Pesto z nati ředkviček

Podle etologů by zelená barva měla u člověka snižovat chuť k jídlu. Proč? Protože co je zelené, je zkažené. Nevím, jak na to reagují zastánci názoru, že člověk není původně masožravec: copak většina rostlin není zelených? Proč se asi zelenina jmenuje zelenina, že, podobně jako verdura ve španělštině je od slova verde? Ať už si ale kdo chce co chce říká, když na trhu kupuju mrkev nebo ředkvičky, občas u mě jejich šťavnatá nať vyvolá reakci Pavlovova psa. Jsem divná? Ne divnější než Francouzka Pascale. I když, o Francouzích je známo, že zkusí sníst snad úplně všechno, na co v přírodě kápnou, ať je to zelené, červené, žluté, či lepivé a slizké. Pascale napadlo udělat z ředkvičkové nati pesto a musím říct, že nápad to je výborný. Pesto je ostřejší než to bazalkové a má krásně zelenou barvu.

Potřebujete:
3 hrsti ředkvičkových lupenů (pěkně vyberte ty malé, šťavnaté)
hrst mandlí
40g nastrouhaného parmezánu
5 lžic olivového oleje
stroužek česneku

Nádobí: mixér

A všechno to rozmixujte. A je to. Můžete dát na chlebíčky a návštěvy vám budou klást zvídavé dotazy, co že to na těch chlebíčkách je. Nevím, zda se jim to odvážím říct.