně odlehčí. I když, pokud míníte počítat kalorie, fondant raději nedělejte vůbec.

P.S. Také Vás tolik štvou lidi, kteří u jídla mluví bez přestání o dietě a tloušťce? Osobně takové lidi považuju za větší kazi-chutě než ty, kteří mluví o tom, co bývá běžně považováno za nechutné. Takže už ode mně slovo dieta neuslyšíte.

Potřebujete:
130g hořké čokolády s alespoň 60% kakaa
60g másla
125 g cukru
1 hodně zralý banán
3 vejce
60g škrobu nebo případně mouky
eventuelně špetku skořice

Nádobí: formu libovolného tvaru cca 20 na 20 cm, šlehač

Necháte rozpustit čokoládu s máslem. Necháte vystydnout, aniž by čokoláda ztvrdla.

Oddělíte žloutky a bílky. Vyšleháte žloutky s cukrem do běla.

Rozmačkáte banán a smícháte ho s rozpuštěnou čokoládou.

Vyšleháte bílky do sněhu.

Přilijete čokoládu do směsi žloutky-cukr, přidáte škrob a nakonec vmícháte vyšlehaný sníh. Nalijete do vymazané formy a pečete na 170 stupňů 15-20 minut.

Pokud pečení přeženete, fondant nebude vevnitř rozlývající se a už to tedy nebude fondant...ale bude to také dobré. Tak se není čeho bát. Tak courage!

Panisses

Tenhle recept sem dávám jako doplněk k článku o návštěvě Marseille. Panisses jsou placičky z cizrnové mouky, které koupíte ve čtvrti L'Estaque a jistě nejen tam. Vynikající jsou k salátu, nebo jako aperitiv s pivem či pastisem. Ale můžete je také servírovat jako přílohu místo bramborových placiček. Klasika je ale aperitiv...zavřete oči a představujte si šplouchající moře, chlápky za vámi, co rozprávějí o fotbale a děti, co se honí na ulici v kteroukoli denní či noční dobu.

Potřebujete:
250g cizrnové mouky (prý jde použít i pšeničná...ale pak už to nebudou panisses!)
litr vody
špetka soli
půl lžíce olivového oleje
olej na smažení

Do mísy na koláč dejte mouku a smíchejte s půl litrem vody.

Zbytek vody uveďte do varu, osolte a přidejte olivový olej.

Když voda vře, nalijte jí do formy a míchejte měchačkou 15 minut.

Směs musí vychladnout, než začnete dělat panisses. Můžete ji udělat například den předem.
Před konzumací těsto vyklopte a osmažte v olivovém oleji. A je to!

Lasagne se špenátem a kozím sýrem

Tenhle recept je nesmírně jednoduchý...tedy, co se výsledku týče. Nečekejte žádnou sofistikovanou chuť, a to ani pokud jako já preferujete dělat těstoviny na lasagne vlastní a špenát zásadně kupujete čerstvý...čekejte jenom vynikající poměrně prostou večeři. Můžete samozřejmě použít pláty na lasagne koupené a špenát zmražený, ale alespoň u toho špenátu bych se přimlouvala za čerstvý, úprava není těžká a chuť je mnohem lepší.

Potřebujete:
cca 300g plátů na lasagne
cca 600g čerstvého špenátu
100g parmezánu, nebo aspoň 50g parmezánu a zbytek jiného strouhaného sýra
2 stroužky česneku
1 šalotku (nebo v nejhorším cibuli)
100g čerstvého kozího sýra (v nouzi možno nahradit tvarohem)
200g kozího sýra (nenahrazovat!)
trochu olivového oleje
sůl a pepř

Nádobí: dva velké hrnce, pekáč na lasagne, eventuelně robot s fukncí míchání-sekání

Umyjete listy špenátu a dáte je vařit na cca 10 minut do vroucí vody. Když jsou hotové, rychle je zchladíte nejlépe ve vodě s ledem, aby si uchovaly ostře zelenou barvu. Listy vyždímejte, abyste je zbavili co největšího množství vody.

Upravíte pláty na lasagne podle instrukcí návodu na obalu. Pokud jste se pustili do vlastní výroby, povařte dle síly těsta, mezi dvěma až pěti minutami.

V robotu nasekáte listy špenátu s česnekem, šalotkou, solí, pepřem a čerstvým kozím sýrem. Pokud nemáte robota, listy jenom rozkrájejte

Pekáč na lasagne vymažete olivovým olejem a dáte do něj vrstvu směsi špenátu, na to dáte trochu kozího sýra a zakryjete pláty na lasagne. Pokračujete stejně až vám nezbyde "nádivka" a nahoře je vrstva těstovin. Posypete strouhaným parmezánem a eventulně dalším sýrem tak, aby vrstva sýra byla všude a poměrně silná.

Pečete v troubě na 180 stupňů 40 minut.

Quiche s roquefortem...nebo s nivou?

Dneska večer jsem vyzkoušela nový recept, a hned se s Vámi o něj musím podělit. Je velmi jednoduchý, ale vynikající. Budete potřebovat roquefort, ale pokud se Vám nechce utratit celý měsíční rozpočet, můžete zkusit nivu. Osobně nivu nemám ráda, zdá se mi drobivá a příliš slaná, ale myslím, že v quiche bude dobrá.

Potřebujete:
máslové těsto
150g roquefortu
hrst vlašských ořechů
cca 15 cherry rajčátek
2 vejce
20cl smetany

Nádobí: formu na quiche cca 26 cm v průměru a 3 cm hlubokou

Předpečete deset minut na 180 stupňů těsto tak, aby se vám nenafouklo.

Těsto vytáhnete z trouby, posypete ho nadrobeným sýrem a nasekanými ořechy, ozdobíte rajčátky a zalijete vejcem rozšlehaným se smetanou. Doporučuju nesolit, modré sýry jsou obvykle dost slané samy o sobě.

Necháte péct 35minut na 180 stupňů. Servírujete se zeleným salátem, protože jinak je quche moc tučný.

Tak dobrou chuť!

Crêpes

Povídání o tomhle jídle se mi rozrostlo tak, že jsem se nakonec rozhodla udělat z něj celý článek na stránce s teorií. Pokud se tedy chcete poučit, klikněte zde. Pokud vám ale kručí v břiše, stačí, když se podíváte, jak se dělá těsto...

Potřebujete:
100 g mouky
2 vejce
3dl mléka
trochu soli
eventuelně můžete přidat trochu piva

Nádobí: metlu, mísu, pánev

Smícháte mouku s rozšlehaným vejcem se solí, a pak přidáte mléko a trochu piva. Těsto necháte odpočinout v chladu cca 2 hodiny.

Na rozpálenou pánev s trochou másla nalijete tenoučkou vrstvu těsta. Když se palačinka odlepí, otočíte a ještě během pečení můžete na udělanou část dát náplň. Když je palačinka hotová, složíte ji a servírujete. Nápady na náplně máte na stránce s povídáním.

Mník, čili lotte s grepovou omáčkou

Mník, francouzsky lotte, je další mořská ryba s bílým, jemným a dietním masem. Vzhled má skutečně impozantní: fotografii najdete zde. Doporučuju se podívat pouze silným náturám, nebo těm, kdo nemají recept v úmyslu realizovat. Ve Francii je tato ryba velmi populární, ale vždy se z ní prodávají jenom filety: v obchodě jsem ji nikdy celou neviděla. Prostě nemá komerčně zajímavý obal, který by prodával, ale chuť je výborná. Zvlášť v receptu, který vám nabízím dneska. Musím říct, že jsem sama byla neuvěřitelně překvapená, jak bylo jídlo vynikající.

Potřebujete:
filety z mníka (cca 300g na dvě osoby)
půlku až jeden růžový grep
100g mrkve
máslo
dvě polévkové lžíce plnotučné smetany
půl deci rybího vývaru, čili tzv. fumet de poisson. Pokud nemáte, nedá se nic dělat...
citrón
sůl, pepř

Nádobí: mlýnek na zeleninu nebo alespoň mixér, hrnec s poklicí, pánev

Nakrájíte mrkev na kostičky a vymačkáte šťávu z grepu.

V hrnci rozpustíte trochu másla a 10minut na něm necháte podusit mrkev. Tj., nezapomeňte přiklopit!

Po 10-ti minutách zalijete mrkev vývarem, přidáte smetanu a šťávu z grepu. Vaříte dalších 10 minut bez poklice.

Rybu posolíte, popepříte a pokapete citrónem. Smažíte na pánvi na másle 5 až 7 minut v závislosti na velikosti filetů.

Když je směs s mrkví hotová, procedíte ji mlýnkem na zeleninu, nebo rozmixujete (mlýnek na zeleninu je lepší, protože omáčka je homogennější). Servírujete velmi teplé.

Jako přílohu doporučuju zkusit zelené fazolky a přidat eventuelně trochu rýže. Oranžovo-žlutá omáčka s zelenými fazolkami a bílou rýží je pastvou nejen pro váš žaludek, ale i pro oko. Tak do toho!

Krůtí řízky s ořechy kešu...čili jeden čínský recept

Na mých stránkách se to začíná zase trochu hemžit exotikou. I od francouzské kuchyně si ale člověk občas rád odpočine, a tak jsem v pátek večer udělala krůtí na čínský způsob. Bylo to vynikající.

Potřebujete (pro 3 až 4 osoby):
300g krůtích řízků
2 lžičky škrobu
100g mrkve
100g celerové natě (pokud nemáte, nedá se nic dělat...)
cibuli
brokolici
stroužek česneku
1 pálivou papriku
2 lžíce oleje
30g kešu, nejlépe neslaných
lžíci čerstvé pažitky
lžíci čerstvé petržele
125ml drůbežího vývaru
2 lžíce omáčky Nuoc Nam
2 lžíce sójové omáčky
sůl, pepř a eventuelně trochu koriandru na ozdobu

Nádobí: velký hrnec, malý hrnec

V malém hrnci necháte vařit brokolici 2 minuty

Mezi tím nakrájíte zeleninu a řízky na nudličky. Maso obalíte ve škrobu.

Ve velkém hrci opečete cibuli a česnek a vyndáte.

Pak opečete maso a rovněž vyndáte.

Nakonec necháte rychle osmahnout zbytek zeleniny, pak přidáte cibuli a česnek, zalijete bujónem a omáčkami a necháte vařit 15 minut.

Po této době přidáte brokolici a kešu a necháte vařit ještě 8 minut.

Nakonec vrátíte do hrnce maso a přidáte bylinky. A recept je hotov!

Doráda neboli pražma s kreolskou omáčkou a ananasem

Doráda je stále jedno z nejvyhledávanějších slov na mém blogu. A protože je to moje oblíbená ryba, spěchám za vámi s novým receptem. Ale před tím trochu teorie. Doráda není jedna, dorád je několik. Jinými slovy, můžete se setkat s několika druhy. Ve Francii je nejběžnější tzv. daurade royale, doráda královská. Najdete jí na tomhle obrázku. Jedná se o poměrně malou rybu, která nakrmí tak jednoho, maximálně dva lidi. Pokud jí dostanete, bude výborná se všemi čtyřmi recepty, které jsem vám dosud nabídla. Je ale možné, že to, co jste koupili, je dorade coryphène, tedy tropický druh dorády, který je mnohem větší, a z nějž obvykle dostanete tedy "pouze" steaky. Maso má podobnou chuť, ale přeci jen ne zaměnitelnou. A na tento typ dorády se tak dobře hodí různé exotické recepty. Jako například ten kreolský, který vám nabídnu dneska. Zkoušela jsem ho poprvé včera, a byla to neuvěřitelná dobrota.

A ještě jedna poznámka pro milovníky nejen kuchyně, ale i pravopisu. Vím, že na blogu je mnoho překlepů, ale to, že píšu chvíli daurade a chvíli dorade, to prosím překlep není. Představte si, že ve francouzštině existují obě pravopisné verze. Zatímco verze dorade je použitelná pro všechny druhy, verze daurade je vyhrazena pro daurade royale. Uf! Chudáci francouzští školáci. Nebo vy si dovedete představit, že by se bramborové knedlíky psaly jinak, než houskové, například jedny s tvrdým a jiné s měkkým i? Raději si nepředstavuju, jak by vypadaly menu restaurací...vrhněme se raději na dorádu.

Potřebujete (pro 4 osoby):
cca 200g dorády na osobu
cibuli
půl paličky česneku
svazek čerstvé petržele
olivový olej
2 citróny
1 červenou a 1 zelenou papriku
250g rýže
50g rozinek
4 plátky ananasu
1 rajče
tymián, bobkový list, sladkou papriku, a - pokud seženete - krabilici, čili cerfeuil
cca 90g lilku, 30g mrkve, 30g cibule, 30g fazolek, 30g mrkve a jedno vejce na tzv. "brunoise de legumes".
sůl a pepř

Nádobí: velká mísa, malá miska, hrnec, pekáč, dobrý nůž nebo robot, pánev

POZOR, opět začínáte marinádou, čili 24hodin předem.

A na marinádu budete potřebovat brunoise de légumes. Nejdřív necháte 2 minuty povařit fazolky. Pak nakrájíte všechnu zeleninu na miniaturní kostičky cca 2mm po okraji. Můžete použít robot, pokud má nějakou dobrou krájecí funkci, ale zeleniny není mnoho a zvládnete to i v ruce s dobrým nožem. Osolíte a spojíte pomocí syrového vejce.

Dále nakrájíte papriky, cibuli, tentokrát na normální kousky, dáte to do mísy, přidáte petržel, sůl pepř, sladkou papriku, nahrubo rozkrájený česnek, tymián a bobkový list. Zalijete 2dl oleje. Přidáte šťávu z jednoho citrónu a polovinu brunoise. Zbytek necháte v malé misce v lednici. Do marinády ponoříte rybu, zakryjete fólií, dáte do lednice a v klidu jdete spát.

Druhý den předehřejete troubu na 210 stupňů.

Mezi tím necháte trochu nafouknout rozinky ve vodě.

V hrnci necháte rozpálit trochu oleje a opečete na něm syrovou rýži s zbytek brunoise. Přidáte vodu (dvojnásobek objemu rýže) a necháte vařit 15-20 minut, dokud se voda nevstřebá.

Když je trouba rozpálená, dáte do ní péct rybu na 10 minut.

Na pánvi na sucho mezi tím opečete plátky ananasu. Doporučuju zakápnout trochu citrónem.

Zcedíte marinádu, zeleninu buď vyhodíte, nebo si jí necháte například na rizoto druhý den, a nastavíte ji stejným objemem horké vody. Tj., pokud máte například 2dl marinády, přidáte 2dl horké vody.

A je to. Na talíř naaranžujete rýži, plátek ananasu, dorádu, kterou posypete na kostičky nakrájeným rajčetem, petrželí a eventuelně krabilicí. Zalijete omáčkou (s mírou).

A cesta do exotických míst planety je před vámi...dobrou chuť!

Kambala neboli mořský jazyk Mistral

Kambala, francouzsky sole, je mořská ryba s bílým dietním masem. Poprvé jsem ji zkusila dělat včera a opravdu jsme si pochutnali. Úprava "Mistral" se zřejmě jmenuje po známém větru vanoucím ze severu na jih, který dokáže tolik ochladit počasí i moře na jihu Francie. Jako přílohu jsem včera zvolila cukety na česneku, a Hvězdopravec to opravdu ocenil. Příště ale zkusím spíše rýži, quinou, zelené fazolky nebo vařené brambory, protože cukety jsou přeci jen na oleji a v omáčce je dost másla...I když, proti gustu, žádný dišputát.

Potřebujete:
cca 200g filetů z kambaly na osobu

pro 2 osoby potřebujete dále:
1 cibuli
2 oloupaná rajčata
sklenici bílého vína
stroužek česneku
polévkovou lžíci čerstvé ploché petržele
lžíci rajského protlaku
30g mouky
50g másla
2 lžíce strouhanky
sůl a pepř

Nádobí: pánev, pekáč jenom o trochu větší než plocha filetů

Dáte do pekáče nakrájenou cibuli, rajčata, česnek a petržel, položíte na to filety, osolíte, opepříte a zalijete bílým vínem. Pečete v troubě na 160 stupňů 15 minut.

Vyndáte kambalu z pekáče, zcedíte šťávu do pánve a zbytek zeleniny vyhodíte. Pokud nemáte rajský protlak, nebo ho nechcete používat, můžete vyndat ze zeleniny na vyhození rajčata a rozmixovat je v mixéru.

Šťávu v pánvi vaříte, aby se její objem zmenšil na polovinu. Pak přidáte lžíci protlaku, máslo a trochu mouky. Přidáte kambalu, kterou polijete dobře omáčkou z pávne a posypete dvěma lžícemi strouhanky. Necháte vařit na prudkém ohni 5 minut.

A hotovo. Dobrou chuť!

Quiche s paprikami

Hvězdopravec odjel na týden do Ženevy, a tak mám ve vaření tak trochu pauzu. Dneska, jak začíná podzim, jsem ale dostala velkou chuť na nějaký quiche. A protože ten s cuketami jsem dělala asi před deseti dny, udělala jsem tentokrát quiche s paprikami. Je vynikající!

Potřebujete:
3 papriky, nejlépe jednu žlutou, jednu zelenou a jednu červenou
3 vejce
250ml smetany
špetku muškátového oříšku
40g stouhaného sýra (nejlépe nějakého, který má chuť ;-) )
1 máslové těsto

Nádobí: kulatou formu cca 26cm v průměru, misku, alobal

Nakrájíte papriky na čtvrtiny a necháte je grilovat v troubě na kusu alobalu slupkou navrch

Papriky rozkrájíte na malé kousky, a pokud jsou trochu spálené, odstraníte slupku

Dáte do trouby na 170 stupňů předpéct těsto propíchané vidličkou tak, aby se vám nenafouklo. Těsto je předpečené, když začne měnit barvu.

Rozšleháte vejce se smetanou, přidáte sůl, pepř a muškátový oříšek.

Na předpečené těsto dejte papriky, na to nalijte smetanu s vejcem a celé posypte sýrem. Pečte cca 20minut na 170 stupňů. Quiche je hotový, když "náplň" změní barvu na zlatavě hnědou.

Tak dobrou chuť! A nezapomeňte servírovat se salátem!

Lososové bonbóny

Lososové bonbóny je skvělý rychlý a velmi efektní aperitiv, nebo příloha k salátu. Tedy, rychlé to je, pokud seženete koupit feuilles de brick nebo pate filo. Pokud ne, můžete se pokusit jedno nebo druhé uplácat dle receptu, který vám nabízím zde. V tom případě vám přeju opravdu pevné nervy. Ale výsledek stojí za to...

Potřebujete:
cca 200g steak z lososa
stoužek česneku
čerstvý zázvor (cca 1cm)
3 lžičky sójové omáčky
lžíci olivového oleje
lžičku Worchesteru
lžičku čerstvého koriandru
4 feuilles de brick nebo pate filo
lžička arašídového oleje (pokud nemáte, tak nemáte, bude to dobré i tak)
pepř

Nádobí: miska, plech

Jemně rozmixujte česnek a zázvor. Přidejte sójovou omáčku, olej, Worchester a pepř. Nesolte, protože sójová omáčka je slaná sama o sobě. A marináda je hotová.

Nakrájejte lososa na kostičky cca 1cm3 a dejte ho do misky spolu s marinádou. Nechte v lednici cca 2hodiny pod fólií.

Předehřejte troubu na 200 stupňů.

Vezměte dva feuilles de brick a dejte je na sebe. Pomažte olejem a obraťte. Rozkrojte na šest dílů a na každý díl dejte kousek lososa s marinádou. Zatočte do feuilles de brick jako kdybyste balili bonbón do papírku. Pokud se vám bonbón rozbaluje, můžete použít bílou nitku, kterou pak před servírováním odstraníte.

Necháte péct v troubě 8 minut, a je to!

Tiramisu s malinami

Recept na klasické tiramisu, které jsem podědila po jednom kamarádovi z Itálie, jsem Vám nabídla zde. Tento týden jsem vyzkoušela drobnou inovaci s malinami, které jsem přinesla z trhu (vypadaly příliš dobře na to, abych je tam mohla nechat, jenže, co pak s nimi, když Hvězdopravec nemá rád klasický malinový koláč s creme patissier). Musím říct, že je to inovace vynikající. Dobré řešení, jak udělat s tiramisu radost i těm, kteří nemají rádi chuť kávy, jako třeba moje kamarádka Jeanne.

Potřebujete (pro 3-4osoby):
misku malin
2 vejce
čtyři lžíce cukru
125g ricotty
125g mascarpone
cukrářské piškoty
trošku karibského rumu nebo amareta

Nádobí: šlehač, mixér, dvě mísy, 3 nebo 4 misky na servírování

V mixéru rozmixujete polovinu malin (nejlépe ne ty nejpěknější) se lžící cukru. Vznikne tzv. coulis.

Oddělíte vejce od bílků. Ušleháte žloutky s třemi lžícemi cukru do běla.

Vyšleháte velmi pevný sníh.

Do žloutků přidáte za stálého šlehání přidáte ricottu, mascarpone a nakonec opatrně i sníh.

Do misek dáte cukrářské piškoty, kápnete na ně rum nebo amareto, zalijete coulisem z malin a na to dáte krém z mascarpone. Vršek ozdobíte malinami. Můžete také krém nejdřív posypat strouhanou čokoládou.

Recept je možné realizovat také z jiného ovoce: určitě bude výborný také s jahodami, ale možná i s borůvkami. Fantazii se meze nekladou. Tak do toho!

Boeuf bourguignon čili hovězí po burgundsku

Včera jsem si všimla, že někdo hledal tento recept na mých stránkách...a že ho nenašel, protože zde tenhle recept nebyl! Taková ostuda! Velká klasika, kterou navíc obohacujeme pravidelně naše večírky mezi kamarády, popíjejíce burgundské u bublajícího hrnce! Takže to spěchám napravit, přesto, že si na tohle jídlo ještě nejakou dobu budu muset nechat zajít chuť: na party teď na nějakou dobu zapomeneme, protože Hvězdopravec musí dodělat doktorát, já se (stále) snažím shodit špíček na břiše, a navíc je pořád docela teplo...

Na hovězí po burgundsku budete především potřebovat burgundské víno. Tendence vařit na levném krabicovém víně je jeden z velkých omylů české kuchyně. Víno musí dát masu chuť, a aby tak mohlo učinit, musí samo nějakou mít a pokud možno ne onu hořce nakyslou, kterou má většina našich červených vín. Takže, pokud si chcete pochutnat, budete muset sáhnout trochu do kapsy, nebo poprosit někoho z Francie, aby vám přivezl burgunské aspoň za 3euro láhev. Že je to nějaké levné? Inu, otázka spíš je, proč se v ČR prodává to nejhnusnější francouzské stolní víno za 150korun, když byste přitom stejnou láhev objevili ve zdejších supermarketech za cca 1euro. Ale dost lamentování. Nakupte vína víc, ať se kromě masa napijete také vy, naložte maso a obvolejte kamarády, že nazítří bude velká bašta.

Aktualizace z 18.4.2010: Nedávno jsem se přiučila tento nový recept na boeuf bourguignon, který se navíc dělá v troubě. Je vynikající, ale ne vždy má člověk například na horách k dipsozici troubu, a proto ho zde přikládám jako inspiraci, aniž bych odstranila starý recept. I ten ostatně můžete zkusit v troubě...

Potřebujete:
1,5kg hovězího masa na pomalé vaření (stačí tedy jenom o něco kvalitnější maso než na guláš)
100g slaniny
tucet jarních cibulek
20g másla
lžíci olivového oleje
stroužek česneku
lžíci mouky
bobkový list
tymián
sůl a pepř

Na marinádu:
1 velkou cibuli
2 hřebíčky
1 mrkev
6 zrnek pepře
1 láhev burgundského

Nádobí: velký hrnec, mísa, pánev, malý hrnec

Nakrájejte maso na kostičky jako na guláš a dejte ho do mísy. Přidejte nakrájenou cibuli, mrkev a koření. Zalijte olejem a vínem a nechte v chladu naložené cca 12 hodin. Můžete i méně, ale ne méně než 3 hodiny. A také ne o moc více, alespoň můj řezník to tvrdí.

V den vaření necháte vařit v malém hrnci slaninu ve vodě cca 3minuty, pak ji vyndáte, osušíte a nakrájíte. Pozor, vodu budete ještě potřebovat!

Oloupete cibulky. Dáte do malého hrnce s 20g másla, které necháte rozpustit. Přidáte cibulky, zalijete trochou vody, přidáte trochu soli a tři špetky cukru a necháte vařit cca 15 minut, dokud se nevypaří voda. Pak necháte ještě 5 minut, aby cibulky zezlátly.

Vyndáte maso z marinády a pořádně ho osušíte.

V hrnci rozpálíte pořádně olej a na něj dáte maso, aby se zavřelo. Zaprášíte moukou a necháte trochu opéct. Pak přidáte česnek, slaninu, opečte a zalijete vodou, ve které jste slaninu vařili. Zalijte také zcezenou marinádou. Pokud je tekutin málo, přidejte vodu. A nezapomeňte na tymián a bobkový list. Nesolte, dokud maso není měkké!

Nechte vařit dvě hodiny na mírném ohni. Otevřete si láhev a povídejte s kamarády.

Po dvou hodinách, pokud je maso měkké, přidejte cibulky a nechte ještě chvíli vařit.

A je to. Servírujte s bramborem. Tak pěknou party!

Krémová dýňová či tykvová polévka

Tenhle recept rozhodně nevařte, pokud máte doma za strávníka klasického masoužrouta trpícího na klasickou českou kuchyni. Pokud jste ale osoba zvídavá, možná dokonce vegetariánská, můžete číst dál a možná i polévku vyzkoušet. Já ráda zkouším nové věci a občas se mi stane, že na trhu narazím na nějakou plodinu, kterou jsem ještě nikdy nejedla, a plodina skončí v košíku. Stalo se mi to nedávno, kde na mě z jedné krabice zamrkalo cosi oranžového, co se mi navíc zdálo velmi dekorativní. Nebyla to známí obrovská halloweenská dýně, ani malá tykev: bylo to něco mezi, co se jmenuje potimaron. Slovník toto slovo nezná, ale vzhledem k tomu, že uvnitř byla dýňová semínka, troufám si říct, že se jedná o nějakou menší odrůdu dýně. Polévku z tohoto plodu jsem jedla jednou v poměrně šik restauraci, a tak jsem se odvážila. Shodou okolností v podvečer mého pokusu o dýňovou polévku zavolal náš kamarád Alex, že se zastaví cesto domů na pivo, a skončil nakonec na večeři. Jako typická v Čechách vychovaná Češka, která ví, že předložit mužům k večeři polévku a notabene dýňovou, je kriminální čin hodný výprasku, jsem váhala, zda se vůbec s polévkou vytasit, ale doma nebylo nic jiného. K mému překvapení jsem se dozvěděla, že se naopak jedná o velkou dobrotu, kterou Alexovy děti vyžadují s velkou pravidelností. Děti vyžadující polévku, která se skládá skoro jenom ze zeleniny: asi jsem tu na jiné planetě...takže pokud se také tak trochu cítíte jako mimozemšťané, jděte do toho.

Potřebujete:
cca 750g dýně
jednu velikánskou bramboru
3 stroužky česneku
tymián
půl litru mléka
20g másla
sůl a pepř

Nádobí: velký hrnec, mixér nebo mlýnek na zeleninu, nebo vidličku a pevné svaly, a nebo - v nejhorším - stačí vidlička a pevné nervy.

V hrnci necháte vařit ve vodě dýni, brambory, celý česnek a tymián.

Když je zelenina měkká, slijete ji a pečlivě a dokonale ji rozmačkáte či rozmixujete.

Přidáte mléko a máslo a přivedete skoro do varu za pečlivého míchání.

A je to. Jednoduché, originální a podle mě skutečně vynikající.

Zvěřina na víně

Tenhle recept je jediný z těch, které mám na webu, který není tak úplně ozkoušený: zvěřina je tu drahá, a tak jí prostě nedělám. Recept jsem našla pro kamarádku na jedněch svých oblíbených stránkách, které pokládám za opravdu dobré...takže myslím, že pokud vám v mrazáku leží jelení noha, můžete se bez starosti nechat inspirovat. Osobně se mi skoro začínají sbíhat sliny, takže se možná po nějaké té zvěřině podívám. Dokonce ji tu i chovají, takže moje morálně-ekologické cítění může být klidné.

Potřebujete (pro 6 osob):
1 kg masa
1 dl oleje

Na marinádu:
lahev červeného vína (například Bordeaux)
1 stroužek česneku
200g mrkve
2 šalotky
200g cibule
1 bobkový list
1 větvičku tymiánu
1 větvičku rozmarýnu
čerstvou petržel
1 celerovou nať (možné nahradit kořenovým celerem)
1 dl koňaku
1 dl olivového oleje
5 zrnek pepře

Na omáčku:
1 dl vinného octa
20 cl smetany
100g brusinek v přírodním nálevu
100g másla
trochu oleje
40g mouky
sůl a pepř

Nádobí: velký hrnec

Den předem naložte maso s celými šalotkami, velmi nahrubo nakrájenou cibulí a mrkví, s rozetřeným česnekem, bylinkami, nakrájeným celerem a celým pepřem. Zalijte vínem, koňakem a olejem tak, až je všechno maso zakryté. Nechte marinovat dle stáří a typu masa: pokud máte srnčí, bude stačit 6 hodin, u jelení nohy doporučuju nechat marinovat klidně 24hodin.

V den vaření nechte maso okapat a pečlivě osušte. Zceďte marinádu a nechte si jak nálev, tak aromatické bylinky: zbytek můžete vyhodit.

Ve velkém hrnci nechte jemně osmahnout na másle a oleji maso. Když změní barvu, přidejte bylinky a nechte opékat ještě 5 minut.

Zaprášíte moukou, přidáte vinný ocet a nálev z marinády. Uveďte do varu a nechte vařit na mírném ohni dokud maso nezměkne.

Když je maso měkké, necháte ho v teple a propasírujete omáčku (tj. přecedíte ji přes jemné sítko), mimo sporák přidáte smetanu (nesmí projít varem!) a přidejte brusinky.

Můžete také vyndat maso z omáčky těsně před tím, než bude zcela měkké a můžete ho dodělat následujícím způsobem:

Opět osušte maso a nechte ho opéct na pánvi. Pak ho dejte na 15 minut do trouby s trochou másla. Nakonec ho zabalte do alobalu a nechte ho odpočinout ještě 5 minut v otevřené troubě. tedy, tak alespoň praví francouzský recept. Myslím ale, že i bez této poslední operace si pochutnáte. Tak dobrou chuť!

Koláč s jablky a hruškami

Typů francouzských koláčů s jablky je celá řada. Na blogu najdete recept na tarte Tatin, který je francouzská klasika. Zatím nenajdete recept na normandský jablkový koláč, který dělají velmi často různí kamarádi, a já se s ním tedy nenamáhám, ale brzy ho snad doplním. V Normandii prostě dávají jablka do všeho: aby ne, když jich tam mají tolik. A tak tam kromě jablkového koláče můžete ochutnat i calvados nebo cidre (který je tedy vlastně původem z Bretagne...): v deštivém normandském počasí je evidentně potřeba občas přeměnit jalbko také na něco ostřejšího.

Možná proto, že v Grenoblu celý víkend leje jako z konve, vám nabízím dneska tedy recept na jalbkový a hruškový koláč. Nebudete na něj potřebovat tolik ovoce, jako na klasický normandský koláč, dokonce bych označila tenhle recept za efektní pro zpracování pár kousků ovoce, které se začínají nevábně svrašťovat, a vy je nechcete vyhodit. A uvidíte, je to koláč vynikající, poměrně dietní, a navíc hezky vypadající.

Potřebujete:
cca 2 jablka
cca 2 hrušky
1 lžíci skořice
3 vejce
100g mouky
1 lžíci cukru
20cl smetany nebo šlehačky
sáček prášku do pečiva
1 vanilkový cukr
špetku soli
4 polévkové lžíce medu
hrst na plátky nakrájených mandlí

Nádobí: formu na pečení (prakticky jakoukoli: já používám kulatou o průměru 20cm, ale dala by se použít i větší), mísa a metla

V míse šlehejte cukr, vejce a vanilkový cukr,

Přidejte skořici, mouku, sůl, prášek do pečiva a smetanu.

Oloupejte jablka a hrušky a zbavte je všeho, co se nejí. Nakrájejte je na tenké plátky.

Nalijte těsto do formy, pokryjte je plátky ovoce a posypte mandlemi.

Pečte na 200 stupňů půl hodiny. Po vytažení z trouby polijte koláč teplým medem.

A hotovo. Koláč je vlahý, nepříliš sladký, ale o to víc vyniká chuť ovoce. A k tomu ty křupavé mandličky....aaaaach!

Těstoviny carbonara

Opět jsem zamířila tak trochu za hranice. I když, tuhle jsem v jedněch francouzských novinách četla, že italská kuchyně je sestřenice francouzské...čili zůstáváme stále v rodině.

Carbonara je klasika, kterou určitě dobře znáte. Každý ale dělá tyhle těstoviny trochu jinak, od toho, že prostě jenom k těstovinám nahází slaninu a vejce, všechno to promíchá ještě na ohni, takže vejce "zomeletovatí" (což je podle mě ten nejhorší způsob), až po...můj recept, což je podle mě, samozřejmě a neskromně, ten nejlepší způsob. Nebo alespoň jeden z nejlepších. Musím podotknout, že si potrpím na čerstvé těstoviny, a to až do té míry, že je doma sama dělám...

Potřebujete:
1 lžičku oleje
2 stroužky česneku
5 plátků slaniny
půl sklenice suchého bílého vína
2 vejce
dvě třetiny sklenice strouhaného parmezánu
čtvrtinu sklenice strouhaného sýra
čerstvou petržel
čerstvé těstoviny
pepř a sůl
špetka šafránu

Nádobí: pánev a hrnec na těstoviny

V pánvi rozehřejete olej na nepříliš silném ohni. Přidáte rozetřený česnek a slaninu a necháte opékat na mírném ohni 3 minuty.

Přidáte víno a necháte vařit na mírném ohni 3 minuty.

Mezi tím v misce rozšleháte vejce, přidáte pepř a šafrán a vmícháte sýr.

Na okapané těstoviny nalijete tuto směs, přidáte směs z pánve a posypete petrželí. A je to! Servírujte hned a nezapomeňte dát na stůl slánku. Omáčku na těstovinách normálně není třeba solit, protože slanina...je dost slaná, jak napovídá její název. Ale kdyby náhodou...

Civet z vepřového

Aj, a zase máme jazykový problém. Civet je dle slovníku srnčí na víně. Civet se ale dá dělat také z králíka a různých jiných mas, která jsou dostupnější než srnčí. Takže bych hlavně podtrhla to víno, kterého budete na civet potřebovat nemálo. A též fakt, že civet má něco společného se zvěřinou...ale lze ho vyrobit také z pokojného růžového prasátka domácího, pokud necháte maso marinovat. Inu, dva dny naložené ve víně změní i to nejlínější prase ve skutečného divočáka...

Potřebujete (pro 8 lidí):
1,6 kg masa na vepřovou pečeni
150g nepříliš tučné slaniny
4 polévkové lžíce mouky
2 polévkové lžíce sluněčnicového oleje
1kg brambor
12 jarních cibulek
1 šalotku
60cl vína
sklenici vody
2 kostky cukru
2 polévkové lžíce plnotučné smetany

A na marinádu:
2 sklenice červeného vína
1 sklenici vinného octa
1 sklenici slunečnicového oleje
1 cibuli
1 mrkev
1 šalotku
1 stroužek česneku
2 větvičky tymiánu
2 bobkové listy
3 hřebíčky
5 zrnek pepře
5 jalovcových kuliček
5 lístků šalvěje
sůl

Nádobí: jeden opravdu velký hrnec s poklicí, jeden menší hrnec, cedník, velká salátová mísa, která se vám vejde do lednice

48 hodin předem musíte připravit marinádu a dát naložit maso. Maso nejdříve nakrájíte na větší kostičky a dáte ho do salátové mísy. Přidáte nakrájenou cibuli, mrkev, česnek, šalotku a všechno koření, osolíte a zalijete olejem, octem a vínem.

Po 48 hodnách se opět vydáte do kuchyně, vyndáte maso z lednice a:

Nakrájíte si cibulky, šalotku a slaninu.

Vyndáte maso z marinády, pořádně ho osušíte.

Ve velkém hrnci necháte rozpálit olej, a necháte v něm opéct slaninu. Pak přidáte maso a šalotku. Když je maso zatažené, posypete moukou a pořádně rozmícháte.

Zalijete vínem a zcezenou marinádou (tj. pouze nálevem). Jediné, co z marinády použijete, jsou jalovcové kuličky. Vyndejte je ze zbytků z cedníku a přidejte do hrnce.

Zakryjte hrnec utěrkou a na to dejte poklici. Nechte vařit na mírném ohni 1 hodinu.

Přidejte cukr a jarní cibulky a nechte opět vařit na mírném ohni 1hodinu a 30 minut.

Během doby vaření oškrábejte brambory a dejte je vařit. Pokud máte dost sil, myslím, že civet je skvělý také s bramborovými knedlíky...

Když uběhne čas vaření, sundejte hrnec z plotny, ochutnejte, zda je omáčka dost slaná a přidejte smetanu. A je to! Trvalo to dlouho, ale stojí to za to...

Ryby na grilu

Nějak nevím, jak jinak tenhle recept, který vlastně skoro ani není recept, nazvat. Občas se mi nechce podnikat s rybami tajemné a složité úpravy, a tak je dělám prostě na grilu, který moje trouba nabízí. Postup je jednoduchý. Vezmete aromatické bylinky a necháte je 24 hodin máčet v oleji. Potom pomažete rybu, a dáte jí do trouby na gril. A je to!

Naše nejoblíbější jsou pražmice na rozmarýnu, jak už jsem tu psala, ale také třeba doráda na šalvěji. Pozor, každá ryba se peče jinak dlouho. Zatímco pražmici stačí pět minut, dorádu nechávám na grilu 30 minut, 15 minut z každé strany. A při pečení ji vycpu šalvějem, který vytáhnu z oleje.

Ale aktivitě se meze nekladou: zkuste bazalku, tymián, co vás zkrátka napadne, zkuste pstruha nebo sardinky, podle toho, co ulovíte a co je malé a má to kolem sebe kůži. Nedoporučuju zkoušet podobný recept ani s lososem, který je hodně tučný, ani s bílými rybami, které by se vám na grilu rozpadly.

A hlavně, nezapomeňte rybu servírovat s citrónem! Dobrou chuť!

Coulant au chocolat aneb Čokoládový dezertík tekutý uvnitř

Pokud jste závislí na čokoládě, mělo by ministerstvo zdravotnictví na tento recept napsat: konzumovat pouze v rozumném množství. Coulant au chocolat je dezert, na kterém si pochutnám i já s Hvězdopravcem, ačkoli jinak ani jeden nejsme na sladké. Ale lehoučká pěna čokoládová pěna, která skrývá uvnitř tekoucí čokoládu je i pro nás prostě pokušení.

Tak dost řečí a do toho:

Potřebujete (pro 3 až 4 osoby):
125 g čokolády (nejméně 60% kakaa, já používám dokonce 70%, je to lepší)
90g másla
3 vejce
80g cukru
30g mouky
trochu másla a cukru na vymazání formiček

Nádobí: tři nebo čtyři kulaté mističky, které můžete dát do trouby, metla na šlehání, malý hrnec. Nutná je také lednice, ale to asi v kuchyni máte :-).

Dejte do hrnce čokoládu a máslo a rozehřejte je. Nechte vychladnout za občasného míchání, aby vám směs neztvrdla.

Ušlehejte vejce s cukrem až do běla. Doporučuju použít šlehač a vyšlehat opravdu co nejvíce.

Postupně přilijte vychladlou čokoládu a nakonec i mouku.

Mističky na pečení vymažte máslem a vysypte vevnitř cukrem tak, aby zůstala jen jedna vrstva cukru. Nalijte do nich čokoládové těsto a dejte nejméně na 20minut do lednice.

Předehřejte troubu na 200 stupňů. Dejte do ní mističky se směsí, které vychladly v lednici. Pečte cca 8minut. Tohle doporučuju ozkoušet, každá trouba peče přeci jen jinak.

Dezert musí být vevnitř úplně tekutý, ale musí jít vyklopit a držet pohromadě. Doporučuju servírovat s čerstvým ovocem, například s malinami. Nebo můžete po vytažení z trouby a vyklopení dezertu do středu opatrně zasunout dílek bílé čokolády.

Tak co, jste závislí? Obávám se, že ano...doufám, že mě nakonec ještě nezažalují...

Kuře Korma

Nějak jsem se zabydlela v těch exotických vodách a místo nějakých receptů na francouzskou kuchyni jsme se přes Maroko dostali až do Indie. Včera jsem totiž poprvé zkusila kuře korma, a musím říct, že to byl jednoznačný úspěch. Hvězdopravec se dokonce dneska při obědě ptal, jestli opravdu náhodou trochu nezbylo: vzhledem k tomu, že normálně k obědu nikdy nejíme víc než salát a že neměl moc hlad, jsem to interpretovala jako nejvyšší poklonu.

Korma je vlastně typ kari, který není příliš silný. Připomínám, že kari je směs koření. A rozhodně nebudete kupovat směs, ale pěkně si ji vyrobíte doma sami. Nezapomeňte, že supermarketové směsi většinou kromě koření obsahují i různé emulgátory chuti: a ty nejen, že do sebe nechcete cpát, ale, pokud koupíte dobré koření, bude mít vaše kuřátko i bez nich chuti až až. Budete potřebovat mimo jiné čerstvý zázvor, který provoní a prochutí maso, chili, které přidá trochu pikantní chuti, skořici, kardamon a hřebíček, které budou evokovat sladkou chuť a další a další koření, které ve vás probudí chuť cest...takže do toho.

Potřebujete:
1 kuře stažené z kůže
2 cibule
2 stroužky česneku
2 zrnka kardamonu
1 malý nastrouhaný zázvor
6 hřebíčků
8 zrnek pepře
4 bílé jogurty (jakkékoli, kromě těch 0%)
2 tyčinky skořice
2 sušené chili papričky
1 čajová lžička kurkumy
špetka šafránu
500g rajčat
100g nasekaných mandlí, ořechů kešu...
sůl a máslo

Nádobí: velký hrnec

Nakrájejte zeleninu a naporcujte kuře.

Do hrnce na trochu másla dejte hřebíček a kardamon a počkejte, až začnou vonět. Přidejte cibuli, česnek, chili papričky, zázvor a pepř a nechte opékat cca 5 minut.

Potom přidejte kuře a osmahněte ho. Pokud je hrnec moc malý, smažte kuře postupně, nebo smažte kus s kořením na pánvi vedle.

Rozmíchejte jogurt s kurkumou a šafránem. Přidejte směs do hrnce a přidejte také rajčata a skořici. Přikryjte a nechte vařit na mírném ohni 1hodinu. Osolte.

Poté přidejte ořechy nebo mandle nebo obojí a nechte vařit ještě 10 minut na mírném ohni.

Servírujte s rýží bismati nebo s plackami naan.

Tajine z králíka

Tajine opět na blogu francouzských receptů jakoby tak trochu nezapadá. Jedná se o tradiční marocké jídlo, které je pojmenováno po speciálním hrnci, ve kterém se dělá. Tajine-nádoba je z pálené lakované hlíny. Nádoby jsou často pestře malované, ale tím také obvykle nevhodné k pečení v troubě nebo na plynu. Moje tajine-nádoba je tedy jednoduchá, ale můžu ji dát dokonce i na elektrický vařič. Koupila jsem ji v jedné z arabských épicerie v Grenoblu...protože ano, tajine sice pochází z Maroka, ale vzhledem k tomu, jak velká marocká menšina ve Francii je, nelze říct, že to není vůbec francouzské jídlo...

Tajine můžete ale také vařit v hrnci normálním, jen potřebujete opravdu velký hrnec a pokličku. To jsem vyzkoušela včera. Moje speciální tajine-nádoba byla totiž pro včerejší návštěvu sedmi mých kamarádů příliš malá. Králičí tajine byla i tak vynikající, voněla čerstvým koriandrem a králík se jenom rozplýval na jazyku. Příprava je přitom natolik jednoduchá, že jsem netrávila čas jako kuchařka sama v kuchyni, ale návštěvy jsem si i užila v klidu v obýváku, zatímco jídlo samostatně a osamoceně bublalo na plotně. Banda mých moravských a českých přátel si opravdu pochutnala, takže neváhejte, a chopte se vařeček.

Potřebujete (pro 6 osob):
1 naporcovaného králíka
1 citron
4 cibule
4 stroužky česneku
50g másla
sůl
půl polévkové lžíce strouhaného čerstvého zázvoru
půl polévkové lžíce mletého kumínu
1 tyčinku skořice (pozor, opravdu tyčinku, ne mletou!)
2g šafránu
1 svazek čerstvé petržele
1 svazek čerstvého koriandru
drůbeží vývar (cca půl litru)

Nádobí: velikánský hrnec s poklicí, nebo tajine-nádobu; pánev (pokud vaříte pro více než 6 osob)

Připravte si nakrájenou cibuli, rozetřený česnek a nasekaný koriandr a petržel (pozor, jí se jenom lístky, ne stopky!)

V hrnci rozehřejte máslo a opečte na něm po obou stranách králíka. Pokud je hrnec moc malý, opečte část vedle na pánvi.

Pak přidejte cibuli a nechte rovněž opéct.

Pokud jste používali pánev, dejte její obsak ho původního hrnce. Přidejte zázvor, kumín, skořici, šafrán, rozetřený česnek a zalijte polovinou vývaru tak, aby byla většina masa zakryta. Osolte, pokud vývar není dost slaný.

Nechte vařit přiklopené na velmi mírném ohni 30 minut. Pokud se vývar vyvařuje, podlijte.

Po 30-ti minutách přidejte šťávu z poloviny citrónu a nasekaný koriandr a petržel.

Nechte vařit ještě 10 minut. Pokud máte k dispozici králičí játra, přidejte je v tento okamžik.

Servírujte velmi teplé s mísou kuskusu zalité šťávou. Dobrou exotickou chuť!

Banánová bábovka čili cake

Když už jsme v těch bábovkách, tak přidávám ještě jeden recept na sladký koláč. Pokud máte rádi chuť banánů, pochutnáte si. Také je to dobrý způsob, jak zrecyklovat příliš zralé banány, které je vám líto vyhodit.

Potřebujete:
4 velmi zralé banány
3 vejce
100g másla
175g cukru
125g mouky
půl prášku do pečiva
vanilkový cukr
75g čokolády nakrájené na malé kostičky

Nádobí: mísu, mixér (není zcela nezbytný: můžete banány rozmačkat vidličkou), formu na cake

Necháte změknout máslo a smícháte ho s cukrem.

Oddělíte žloutky a bílky. Žloutky přidáte k máslu a cukru a dobře promícháte.

Rozmixujete banány a přidáte je do těsta spolu s vanilkovým cukrem, moukou, práškem do pečiva a kousky čokolády.

Ušleháte sníh z bílků a přidáte ho do těsta.

Vymažete formu na cake a nalijete do ní těsto. Pečete na 160-180 stupňů 50 minut. I po této době je cake uvnitř jakoby trochu tekutý: to je normální, protože jsou v něm banány. jen to ochutnejte, je to vynikající!

Cake se surimi

Surimi, neboli krabí tyčinky, seženete jistě lehko. Tady se jedí v sendvičích, namáčené v majonéze na apero, nebo v salátu. Jak vidíte, je to tak trochu francouzský junk food. Ale co, hlavně, že je to dobré. Cake, tedy bábovka, v tomto případě tedy slaná bábovka, se surimi je dobrá alterntiva především na piknik, na party nebo na apero.

Potřebujete:
200g hladké mouky
4 vejce
2 dl oleje
1 dl mléka
200g krabích tyčinek (cca 15 tyčinek)
200g mrkve
150g stouhaného sýra (nejlépe nějakého, co má aspoň trochu chuť, jako Ementál. Hlavně nekupujte žádnou levnou náhražku z rostlinného tuku!)
1 sáček prášku do pečiva
2 špetky kmínu
sůl a pepř

Nádobí: mísu, formu na cake (takovou tu podlouhlou, hlubokou)

Oškrábejte mrkve a nakrájejte na kolečka. Dejte je vařit do vroucí slané vody tak, aby změkly, ale zároveň zůstaly ještě křupavé: tj. cca 3-5 minut. Vyndejte je z vody, nechte okapat a posypte kmínem.

Smíchejte mouku a vejce tak, abyste dostali homogenní hmotu.

Přidejte postupně olej, mléko a prášek do pečiva. Nakonec vmíchejte surimi, mrkev a sýr.

Když máte těsto pěkně promíchané, nalijte přípravu do formy a pečte na 180 stupňů asi 50 minut.

A teď už jen zbývá doufat, že bude pěkné počasí, abyste s vaším cakem mohli ven na piknik!

Evin zeleninový gratin čili zapečená zelenina se sýrem

Za tenhle recept vděčím svojí kamarádce Evě: doufám, že se nezlobí, že ho uveřejňuju. Gratin je francouzský výraz pro "příškvarek", nebo tak to aspoň říká slovník. Moc trefné to není. Gratin jsou tak trochu "francouzské brambory" s tím rozdílem, že v jídle vlastně ani žádné brambory být nemusí, protože tam může být jakákoli jiná zelenina, ale také slanina, nebo sýr. No, vyzkoušejte, nebudete litovat. Gratin můžete jíst samotný, nebo ho servírovat jako přílohu k masu.

Potřebujete:
1 velký lilek
5-6 rajčat
dvě velké cibule
tři stroužky česneku
mozzarelu
parmezán
bylinky: například pažitku a bazalku, ale můžete přidat též petržel, nebo provensálské koření
sůl a pepř
olej

Nádobí: dvě pánve a nejlépe skleněný nebo hliněný pekáč

Nakrájíte lilek na tenké plátky, které položíte na papírové utěrky. Posolíte a necháte odpočinout, aby utěrky absorbovaly z lilku co nejvíce vody.

Nakrájíte cibuli a dáte jí zesklovatět na pánvi. Po cca 5ti minutách přidáte rozetřený česnek.

Nakrájíte rajčata a zbavíte je vody a jadérek.

Na druhé pánvi rozpálíte olej a osmahnete na něm plátky lilku.

Do pekáče na dno dáte jednu vrstvu opečeného lilku, na něj vrstvu rajčat, vrstvu cibule s česnekem, mozzarelu a bylinky. Pokračujete stejně, a to tak, abyste skončili vrstvou lilku. Tj. například pokud máte již po po položení první vrstvy bylinek lilku málo, dáte už jenom vrstvu lilku a končíte.

Všechno to pak posypete parmezánem a dáte péct do trouby na 30minut na 200stupňů.

A hotovo. Dobrou letní chuť!

Osso bucco čili telecí kolínko na šťávě

Že Osso bucco, to nezní moc francouzsky? Máte pravdu, tohle jídlo pochází z Itálie, konkrétně ze severu Itálie, z Lombarie. Ale že je to zase co by kamenem dohodil, tak se tohle jídlo Francouzi přiučili a dělají ho s velkou oblibou. Musím uznat, že dobře udělali, že ho sem importovali. Maso s báječně kořeněnou omáčkou vonící citrónem, pomerančem a bylinkami na tagliatellích je prostě dobrota a pochutnáte si na ní i v teplých až horkých letních dnech.

Problém bude možná sehnat maso: tady ho prodává každý řezník už pod názvem "osso bucco". Podívejte se tedy ve vašem obchodě do regálu s telecím masem. Mají tam cosi kulatého, co jsou vlastně příčně nakrájené na plátky o tloušťce cca 3cm a váze cca 200g s kostí (nebo bez)? Jestli ano, máte vyhráno.

Potřebujete (pro 6 osob):
6 kusů masa z telecího stehna
1 mrkev
1 menší celer, nebo ještě lépe celerovou nať
1 cibuli
1 konzervu rajského potlaku
1,5kg čerstvých oloupaných rajčat (loupání půjde samo, když rajčata na půl minutky ponoříte do vroucí vody)
kůru z jednoho chemicky neošetřeného pomeranče
kůru z jednoho chemicky neošetřeného citrónu
sklenici suchého bílého vína
2 kostky vývaru
stoužek česneku
dvě lžíce petržele
rozmarýn, tymián a šalvěj

Nádobí: pánev, hrnec

Maso posypete moukou a necháte jemně opéct na másle nebo na oleji

V hrnci necháte jemně opéct na másle cibuli, česnek, celer, mrkev a petržel.

Když je zelenina trochu změklá, přidáte rajčata, protlak, víno, kůry a jednu kostku bujónu. Pořádně promícháte.

Přidejte maso, druhou kostku bujónu a ostatní aromatické bylinky. Přiklopte a nechte dělat na mírném ohni co nejdéle. Ideální je nejméně hodinu, ale já někdy maso nechám dělat až dvě hodiny. Pak se úplně rozplývá na jazyku.

Servírujte s tagliatelle, alespoň tak je to italská klasika. Dobrou chuť!

Rouget čili parmice nachová po katalánsku

Tak, zase jazykový problém: jak se česky řekne "rouget"? Ve Francii je to poměrně dost populární ryba, která má nezaměnitelný vzhled i chuť. Slovník praví, že prý to je název "některých načervenalých ryb". Pravda je, že rouget skutečně načervenalý je, a to prosím načervenalý, nikoli lososově narůžovělý. Slovník dále praví, že se jedná o filety parmice nachové. Takže, pokud někde ulovíte parmici nachovou (nejspíš zmraženou v nějakém supermarketu), můžete zkusit tenhle recept.

Vlastně vám nabídnu hned dva: jeden je totiž tak jednoduchý, že nestojí za to ho ani psát zvlášť. Jmenuje se Rouget na rozmarýnu. Jedná se o filety na grilu s olejem: jednoduše dáte do olivového oleje na noc a den vylouhovat rozmarýn, a pak už jenom potřete filety, hodíte je na gril, osolíte, opepříte, a je to. Takhle má rád parmici nachovou Hvězdopravec.

Já, protože podle mě je parmice tak trochu dost silně vonící až smrdící a trochu moc tučná, preferuju katalánskou úpravu. Ta jakoby zase nemá na francouzských stránkách co dělat, ale na druhou stranu, Katalánci jsou tak trochu naši sousedé a navíc, Occitania (území okolo Toulouse) a Catalunya mají tak trochu ten stejný jazyk, takže bůh ví, odkud ten recept vlastně je...

Budete na něj potřebovat také rajčata: a pozor, žádná nazelenalá, tvrdá a nedomrlá! Omáčka je složena prakticky výhradně z rajčat, takže nutno sehnat sladká, měkká, voňavá, červená supernádherná rajčátka!

Tak, ale už dost řečí.

Potřebujete (pro 4 osoby):
8 filetů z parmice nachové
800g rajčat
1 cibuli
2 stroužky česneku
čtyři lžíce čerstvé placaté petržele
olej, sůl, pepř.

Nádobí: dvě pánve, z toho jednu s poklicí, mixér, malý pekáč

Nakrájíte cibuli, rozetřete česnek a nakrájíte rajčata a čtvrtiny.

Dáte na pánve na olej zesklovatět cibuli, pak přidáte česnek a rajčata, přikryjete a necháte dělat na mírném ohni 20 minut. Osolíte a opepříte.

Těsně před tím, než se omáčka dodělá, lehce a velmi rychle osmahnete na druhé pánvi osolené a opepřené filety parmice.

Omáčku rozmixujete. Do pekáčku dáte filety, zalijete je omáčkou, posypete petrželí a dáte na deset minut zapéct.

A je to. Originál bývá servírován s rýží, ale zkusila jsem i americké brambory, a myslím, že to bylo vynikající. Tak do toho!

Fondant au chocolat aneb Čokoládový koláč, který se jenom rozplýýývá na jazyku

Fondant au chocolat je také jedna z francouzských klasik. Dneska Vám přináším recept na fondant, který je pouze s čokoládou, ale nebojte, časem se dozvíte i jak ho udělat s čokoládou a banánem, nebo čokoládou a mátou. Fondant znamená něco jako "tající" nebo spíš "se rozplývající". Koláč, který by se běžné české kuchařce mohl zdát tak trochu jako vevnitř nedopečený, je totiž úmyslně vyroben tak, aby vevnitř zůstal téměř tekutý. Jak řekl můj kamarád Gael, fondant au chocolat je v poměru k normální bábovce tak trochu jako krvavý steak oproti steaku dobře upečenému. I pokud nejste milovníci krvavých steaků, na Tajícím dortu si pochutnáte: jeho textura dá dobře vyniknout chuti čokolády. Mnohem lépe, než klasická bábovka. Takže do toho.

Potřebujete:
250g čokolády s minimálním obsahem kakaa 52%
5 pořádných polévkových lžic mouky
4 pořádné polévkové lžíce cukru krystal (pokud dáváte hodně hořkou čokoládu, dejte cukru více)
4 vejce
160g másla
50g smetany
5cl mléka

Nádobí: formu o průměru cca 20cm, šlehač nebo metlu na šlehání

Předehřejte troubu na 150 stupňů.

V kastrólu rozpusťte mléko, smetanu a máslo. Když je to všechno rozehřáté, vypněte sporák a rozpusťte čokoládu za stálého míchání.

Šlehejte do běla vejce s cukrem. Přidejte mouku a šlehejte, dokud není směs hladká.

Když je čokoláda pokojové teploty, přidejte ji za stálého šlehání do směsi vajec a cukru. Šlehejte, dokud neobdržíte homogenní hmotu.

Nalijte směs do formy a nechte péct 10-15 minut.

Servírujte studené eventuelně s kopečkem ovocné dřeně.

Tarte Tatin s rajčaty a kozím sýrem

Tarte Tatin je koláč pečený "obráceně", jak jsem psala dříve. Nabídla jsem Vám recept s jablky nebo s hruškami. Existují ale i slané koláče pečené tímto způsobem. Pokud seženete pěkná rajčata, doporučuju zkusit následující recept. Je vynikající jako příloha k zelenému salátu.

Potřebujete:
cca 8 rajčat
200g čerstvého kozího sýra (nebo, pokud nemáte, jakýkoliho jiného kozího sýra, který není příliš zralý)
trochu aromatických bylinek: rozmarýnu, bazalky, provensálského koření, podle toho, na co máte chuť a co máte zrovna po ruce
jedno máslové těsto (pate brisée)
trochu krupice
olivový olej
sůl a pepř

Nádobí: formu o velikosti cca 20cm v průměru

Umyjete rajčata, osušíte a rozkrojíte napůl. Pečlivě z nich odstraníte všechny jadérka a co nejvíce šťávy (jinak váš koláč skončí jako podivná rozvařená kaše). Položíte půlky na formu slupkou dolů. Pekáč takto rovnoměrně pokryjete a dáte do předehřáté trouby péct 30minut na 180 stupňů.

Poté opět odstraníte přebytečnou šťávu. Posypete bylinkami, krupicí a poté do vnitřku každého rajčete dáte kousek sýra. Zbytky sýra vecpěte do mezer mezi rajčaty. Posolíte a popepříte.

Celý výtvor zakryjete těstem, které rozválíte do rozměru formy. Okraje těsta zastrkáte směrem dovnitř. Uprostřed těsta udělejte díru velikosti desetikoruny, aby tudy ocházela pára. A dejte do trouby na 30 minut na 180stupňů.

Koláč nechte chvíli vychladnout, než ho překlopíte, jinak hrozí, že se vám rozpadne.

A je to. Dobrou chuť!