Mušle s roquefortem

Onehdy jsem si stěžovala, jak těžké může být sehnat v Chile modrý sýr. Jakýkoli. Když chci dělat mušle s roquefortem, cítím se tedy tak trochu jako Maruška, co ji zlá macecha poslala pro jahody. Jen mušle se tu dají sehnat vždycky. Na rozdíl od Čech. Pokud jste ale někde, kde se dají koupit čerstvé mušle slávky, ty s černou lasturou, hurá do toho! A je to tak jednoduché!

Potřebujete:

cca půl kila mušlí na osobu

roquefort (nebo nějaký nepříliš slaný modrý sýr)

smetanu

rozmarýn

oregáno nebo majoránku

trochu oleje

pepř

Nádobí: jeden velký a jeden malý hrnec

Očistěte kartáčkem mušle a vyhoďte ty otevřené nebo rozbité

V malém hrnci opatrně ohřejte smetanu a rozpustěte v ní na kostičky nakrájený roquefort

Ve velkém hrnci nechte ohřát olej, hoďte do něj mušle a přikryjte, aby se mušle otevřely. Přidejte bylinky a trochu pepře.

Na otevřené mušle nalijte rozehřátý sýr se smetanou a večeře je hotová. Osobně myslím, že takhle jednoduché jídlo je nejlepší s kusem žitného chleba, ale hodí se i opečené brambory.

Další jablečný koláč...tentokrát lehký a jednoduchý

Receptů na jablečný koláč není nikdy dost. Často doma dělám jablečný tarte tatin, o němž Hvězdopravec tvrdí, že je jedním z nejlepších tarte tatin, které kdy jedl, a občas normadský koláč, o kterém naopak Hvězdopravec jednoznačně prohlašuje, že ho nemá rád, a někdy zase klasický český štrúdl, který někdy vyjde dobře a někdy ne. Všechny tyhle koláče mi přijdou ale dost pracné, hlavně proto, že se musí nejdřív udělat těsto, nechat odpočinout, a pak rozválet. Když jsem na Fabricově blogu narazila na tenhle recept, zajásala jsem. Tady nebude odpočívat a rozvalovat se těsto, ale já! A navíc je to velmi dobré...

Potřebujete:

1 kg jablek

175g cukru

175g mouky

lžíci oleje

lžičku rumu

lžičku skořice

3 vejce

lžičku prášku do pečiva

moučkový cukr na posypání

Nádobí: kulatou formu

Oloupejte jablka, zbavte je nepoživatelných částí a nakrájejte na kostičky

Vejce ušlehejte s cukrem. Pak přidejte mouku, olej, rum a skořici, prášek do pečiva a nakonec jablka.

Nalijte těsto do vymazané formy a nechte péct 40 minut na 180 stupňů. Po vychladnutí posypejte cukrem a je to!

Vepřová pečeně na šalvěji

Vepřové jíme, když nepočítám šunku, velmi, velmi zřídka. Když ale občas vidím pěkný kousek, takový ten váleček zprostředka, který nemá skoro žádný tuk, nechám se zlákat. Nevím, co přesně se v češtině míní slovem pečeně, zda je to jenom něco pečeného, či zda to musí být z onoho netučného kousku, každopádně vám ale doporučuju se na tenhle recept tučnému vyhnout.

Potřebujete:

1 kg vepřového v jednom kousku

3 cibule

stroužek česneku

10 lístků čerstvého šalvěje

sůl a pepř

olivový olej

2 lžíce suchého bílého vína

lžičku balzamovaného octa

Nádobí: nejlépe skleněný pekáč s víkem, pánev

Vepřové omyjte, osušte, a pak ho všude otřete stroužkem česneku. Bude se vám zdát, že se česnek moc neotírá, ale nevadí. Zbytek česneku vyhoďte. Osolte, nejlépe hrubou mořskou solí, a opepřete.

Do pekáče dejte trochu oleje, na to položte maso, okolo něj cibuli nakrájenou na šestiny, přidejte nadrobený šalvěj, přidejte maličko oleje a dejte péct na 180 stupňů hodinu a čtvrt. 180 stupňů se může zdát málo, ale jde o to, aby se maso nevysušilo.

Maso a cibuli uschovejte ve vypnuté troubě a do pánve nalijte šťávu z pekáče. Přidejte víno a ocet a nechte povařit asi 5 minut. Nalijte do nádoby na omáčku a servírujte spolu s masem a cibulí. Jako přílohu doporučuju celozrnou rýži. Dobrou chuť!

Malinový koláč skoro jako quiche

Koukám, že v Čechách končí sezona jahod a začíná sezóna malin. Kde že na to koukám? Když se dívám, přes jaká vyhledávaná slova se dostáváte na můj blog. Recept tu je tenhle a také tenhle, ale přidávám další. Tenhle recept na malinový koláč připomíná opět trochu quiche, stejně jako druhý uvedený recept, ale smetana je v něm nahrazená ricottou. Chilská ricotta tedy tu klasickou moc nepřipomíná, ale koláč z ní byl výborný, řekla bych, že mnohem lehčí než ze smetany. Snad z té pravé docílíte stejného efektu. Každopádně koláč získá tvarohovější chuť a tu já ráda.

Recept jsem si jsem si vypůjčila s malými úpravami z blogu paní Philo, která na něm navíc uvádí nový recept na pate sablée, odlišný od receptu, který normálně dělám. Musím říct, že je také výborný. Je to ten s práškem do pečiva a bez mléka. Je lehčí, nadýchanější, ale méně křehký. Já mám ráda oba.

Potřebujete:
pate sablée
maliny (alespoň 150g, ale ne zase moc)
300g ricotty
4 vejce
130g cukru
vanilkový cukr

Nádobí: kulatou formu na quiche

Rozválejte těsto a propíchejte ho vidličkou, aby se nenafouklo.

Vejce ušlehejte s cukrem a přidejte okapanou ricottu.

Na rozválené těsto dejte maliny, zalijte a šup s tím do trouby na 180 stupňů. A za třicet minut máte hotovo!

Jahodové tiramisu z Karibiku

Tak konečně něco, co není od Fabrice. Recept jsem trochu odkoukala z knihy reeptů a trochu pozměnila k obrazu svému. Z Karibiku je proto, že používá typické produkty odtud: třtinový cukr, rum a vanilku...

Potřebujete (na 4 porce):
400g jahod
2 vejce
250g mascarpone
50g třitinového cukru
cukrářské piškoty
1 vanilkový cukr (nebo ještě lépe čerstvou vanilku)
1,5 lžíce třtinového sirupu (pokud není, přidejte trochu cukru)
dvě lžíce karibského rumu

Nádobí: šlehač

Nakrájejte jahody, přidejte půlku vanilkového cukru (nebo půlku stroužku čerstvé vanilky) a třtinový sirup. Nechte odstát v lednici alespoň hodinu.

Ušlehejte žloutky s cukrem, přidejte mascarpone a nakonec sníh z bílků.

Slijte šťávu z jahod, smíchejte s rumem.

Do skleniček na dezert dejte pár sušenek namočených v šťávě s rumem (nenamáčejte moc, jinak se vám rozmočí), přidejte pár jahod, zalijte mascarpone s vejci a na vrch dejte opět jahody a nějakou tu sušenku.

Nechte v lednici alespoň pár hodin. Dobrou chuť!

Lososová pomazánka

Už se cítím trapně, že pořád opisuju od Fabrice. Vážně, hodně také zkouším jiné věci, ale prostě to buď není dobré, nebo celý recept stejně změním, takže nemám potřebu uvádět autora. Ale rozhodla jsem se, že o tuhle pomazánku nemůžu české čtenáře ochudit: je skvělá. Lehká, pěkná na pohled a tak svěží, že si ji vynachválíte i v horkém létě. Ze začátku jsem byla k receptu nedůvěřivá kvůli kombinaci se zeleným kyselým jablkem Granny Smith, ale nebojte, chuťová kombinace je to dokonalá.

Originální recept používá křupavé "sušenky" z pate filo. Pokud se nedá u vás koupit, dá ve vyrobit, ale je to děsivá práce. Doporučuju spíš nahradit sušenkami z listového těsta, které upečete skoro stejným způsobem jako je navržené v receptu. Se sezamem.

Potřebujete:
200g syrového lososa
30g másla
2 lžíce smetany
2 citrony
1 zelené kyselé jablko
půl jarní cibulky
6 listů pate filo
sezamová semínka

Nádobí: mixér, hrnec, pekáč

Lososa vhoďte na 8 minut do vroucí vody se šťávou s jednoho citronu. Nechte vychladnout.

Jablko oloupejte, zbavte ho jádřince a nakrájejte ho. Nakrájejte si cibuli.

Dejte do mixéru změklé máslo, smetanu, lososa, jablko, cibuli, posolte, popepřete a rozmixujte. Dejte utuhnout do lednice.

Na plech dejte pečící papír, na něj jeden list pate filo, pomažte rozpuštěným máslem, přidejte další list těsta atd., až máte všech šest listů na sobě. Rozkrájejte na sušenky, posypte sezamem a nechte dělat v troubě 10 minut.

Servírujte dohromady. Pěkné léto!

Zeleninové curry

Za tenhle recept vděčím opět a zase Fabricovi. Jeho blog rozhodně není jediný, podle kterého vařím, ale máme prostě asi stejné chutě, takže až na čestné výjimky, se jeho jídla stávají součástí našeho jídelníčku. Vlastně jediné, čemu se vyhýbám, je fakt, že často používá zázvor, který já zrovna moc nemusím. V zeleninovém curry ale buď nebyl, nebo jsem ho tam prostě nedala. A výsledek byl výborný. Doporučuju servírovat jako druhou přílohu ke kuřecím řízkům a rýži, nebo prostě smíchat s bulgurem. Pochutnáte si, a to i pokud jako já nejste fandy ani cuket, ani lilků. Všechno má prostě nějakou poživatelnou úpravu. Kromě růžičkové kapusty :-).

Potřebujete:
1 cuketu
2 lilky
4 mrkve
1 cibuli
2 lžíce žluté pasty na curry
lžičku curry v prášku
25cl drůbežího vývaru
20cl kokosového mléka
30g ořechů
30g mandlí

Nádobí: pánev na wok

Nakrájejte zeleninu na kostičky. V pánvi nechte zesklovatět cibuli s curry pastou a curry práškem. Asi po pěti minutách přidejte ostatní zeleninu. Osolte

Po dalších pěti minutách přilijte trochu vývar a kokosové mléko a nechte povařit asi deset minut, aby šťáva zhoustla.

A je to!

Nakládané citrony

Nakládané citrony v oleji jsou prý arabská specialita. Ve Francii jsem je chodila kupovat do arabské épicerie a dělala jsem z nich tajine. V Chile je ale najít arabský obchod skoro nemožné, a tak jsem se pustila do vlastní výroby. Hvězdopravec reptal, že to prý nejsou opravdické nakládané citrony, co se dají jíst samotné, ale pak jsem ho slyšela, jak vykládá svému kamarádovi Sylvainovi, že moje daurada s nakládanými citrony je opravdu vynikající. Inu, to je celý Hvězdopravec. Takže pokud chcete jednoduchý recept na rybu, neváhejte, citrony naložte a proložte jimi pak rybu při pečení. I když to nebudou pravé arabské.

Potřebujete:
citrony s chemicky neošetřenou kůrou
sůl
olivový olej

Nádobí: cedník, sklenice

Omyjte citrony a nakrájejte je na středně silné plátky. Posypte solí a nechte 24hodin v cedníku, aby z citronů odkapala šťáva.

Dejte plátky do sklenic, zalijte olejem a nechte asi měsíc někde v suchu, tmě a chladu.

A co s tím dál?

Kupte celou rybu s bílým masem. Já jsem zkoušela dorádu, ale myslím, že ani okoun mořský a spol nebudou s citrony k zahození. Rybu dejte do vymaštěného pekáče. Proložte rybu plátky, položte jich pár pod ni a pár na ni, osolte a eventuelně přisypte semínka koriandru. Samozřejmě osolte a polijte trochou citronové šťávy z čerstvých citronů a eventuelně trochou oleje z citronů. A do trouby s tím, asi na 30 minut na 200 stupňů. Je to tak voňavé, že poprvé v životě budete moct říct, ach, jak příjemně nám ta ryba provoněla byt!

Kuřecí asijská polévka s krevetami

K tomuhle jídlu mě opět inspiroval Fabrice, ale jeho polévka se mi zdála trochu málo ostrá a také mi v ní chyběla zelenina, takže jsem přidala mrkvové nudličky a pořádnou porci chili. Je to jednoduché, zahřeje to a zasytí.

Potřebujete:
2 stroužky česneku
3 lžičky mletého římského kmínu neboli kumínu
půl lžičky kurkumy
půl lžičky krevetí pasty
chili koření dle chuti
tři kuřecí řízky
dvě mrkve
tucet krevet, nejlépe syrových a velkých
cca 250g rýžových nudlí
slepičí bujón
sůl, pepř a olivový olej
čerstvý koriandr
Nádobí: hrnec

Nakrájejte mrkev na tenké nudličky. Nakrájejte si také kuře.

V oleji nechte na mírném ohni udělat rozetřený česnek v oleji s kurkumou a kumínem. Pak přidejte nakrájené kuře a nechte maso "zavřít". Zalijte vodou (cca 1,5 litru), přidejte bujón, krevetí pastu a chili koření. Osolte a nechte vařit deset minut.

Přihoďte nudle a vařte dál dvě minuty.

Po dvou minutách přidejte krevety a mrkvové nudličky a vařte ještě tři minuty. Pak vypněte vařič a přisypte nasekaný čerstvý koriandr.

A je hotovo!
Nakráje

Mečoun a la plancha a wok ze zeleniny

Onehdy jsem v neděli u rybáře nenašla nic jiného, než merlana, merluzu, čili tresku, taky také zvanou jednoduše pescada, ryba, jejíž maso mi páchne. A vedle tresek ležel obrovitánský mečouní bok. Nechala jsem si uříznout dva kousky a u Fabrice jsem pak našla tenhle jednoduchý recept.

Mečoun je ryba s velmi charakteristickým masem. Řekla bych tuhým, ale to není to pravé slovo. Jenže jak popsat něco, co je zároveň tuhé, že se nerozpadá, a zároveň křehké, takže se vám krájí jako nic? Hm, toť otázka. Rozhodně mečouna dělám ráda, protože řízky zůstanou pěkně pohromadě. Hvězdopravec brblá, že je to tučná ryba, ale nechme Hvězdopravce brblat, za požitek mi to stojí.

Potřebujete (pro 4 osoby):
2 cibule
2 stroužky česneku
citrónovou trávu (já jsem použila z nedostatku čerstvé sušenou)
4 řízky z mečouna
2 lžičky sušeného mletého ženšenu
mletý čerstvý koriandr
4 mrkve, 2 cukety ... nebo jakoukoli jinou zeleninu, kterou chcete dát do woku a která jde nakrájet na nudličky

Nádobí: pánev, pánev na wok

Nakrájejte jemně cibuli a citronovou trávu, rozetřete česnek. Dejte dělat cibuli pomalu do oleje v pánvi na wok a asi po pěti minutách přidejte česnek a citronovou trávu. Nechte dělat ještě pět minut. Cibule vám nesmí zezlátout.

Mezitím si nakrájejte zeleninu na tenké nudličky. Když je cibule hotová, dejte ji někam do tepla a na pánev přidejte trochu oleje. Do něj hoďte nudličky a dělejte asi pět minut na silnějším plameni. Nakone posolte a posypte ženšenem, zamíchejte a hotovo.

Během dělání zeleniny udělejte mečouní řízky na pánvi. Stačí tři až čtyři minuty po každé straně a mečoun je hotov. Při servírování ho pokryjte cibulí, posypejte koriandrem, vedle dejte zeleninu a zdravá a jednoduchá večeře je hotova.

Verrines z červené řepy

Cože, červená řepa? Jako dítě traumatizované českou školní jídelnou bych nikdy nevěřila, že jednou tohle slovo, či sousloví, použiju na svém blogu o vaření. No, vlastně, v té době byh ani nevěřila, že jednou budu blog o vaření psát. Každopádně, červená řepa pro mě byla dlouho tabu, ale ve Francii jsem se ji naučila jíst a používat a v Chile to dělám dál. Recept na verrines, tedy skleničky s dobrotou, které se servírují na předkrm nebo na aperitiv, je můj oblíbený a sklízí úspěch. Což nemění nic na tom, že českojídelnové červené řepy, též ve skleničkách, bych se ani nedotkla.

Potřebujete:
cca 100g strouhané syrové červené řepy
cca 150g cream cheese Philadelphia nebo ricotty nebo nejlépe půl na půl
špetku mletého kumínu neboli římského kmínu
svazek pažitky
olivový olej
sůl a pepř
asi 20 nasekaných vyloupaných pistácií

Nádobí: mixér, skleničky či štamprdle

Dejte do mixéru řepu a sýr s ricottou a mixujte. Přidejte ostatní ingredience a rozmixujte do hladka. Nalijte do malých skleniček, posypte nasekanými pistáciemi a efektní překrm je hotov.

Hrášková polévka se slaninou

V Chile je zima jako v psírně a za poslední měsíc už jsem otočila recepty na polévky, které mám ráda: na českou bramboračku, na brokolicovou krémovou, elegantní hlívovou s svatojakubkami atd. atd., až jsem skončila u hráškové. Není hrachová, ale hrášková, protože ji děláte z hrášku (tedy z lusků) a ne z hrachu. Loupání lusků je upodivu jedna z věcí, kterou nám v kuchyni ráda. Asi proto, že mi to vždycky připomene, jak jsme jako děti lusky loupaly a jedly u babičky na zahrádce. Škoda, že jsme tehdy také nečistily špenát, protože přípravu špenátu nesnáším, ale špenát mám ráda...ale k receptu, ať nám nevychladne nadšení.

Potřebujete:
půl kila čerstvého hrášku
200g slaniny
velkou cibuli
kostku drůbežího bujónu
sůl, pepř

Nádobí:
mixér, hrnec, pánev

V hrnci nechte rozpustit 150g slaniny a než začne zlátnout, přidejte cibuli. Když zesklovatí, přidejte hrášek a nechte trochu opéct. Pak zalijte vodou, přidejte bujón a vařte 25 minut.

Rozmixujte a ochutnejte. Opepřete a osolte, je-li třeba.

V pánvi nechte osmahnout zbylou slaninu nakrájenou na kostičky. Ozdobte jí polévku v talířích.

Dobrou chuť!

Salát z quinoy a čočky

Poslední dobou nepíšu, protože mám spoustu práce a vařím hlavně staré ozkoušené věci. Ale na tom, že mám hodně práce, je přeci jen něco dobré. Jíst v Chile někde na ulici zavání obezitou a smrtí nudou vašich chuťových buněk, a tak často nosím oběd s sebou. A tak jsem objevila u Pascale tenhle recept. Rodinu u večeře s ním asi nepotěšíte, ale na piknik, nebo s sebou do práce je to dobrota. A navíc je to efektivní způsob, jak se zbavit zbylé čočky nebo zbylé quinoy.

Potřebujete:
Uvařenou studenou quinou
uvařenou studenou čočku
mrkev
ředkvičky
semínka (Pascale doporučuje dýňová, já jsem použila z nedostatku jiné alternativy sekané mandle)
3 lžíce olivového oleje, jednu balzamovaného octa a půl lžičky cukru.

Nádobí:
salátovou mísu nebo rovnou tupperware

Mrkev nastrouhejte na hrubo, ředvičky nakrájejte na tenounké plátky (doporučuju keramickým nožem, jde to tím jako nic), přisypte čočku, quinou, semínka, zamíchejte, zalijte a běžte, ať nepřijdete pozdě!

Pesto z nati ředkviček

Podle etologů by zelená barva měla u člověka snižovat chuť k jídlu. Proč? Protože co je zelené, je zkažené. Nevím, jak na to reagují zastánci názoru, že člověk není původně masožravec: copak většina rostlin není zelených? Proč se asi zelenina jmenuje zelenina, že, podobně jako verdura ve španělštině je od slova verde? Ať už si ale kdo chce co chce říká, když na trhu kupuju mrkev nebo ředkvičky, občas u mě jejich šťavnatá nať vyvolá reakci Pavlovova psa. Jsem divná? Ne divnější než Francouzka Pascale. I když, o Francouzích je známo, že zkusí sníst snad úplně všechno, na co v přírodě kápnou, ať je to zelené, červené, žluté, či lepivé a slizké. Pascale napadlo udělat z ředkvičkové nati pesto a musím říct, že nápad to je výborný. Pesto je ostřejší než to bazalkové a má krásně zelenou barvu.

Potřebujete:
3 hrsti ředkvičkových lupenů (pěkně vyberte ty malé, šťavnaté)
hrst mandlí
40g nastrouhaného parmezánu
5 lžic olivového oleje
stroužek česneku

Nádobí: mixér

A všechno to rozmixujte. A je to. Můžete dát na chlebíčky a návštěvy vám budou klást zvídavé dotazy, co že to na těch chlebíčkách je. Nevím, zda se jim to odvážím říct.

Čokoládová pěna s jablky

Mousse au chocolat, neboli čokoládová pěna, je velká francouzská klasika a můžete se s ní setkat všude, od výborných restaurací až po studentskou menzu. Kde je pěna pochopitelně supermarketová, kelímková. Udělat pěnu doma je ale nejen zdravější, ekologičtější, chutnější, ale také velmi lehké. Kombinace čokolády s jablky je také vynikající. Uvedený recept, k němuž jsem získala inspiraci opět u Fabrice, je jednoduchý dezert, na kterém si ale spolehlivě pochutnáte. Servírovat ho budete ve skleničkách, které umožní vidět dvě vrstvy (jablka a čokoládu). Francouzi tomuto způsobu servírování říkají verrine.

Potřebujete (pro 2 osoby):
2 bílky
80g opravdu hořké čokolády
30ml smetany
trochu skořice
20g cukru
2 jablka
máslo
panáka rumu

Nádobí: šlehač, hrnec, dvě hezké skleničky

Rozkrájejte jablka na kostičky a nechte je osmahnout na másle. Přidejte lžíci cukru, trochu skořice, zalijte rumem a flambujte. Jablka se vám nesmí rozvařit na kaši.

Nechte vychladnout a zatím začněte šlehat sníh. Když je sníh opravdu pevný, přidejte zbytek cukru (cca 12g) a všlehejte. Pak nechte roztát čokoládu se smetanou. Vznikne kaše. Když trochu vychladne, aniž by ztuhla, začněte postupně všlehávat sníh.

Na dno skleniček dejte jablka a zalijte pěnou z čokolády. Nechte utuhnout v ledničce alespoň hodinu. A dezert je hotov

Další mušlová radovánka

Tady jsem vám dala recepty na jednoduché a efektní mušlové jednohubky na aperitiv, které uděláte aniž byste museli mazat miniaturní porce pomazánky na miniaturní kousky chleba, což je přesně věc, kterou já vůbec neumím. Použité mušle byly slávky (s černou lasturou), svatojakunské mušle a machas, typické chilské mušle. Díky Fabricovi, mé velké kuchařské insipraci, jsem se přiučila další mušlovou radovánku, tentokrát z mušlí z bílou lasturou, tedy palourdes, nebo-li almejas.

Věrná čtenář ví, že podle Fabrice vařím opravdu hodně. A víte, co je velká novinka? Na Fabricově blogu jsem se dozvěděla, že se právě přestěhoval. Velmi daleko. Mezi oceán a hory. Kam tedy? No přece do Chile...

Potřebujete (pro 3 lidi):
asi 1kg škeblí
2 šalotky
2 stroužky česneku
trochu bílého vína
50g másla
hodně placaté petržele
plátek sušené šunky
tři lžíce strouhaného parmezánu
olivový olej

Nádobí: mixér, hrnec, plech

Očistěte mušle. V hrnci na troše oleje osmahněte jednu šalotku a jeden rozetřený stroužek česneku. Zalijte vínem a když vře, přidejte mušle. Nechte vařit, dokud se mušle neotevřou. Pak nechte vychladnout.

Nechte změnknout máslo. Mezi tím oloupejte druhou šalotku, natrhejte petržel, přidejte česnek, šunku a nastrouhaný parmezán a všechno vložte do mixéru. Přidejte máslo a rozmixujte.

Vyhoďte polovinu lastury. Mušle v druhé polovině dejte na plech, do každé mušle dejte trochu směsi z mixéru a nechte zapéct 10 minut na 180 stupňů. A aperitiv je připraven!

Nový recept na boeuf bourguignon, čili hovězí po burgundsku

Na mých stránkách dlouho visel tenhle recept na boeuf bourguignon, kde se maso nakládá do vína a následně se vaří v hrnci. U Fabrice jsem ale našla jeho rodinný recept, který nejen, že se nenakládá, navíc se ale dělá v troubě. Vyzkoušela jsem ho a moje nadšení je velké. Kromě toho Fabrice doporučuje jako přílohu bramborovou kaši (na rozdíl od té české dělané bez mléka). Obojí bylo vynikající a skoro bez práce, takže si recept nemůžu nechat pro sebe.

Potřebujete:
800g předního prorostlého hovězího
2 mrkve
1 cibuli
tymián a bobkový list
lžíci mouky
půl litru burgundského (v Chile se snažím alespoň o Pinot Noir)
půl litru vody
kostku bujónu
sůl a pepř
2 stroužky česneku

125 plátků slaniny
hrst žampionů

1 kg brambor
bobkový list
máslo, olivový olej
muškátový oříšek

Nádobí: hliněnou nebo litinovou nádobu s víkem, hrnec

Maso nakrájejte na kostičky, nakrájejte též mrkev a cibuli. V hrnci (nebo přímo v litinové nádobě, pokud je možné dát ji na vařič), nechte zavřít maso, pak přidejte mrkev, cibuli, nechte trochu podusit a zaprašte moukou. Zalijte vínem a vodou, přihoďte kostku bujónu, bobkový list , tymián a celé stroužky česneku. Uveďte do varu. Pak buď vložte přikryté do trouby, nebo přelijte do uzavřené nádoby, kterou do trouby můžete dát, a dejte péct na 200 stupňů dvě hodiny.

Před servírováním osmahněte slaninu, aniž byste ji vysušili, a pak ve stejné pánvi nechte osmahnout žampióny.

Uvařte brambory s bobkovým listem, rozmačkejte je vidličkou a přidejte máslo a olivový olej.

Přeceďte omáčku, vraťte do ní pouze kousky masa a servírujte s kaší a s kousky slaniny a žampionů. Je to dobrota!

Sépie po sètsku

Sète je město na jihu Francie. Tenhle recept jsem našla na internetu u Damiena. Trošku jsem ho upravila, abych nemusela používat konzervovaná rajčata. Poprvé jsem ho zkoušela se sépiemi z trhu, a jak jsem už psala, byla to katastrofa. Čištění sépií jsem prostě ještě na kloub nepřišla. Takže jsem, trapně, koupila v supermarketu sépie již vyčištěné a zmražené a pustila jsem se do díla. Hvězdopravec se nad jídlem opět vrátil do dětství a utrousil i nějaké to pochvalné mručení. Dostat od Hvězdopravce pochvalu, to je stejně komplikované, jako získat novou hvězdičku v Michellinu, takže myslím, že vyzkoušet recept stojí za to, a to i pokud máte k dipozici pouze mražené sépiové kroužky.

Potřebujete:
alespoň 200g sépií na osobu
pět pěkných červených oloupaných rajčat
3 mrkve
1 celerovou nať
2 cibule
skleničku bílého vína
štamprdli koňaku
šafrán
tymián a bobkový list
žloutek
lžíci hořčice
5 stroužků česneku
3 lžíce olivového oleje

Nádobí: hrnec, šlehač

Nakrájejte sépii, cibuli, mrkev, rajčata a celer. Rajčata nechte podusit na troše oleje asi půl hodinky, až vznikne kaše.

Na troše oleje nechte zesklovatět cibuli, pak přidejte celer a cibuli a nechte trochu udělat.

Přidejte rajskou kaši, šafrán, tymián a bobkový list a nechte dělat asi 10 minut.

Přidejte sépie. Po deseti minutáh přidejte koňak, víno, osolte a opepřete a nechte dusit ještě 10 minut.

V misce rozšlehejte žloutek s česnekem. Přidejte hořčici, a pak pomalu všlehávejte olej. Vznikne aïoli, klasická česneková pomazánka z Provence, kterou dáte trochu do omáčky a trochu na toasty, které můžete chroupat před jídlem.

Sépie servírujte s rýží. Dobrou chuť!

Sušená rajčata v olivovém oleji

Sušená rajčata mám moc ráda. Potřebujete je jako základ na červené pesto, ale pochutnáte si na nich také v salátu, či při aperitivu na jednohubkách. V Chile jsou ale sušená rajčata v obchodech velmi drahá a navíc pocházejí z Itálie: a kdo to kdy slyšel, aby člověk v zemi, kde je tolik sluníčka jako v Chile, vozil rajčata z Itálie? Již tak si říkám, že planetě ubližuju dost svým cestováním, tak co by za mnou ještě měla cestovat rajčata, že ano? Takže jsem se pustila do experimentování se sušením a nakládáním a moje zkušenost je již dost velká na to, aby se dala zveřejnit, nebo si to alespoň myslím.

Budete potřebovat šišatá rajčata typu "roma". Mají víc dužniny než rajčata kulatá, a to je výhoda. Snad není ani třeba říkat, že je dobré zapomenout na zimní neduživá rajčata ze skleníku, že tenhle recept prostě nelze realizovat jindy než v létě a připravit si zásoby na zimu. Což je přesně to, co já teď dělám.

Rajčata se dají sušit na slunci, nebo v troubě. Ve smogu Santiaga jsem jasným zastáncem sušení v troubě a myslím, že pokud nežijete v podobně horké zemi jako já, také na sušení na slunci zapomeňte a rozpalte troubu.

To, s čím rajčata naložíte, záleží na chuti. Často lidé přidávají kapari, ale já zrovna fanoušek kapari nejsem. Mám naopak ráda, když rajčata voní bylinkami z horkých strání: tymiánem, rozmarýnem nebo oregánem. Do sklenic dám to, co zrovna mám v truhlíku čerstvé: sušené bylinky se drolí a zůstanou na rajčatech nalepené, což je nepříjemné, když pak rajčata jíte.

Potřebujete:
alespoň 2 kg šišatých rajčat
trochu cukru
olivový olej
čerstvý tymián, rozmarýn nebo oregáno
sůl

Nádobí: plech, troubu, cedník

Rajčata rozkrojte na polovinu a posypte solí. Dejte do cedníku, aby z rajčat odkapala voda vytažená z nich solí.

Na plech dejte pečicí papír, položte na něj rajčata slupkou dolů. Posypte troškou cukru a přidejte voňavé bylinky, například tymián a oregano. Dejte do trouby na 100 stupňů. Pokud máte horkovzdušnou, zaplněte ventilaci. Po 3 hodinách rajčata obraťte a sušte ještě další 3 hodiny. Záleží ale hodně na velikosti rajčat, jde o to je vysušit tak, aby byla úplně svraštělá, ale aby se ještě dala ohnout bez problémů mezi prsty. Může to trvat i dvojnásobek času.

Po této době jsou rajčata ještě měkká a můžete je naložit do oleje hned. Pokud chcete rajčata uchovat bez oleje, sušte až do úplného vysušení, tedy až do stavu, kdy jsou tvrdá a ohnout se nedají (zabere to ještě nejméně další 3 hodiny). Před použitím je pak budete muset rehydratovat.

Zalijte olivovým olejem. Takto konzervovaná je pak můžete uchovávat ve spíži. V lednici by vám olej ztuhl.

A zima může přijít...

Bruselské vafle

Vafle Hvězdopravec miluje. Pokud o víkendu nikde nelozíme, obvykle se vzbudí a řekne: "Uděláme si vafle?", čímž myslí: uděláš vafle. Ne, Hvězdopravec není moje děcko, je to můj chlap, moje opora atd. Nicméně vafle s nutelou baští jako za mlada.

U Fabrice jsem okoukala recept, který je mnohem lehčí (myslím do žaludku) než klasický recept v návodu a srdečně vám ho doporučuju. Má jedinou nevýhodu, a to, že těsto je nejlepší třicet minut po výrobě. Takže žádné připravení těsta večer, aby bylo na snídani. O víkendu se ale dá stihnout před ranní sprchou a je tedy akorát hotové, když se usedá k snídani.

Potřebujete:
2 vejce
250g mouky
25g cukru
čtvrt litru mléka
12g sušených kvasnic
100g másla

Nádobí: vaflovač

Našleháte 2 vejce s čtvrt litrem vlažné vody. Pak přidáte cukr, mouku a špetku soli.

Ohřejete si mléko a nasypete do něj kvasnice. Přilijte do těsta.

Nechte roztát máslo a rovněž ho nalijte do těsta. Těsto přikryjte utěrkou a nechte kynout půl hodiny.

A je to! Nedělní snídaně jako vyšitá.

Citrónové madlénky s medem

Recept na madlénky, typické francouzské bábovičky, sem vám sem už dávala. Je tady. Ale, jak říkají Francouzi, občas je třeba potěšení obměnit, "varier le plaisir". No vážně, tenhle výraz, který se používá hlavně o jídle, snad ani nikde jinde vzniknout nemohl, než v zemi, kde se o jídle snad mluví ještě víc než o počasí. Takže pokud se vám madlénky s čokoládou omrzí, obměňte a zkuste citrónové. Jen by mě zajímalo, odkud ve francouzštině pochází výraz "pleurer comme une madeleine", brečet jako madlénka. Nebo, že by to byla Madeleine?

Potřebujete:
1 citron s chemicky neošetřenou kůrou
2 vejce
50g cukru krystal
15g medu
85g mouky
5g prášku do pečiva
90g másla

Nádobí: formu na madlénky, tj. na malé bábovičky

Oškrábejte citronovou kůru a nasekejte ji na jemno

V robotu nechte šlehat vejce s cukrem, medem a kůrou, až se to celé pěkně napění. Přidejte mouku a prášek do pečiva. Nakonec přilijte rozehřáté máslo a nechte těsto přes noc odpočinout v lednici.

Druhý den ráno nalijte těsto cca do poloviny báboviček (pokud nemáte silikonovou formu, vymažte máslem) a dejte péct na 200 stupňů cca 8-10 minut tak, aby madlénky zezlátly, ale nezhnědly.

A je to. Konzumujte vlažné až studené.

Krevety na kari

Tenhle recept je tak jednoduchý, že ho zvládne i student v kolejní kuchyňce. A pochutnáte si.

Potřebujete (pro 1 osobu):
cca 10-15 velkých krevet, nejlépe syrových
lžičku kari
lžíci olivového oleje
trochu smetany
cca 5 velkých listů čerstvé bazalky
půl cibule

Nádobí: miska, pánev

Oloupejte krevety, vyndejte z nich černé cosi, co mají v zádech, posypte kari a zalijte olejem a nechte marinovat asi 15minut v chladu.

Na pánvi nechte zeskolvatět cibuli, přidejte krevety a nechte zčervenat. Pak přidejte smetanu a bazalku a nechte ještě pár minut dělat.

A je to! Rychleji by to nesvedl ani MacDonald!

Chobotnice po provensálsku

Onehdy jsem se zase vypravila na trh a protože jsem měla nějakou dobrodružnou náladu, skončila v mém košíku nejen obvyklá ryba, i když neobvyklého druhu, ale také půl kila sépií a kilová chobotnice. Sépie jsem zkusila udělat ještě téhož dne a byla to katastrofa, u ryby jsem druhý den zjistila, že mi ji rybář zapomněl vykuchat, a nad chobotnicí jsem tedy zlomila hůl. Někdy je dobré vědět, kdy s experimenty přestat, řekla jsem si, chobotnici jsem rozřízla napůl a strčila ji do mrazáku.

Včera jsem si řekla, že už snad týden blbec skončil a odvážně jsem chobotnici rozmrazila zásobená různými radami co s ní. A pustila jsem se do díla. Bylo to nakonec božské a Hvězdopravec, který má chobotnice moc rád, jelikož se zdá, že v rodné Provence ho tím krmili hned, jak ho přestali krmit mateřským mlékem, se olizoval až za ušima. A šťastně se usmíval, když zjistil, že půlka chobotnice je ještě v mrazáku, takže ještě někdy bude. Takže poslouchejte:

Chobotnici jsem koupila naštěstí již zbavenou inkoustu, očí a dalších nepoživatelných částí. Maso je normálně dost tuhé a můj Larousse (slovník) francouzské kuchyně praví, že by se chobotnicí tedy mělo o něco mlátit, aby maso změklo. Nejsem cvok, abych mlátila chobotnicí o dřez nebo nevím o co, takže jsem volila postup jedné alžírské babičky, o které mi vyprávěl Hvězdopravec: strčit maso do mrazáku. Pokud chobotnici zmrazíte a zase rozmrazíte, změkne úplně stejně jako kdybyste s ní mlátili. A bez práce.

Pak už stačí všechno nakrájet na kousky a pustit se do díla.

Potřebujete (pro 2 lidi):
2 cibule
1 mrkev
tymián a bobkový list
3 rajčata
cca půl kila chobotnice
stroužek česneku
1 dl octa
2,5 dl vína

Nádobí: hrnec

Nakrájíte cibuli a mrkev, zalijete litrem vody, přidáte tymián a bobkový list a dvacet minut vaříte. Pak přidáte ocet a necháte ještě deset minut bez ohně louhovat. Vývar procedíte a zeleninu vyhodíte.

Vaříte kousky chobotnice deset minut v onom vývaru, který si můžete připravit i den předem. Zcedíte. Vývar můžete vyhodit, nebo ho použít jako základ do nějaké omáčky.

Mezitím oloupejte rajčata.

V hrnci na troše olivového oleje jemně osmahnete cibuli a osušené kousky chobotnice. Pak přidáte rajčata a necháte dusit asi 10 minut. Zalijete vínem a stejným množstvím vody, přidáte tymián a bobkový list (ne ty z vývaru, čerstvé!) a česnek a necháte pomalu přiklopené vařit alespoň hodinu. Pak ochutnejte, zda není třeba přisolit nebo přidat pepř.

Servírujte s rýží.

Asijský salát s marinovaným hovězím

Tenhle salát nadchne snad i milovníky masa, zvláště ty, kteří mají jako já zálibu v mase syrovém. Inu, je to tak, jsem sice jemné děvče drobné postavy, ale spíš než sáček čokoládových bonbónů mě nadchne pořádný tatarák s točenou Plzní. A z tohoto hlediska jsem udělala opravdu dobře, když jsem se odstěhovala do Chile.

Potřebujete (pro cca 4 osoby):
250g svíčkové
1 mrkev
několik hrstí čerstvých sójových klíčků
půlku ledového salátu
červenou papriku
2 zelené citróny
1 stroužek česneku
sójovou omáčku
Worchesterskou omáčku
ev. trochu citronové trávy

Nádobí: dobrý nůž, mísu

Nakrájejte hovězí maso na jemné nudličky. Vymačkejte šťávu z citronů, přidejte rozetřený česnek a citronovou trávu. Naložte maso do této směsi a nechte marinovat v chladu cca půl dne.

Nakrouhejte ledový salát, nakrájejte na kostičky mrkev a papriku, přidejte klíčky a nakonec maso i s marinádou. Přidejte pár lžic sójové omáčky a lžičku Worchesteru. A je to!

Salát z quinoy a čekankových puků

Následující salát je pikantní dobrota. Vezmete všechnu pikantní zeleninu, jakou najdete, jemňoučké avokádo pro vyvážení, quinou a nakonec nějaký silný sýr a máte to. To jen pro vás, kdo třeba nenajdete červenou čekanku: poslouží i bílá, stejně pikantní, hodit se bude třeba i fenykl, pokud ho máte rádi, ale nejlépe všechno dohromady. Já dělám salát takhle:

Potřebujete:
1 červenou čekanku
1 bílou
asi 10 ředkviček
2 avokáda
asi 200g silného sýra typu Ementál
asi 150g quinoy
kostku drůbežího bujónu
placatou petrželovou nať
olivový olej a balzamovaný ocet

Nádobí: mísu, hrnec

Vařte quinou ve vývaru asi 10 minut, pak proceďte a nechte vychladnout.

Nakrájejte čekanky, avokádo, ředkvičky a sýr. Smíchejte olej a balzamovaný ocet (já to dělám od oka, ale je to přibližně jeden díl octa na dva díly oleje) a přidejte nasekanou petrželovou nať.

Smíchejte a je to!

Free form tarte...s hruškami

Free form tarte, tedy koláč "volné formy" jsem okoukala od Pascale. Volná forma proto, že koláč prostě složíte do těsta, jak vás napadne, nepotřebujete tedy kulatou formu na quiche, do které se ovocné koláče obvykle dělají. Recept z anglické kuchyně, ale pochutnáte si. Jediné, co jsem oproti původnímu receptu změnila je, že jsem nahradila lískové oříšky vlašskými ořechy: mají silnější chuť a navíc, sehnat v Chile lískové oříšky, to je úkol hodný maratonce kříženého se Sysifem. A surový cukr, který doporučuje Pascale, jsem nahradila cukrem třtinovým. Výsledek byl vynikající. Spolu s cheesecakem, o kterém jsem vám psala minule, jsem ho předložila na Večírku špatného vkusu přátelům ze všech koutů světa (z Francie, Mexika, Spojených států, Chile, ale i Česka a Slovenska) a úspěch byl u obou koláčů až do posledního drobečku jednoznačný. Takže do toho!

Potřebujete:
máslové těsto
100g rozemletých vlašských ořechů
100g cukru
1 vejce
2 lžíce mléka
lžíci oleje, nejlépe ořechového
3 hrušky

Nádobí: plech

Oloupejte hrušky, rozkrojte na čtvrtiny, vyndejte jádřince a čtvrtky nakrájejte na silnější plátky.

Rozválejte těsto do kulaté placky přibližně 30cm v průměru

Smíchejte vejce, ořechy, cukr, mléko a olej. Polovinu takto vzniklé kaše rovnoměrně napatlejte (protože to je to spravné slovo...) na těsto tak, aby vám zůstalo po obvodu cca 5 cm bez kaše. Přidejte hrušky na místa pokrytá kaší a okraje těsta překryjte přes koláč, takže tvoří bariéru proti úniku šťávy. Okraje potřete trochou mléka, aby se nespálily.

Pečte na 200 stupňů cca 20 minut. Dobrou chuť!

Cheesecake s grepovým sirupem

Cože, cheesecake na blogu o francouzské kuchyni, který ještě ke všemu sepisuje Češka z Chile? Tak tady je asi něco divného...Inu, je, ale pravidelný čtenář ví, že vařím recepty nejen francouzské, ale také španělské, italské nebo indické. České recepty, které vařím též, protože Hvězdopravec si opravdu pochutná na svíčkové s knedlíkem, bramboračce nebo nakládeném hermelínu, sem nedávám, protože ty jistě umíte lépe. A ani nevím, zda cheesecake je spíš anglická kuchyně, nebo americká. Domnívám se, že anglická, ale je to vlastně jedno, protože ani jedna z obou kuchyní reputací zrovna nevyniká. Jak ale moudře tvrdí mé francouzské zdroje inspirace Fabrice, od kterého jsem recept okopírovala bez jediné modifikace, a Pascale, v každé kuchyni je čemu se přiučit.

V Chile nemají tvaroh a po roce pobytu zde na mě dolehlo to, čemu my psychologové říkáme bažení, neboli craving: neodolatelná chuť, v tomto případě na tvarohový koláč. A protože jsem věděla, že i cheesecake udělá službu, a vzpomněla jsem si, že jsem v obchodě zahlédla cream cheese Philadelpia, pustila jsem se do díla. Je to jednoduché a vynikající. A nejlepší ze všeho je, že nemusíte válet těsto.

Potřebujete:
150g máslových sušenek
50g másla
2 vejce
60g cukru
půl stroužku vanilky (v nejhorším nahraďte vanilkovým cukrem, ale vanilka je vanilka...)
400g cream cheese Philadelphia
grep
3 lžíce cukru

Nádobí: šlehač, kulatá forma o průměru cca 20 cm, hrnec

Válečkem rozbijte sušenky na drobky. Smíchejte s 50g změklého másla, dejte do formy a rovnoměrně upěchujte lžící na dno formy.

Šlehejte vejce s cukrem, do kterého jste přidali zrníčka ze stoužku vanilky. Pak přidejte sýr a šlehejte, co vám síly stačí, až je hmota pevná a homogenní. Dejte na sušenkové "těsto" a nechte hodinu péct v troubě na 160 stupňů.

Vymačkejte šťávu z grepu a zahřejte spolu s třemi lžícemi cukru. Když sirup zhoustne, aniž by změnil barvu, nechte vychladnout. Sirupem polijte cheesecake ve chvíli, kdy servírujete. Samozřejmě se obejdete i bez sirupu, ale myslím, že je to škoda...

Tatarský biftek z lososa s avokádem a grepem

Tenhle recept jsem opět převzala od Fabrice, kterým se inspiruji moc ráda: jeho jídla jsou vždy velmi lehká a dobře stravitelná. Jen někdy dlouhá na přípravu. Tentokrát se ale jedná o velmi, velmi jednoduchý recept, jen na něj budete potřebovat syrového lososa. Já jsem se vždycky bála syrové ryby kupovat, až mi letos o Vánocích Gregoire, přítel maminky Marie, vysvětlil, že pokud nemá ryba zakalené oko a její žábry jsou navíc vevnitř jasně červené, nemám se opravdu čeho bát. Také mi řekl, že prý nemusím rybu nejdřív dávat do mrazáku, jak se to někdy doporučuje v Evropě. Prostě pěkně od trhovce rovnou na talíř.

Potřebujete:
2 steaky z lososa (pokud máte filet, vezměte raději silnější přední část)
2 avokáda
1 grep
olivový olej, sůl a pepř

Nádobí: nůž, misku

Pořádně očistěte lososa od všech tučných částí, nebo případné kůže. Oloupejte grep tak, abyste ho zbavili opravdu vší kůže. Avokádo a lososa nakrájejte na malé kostičky, grep také a uchovejte při tom vytékající šťávu.

Smíchejte čtyři lžíce grepového džusu, tři lžíce olivového oleje, sůl a pepř. Polijte tím směs lososa, avokáda a grepu a nechte odstát v chladu pod potravinovou fólií. A efektní a vynikající předkrm je hotov!

Mořský okoun s bazalkovou omáčkou a nakládanými rajčaty

Tenhle recept mám zase od Fabrice. Jeho blog je jistota, co se týče omáček na ryby, vždycky je to výborné. Tentokrát jsem neupravila nic, jen jsem vynechala houby jako přílohu. Nakládaná rajčata se ve Fabricově receptu míchají s liškami nebo se smrži, jenže kde sehnat lišky nebo nota bene smrže v Chile? Ale určitě to musí být výborné. Recept je tedy jenom překlad, jídlo bylo ale tak božské, že ho prostě nejde nepřidat. Fabrice doporučuje dělat steaky na pánvi po straně s kůží, aby se vám maso nevysušilo. Já jsem tentokrát měla rybu celou, ne filety, tak jsem ji dělala v troubě podlitou trochou bílého. Maso bylo šťavnaté a vynikající, jen se to na talíři tak pěkně nevyjímá. Ale je to též možnost.

Potřebujete:
4 porce mořského okouna nebo jakékoli jiné ryby s pevným bílým masem
30g čerstvé bazalky
60g másla
40 cl rybího vývaru
1 nakládané rajče na osobu

Nádobí: plech nebo pánev, malý hrnec, mixér

Klikněte na recept na nakládaná rajčata, a pokud je nemáte doma v mrazáku, a je zrovna sezóna rajčat, pusťte se do přípravy. Trvá to dlouho, ale je to vynikající. Rajčata, která použijete na tenhle recept, nemixujte.

Bazalku omyjte, povařte bleskově ve vodě a rozsekejte s troškou oleje.

V hrnci nechte vyvařit z vývaru polovinu vody. Následně vypněte sporák a zamíchejte do vývaru máslo. Směs nesmí projít varem, ani při ohřívání. Přidejte bazalku s olejem a eventuelně znovu mixujte.

Udělejte rybu buď na pánvi nebo v troubě.

Já jsem recept servírovala s quinoou, ale myslím, že i rýže bude vynikající.

Dobrou chuť!

Gazpacho

Španělská klasika, kterou jsem se naučila dělat před spoustou let během svojí cesty po jižním Španělsku. Když máte spoustu zralých, sladkých rajčat a venku je 35 stupňů, neexistuje lepší recept...

Potřebujete:
1kg rajčat
půl zelené papriky
okurku
půl stroužku česneku
kousek cibule
kousek bílého tvrdšího chleba
olivový olej
vinný ocet
sůl a pepř

Potřebujete: mixér

Chleba ponořte do vody, aby trochu nasákl. Rozkrájejte všechnu zeleninu a nezapomeňte zbavit okurku jadérek, která jsou uprostřed. Naházejte do mixéru i s chlebem, přidejte sůl, olej, pepř a ocet a rozmixujte. Přeceďte přes hrubé sítko. Nechte pořádně vychladit a je to!

Orientální těstoviny

Tenhle recept kdysi dávno přivezla ze svého pobytu jako au pair moje spolužačka Naďa. V té době se moje kulinářské schopnosti skládaly z dovednosti uvařit rýži s kečuprm, nebo těstoviny s kečupem. Orientální těstoviny byl tedy mistrovský kousek. Postupem času jsem recept trochu upravila. Vařím ho ráda, protože je jednoduchý a hodí se i pro vegetariány. Potřebujete na něj hodně zeleniny. Používám čerstvou a raději nahrazuju to, co nemám, tím, co mám čerstvé, než abych užívala konzervy. Pokud nemáte doma tedy zrovna tu správnou zeleninu, zkuste ji něčím nahradit...

Potřebujete:
250g čerstvého hrášku
250g mrkve
250g kukuřice
pár čerstvých žampionů
eventuelně brokolici
cibuli
2 rajčata
římský kmín
oregáno
1 chili papričku (já dávám chilské ají, samozřejmě....)
500g těstovin
parmezán
sůl a pepř

Nádobí: pánev na wok, velký hrnec

Dejte vařit těstoviny.

Mezi tím na pánvi rozpalte olej a nechte trohu udělat cibuli, a pak přidejte ostatní zeleninu včetně chili papričky. Když je zelenina ještě křupavá, přidejte kumín (římský kmín) a pak rajčata a oregáno. Nechte trochu podusit.

Smíchejte s těstovinami a přeju dobrou chuť!

Mořský okoun se zázvorovou omáčkou, špenátem a houbami

Když jsem četla název tohot receptu na Fabricově blogu, říkala jsem si, že do něčeho podobného se nikdy nepustím. Zázvor opravdu nemusím. Nechutná mi a definitivně to vím od doby, kdy mi v mém oblíbeném obchůdku s moukou, oříšky a vším ostatním jednou večer během nákupu, který se vždy večer protáhne na celou rozpravu, prodavač věnoval celou hrst zázvoru sušeného, cukrovaného. Nemohla jsem to sníst a druhý prodavač mi řekl, že první prodavač je cvok, protože něco podobného jí, že sušený zázvor je opravdu hnus. Na Martiniku jsem ještě onehdá zkusila zázvorové pivo, protože jsem si pamatovala, že ho pilo spousta mých dětských literárních hrdinů (je to bez alkoholu, nebojte), a to byla poslední zázvorová kapka v mém životě, řekla jsem si.

Nebyla. Zázvorová omáčka na rybu je vynikající a výborně se hodí nejen k rybě, ale i k houbám a špenátu a celé dohromady to tvoří báječný celek.

Potřebujete:
4 porce okouna mořského (nebo jiné mořské ryby s bílým pevným masem)
40g čerstvého zázvoru
20g nakládaného zázvoru
10cl bílého vína
40cl rybího vývaru
20cl smetany
800g čerstvého špenátu
250g čerstvých hub, nebo pár hrstí sušených (rehydratujte před použitím)
máslo, olivový olej, sůl, pepř

Nádobí: tři pánve, dva hrnce, sítko

Nakrájejte zázvor a nechte ho podusit na troše oleje. Když se začne přichytávat, zalijte vínem a míchejte. Po vypaření poloviny přilijte rybí vývar a opět zredukujte na polovinu. Přeceďte a zázvor uschovejte. Do přecezené omáčky přidejte smetanu a vařte, dokud omáčka nezhoustne. Podle chuti přidejte zázvor. Osolte a opepřete.

Vařte 5 minut špenátové listy a následně je nechte usušit na másle. Osolte.

Houby poduste na másle. Osolte, opepřete.

Rybu nechte udělat na oleji. Pokud mají steaky kůži, smažte co nejdéle ze strany, kde je kůže, aby se steak nevysušil.

Dobrou chuť!

Malinový koláč s čepicí z bílků

Je léto a tím pádem čas užívat si zmrzliny. Jenže na tu potřebuju obvykle spoustu žloutků: a co pak s bílkem? Meringue, francouzská varianta "pusinek" je Hvězdopravcův oblíbený dezert, a tak jsem vytvořila tenhle recept. Je výborný a navíc, když uděláte pořádnou bílkovou čepici, kterou ozdobíte ještě malinami, vypadá koláč tak slavnostně, že se klidně hodí i jako narozeninový dort.

Potřebujete:
1 pâte sablée
500g malin
50g másla
60g namletých mandlí
50g cukru krystal
60 cukru moučky
1 citrón
2-4 bílky (podle toho, jak velkou čepici chcete)
2 vejce

Nádobí: šlehač, kulatou formu

Udělejte těsto a nechte ho odpočinout. Ve stejnou chvíli ušlehejte 2 vejce s 50g krystalu, pak přidejte citrón, mandlový prášek a změklé máslo. Nechte též odpočinout.

Nechte předpéct těsto cca 5 minut na 200 stupňů. Přidejte krém a nechte péct ještě 10 minut.

Nechte vychladnout.

Ušlehejte bílky do pevného sněhu a přidejte do nich cca 50g cukru moučky. Ještě chvíli šlehejte.

Na vychladlý koláč dejte maliny, pocukrujte a pokryjte je směsí z bílků. Na bílky můžete dát ještě pár dekorativních malin.

Pečte 10 minut na 150 stupňů. A je to!

Doráda neboli pražma s kokosovým mlékem

Vánoce jsme strávili na Martiniku, na malých Antilách. A protože cestování je pro mě také zkoumání chutí, přivezla jsem si s sebou domů také kuchařku. Vybrala jsem tu, která mi připadala schůdná a hned první realizovaný recept byl vynikající. Trochu jsem si ho, pravda, upravila, a také jsem ho nedělala z dorády, protože tu v Chile nemáme. Koupila jsem tedy rybu tollo, která dle této stránky má být žralok ostroun. Jenže ryba byla ve skutečnosti tak malinká, že stačila akorát pro dva, takže pochybuju, že slovem "tollo" Chilané opravdu míní žraloka. Maximálně tak žralůčka. No nic, z mých překladových problémů už vám muselo vyhládnout. Takže kupte jakoukoli mořskou rybu s pevným masem a hurá na to.

Potřebujete:
filety z ryby
1 cibuli
1 šalotku
1 rajče
1 chili papričku (já jsem dala chilské ají, to je taková světle zelená dlouhá)
šťávu z jednoho citrónu
3 stroužky česneku
15cl kokosového mléka
trochu čerstvé pažitky
trochu čerstvé petržele
sůl a pepř
olivový olej

Nádobí: pánev s poklicí

Náložte rybu s citrónem, česnekem, chili a rajčetem. Nechte marinovat alespoň tři hodiny

V pánvi nechte pomalinku zesklovatět jarní cibulku, popřípadě cibuli. Pak přidejte rybu i s marinádou a nechte pomalu dělat. Když je jedna strana hotová, otočte, nechte ještě trochu udělat a přidejte kokosové mléko. Vařte, aby se omáčka smísila a trochu zredukovala, ale zároveň dávejte pozor, aby se ryba nerozvařila. Když omáčka ztratí bílý smetanový vzhled, je hotovo. Posypte pažitkou a petrželí

Servírujte s rýží.