Čokoládový cake zvaný "tříčtvrťák"

Nevím, zda někdo z vás zná slovo "tříčtvrťák". Schválně, co si pod oním slovem představíte?

V případě cake, který se v Chile nazývá queque, vyslovuje keke a zdrobňuje na quequito (kekito), je to cake upečený jen ze tří čtvrtin. Není tedy tak tekutý jako zde uvedený fondant au chocolat, a už vůbec ne tolik, jako coulant au chocolat, ale není zase tak úplně drobivý jako dopečený koláč. Je vynikající a lidé v zemích, kde se špatně shání kvalitní čokoláda, jistě ocení, že se do koláče nebudou muset cpát čokoládu Lindt za 5eur 100gramů, nýbrž že zcela postačí kakaový prášek.

Potřebujete:
5 vajec
250g cukru
250g másla
250g mouky
50g hořkého kakaa
půl prášku do pečiva

Třete žloutky s cukrem.

Rozehřejte máslo a přidejte ho ke žloutkům. Následně za stálého míchání přidejte mouku, kakao a prášek do pečiva.

Ušlehejte pevný sníh a přidejte ho do směsi.

Těsto nalijte do formy na cake a nechte péct v troubě 25 minut na 180 stupňů.

Kuře s arašídovou omáčkou

U nás doma se nevyhodí skoro nic. Ze zbylé bramborové, fazolové nebo mrkvové kaše dělám chleba stejně jako ze zbytků piva po mejdanu. Pokud je pomejdanových zbytků piva a vína moc, bude z nich omáčka. Zbytky rýže, bulguru a quinoy proměňuju v salát a zbylé maso v masové kuličky, karbanátky nebo dokonce wok. Je vám z mých recyklačních nápadů trochu šoufl? Tak se podívejte na tenhle a snad se vám vrátí chuť. Co s arašídy, které jste vysypali večer do misky a kterými hosté evidentně pohrdli? Než nechat arašídy nasát vlhkost vzduchu, udělejte z nich raději omáčku. Je to tučné, ale božské. Recept jsem odkoukala u Fabrice a v mé kuchyni má tak čestné místo, že kvůli němu nejednou rozdělám sáček arašídů, i když je zrovna nepotřebuju spotřebovat.

Potřebujete:
naporcované kuře
150g arašídů
25g čerstvého zázvoru
2 stroužky česneku
1 lžíci sezamového oleje
2 lžíčky cukru
35cl drůbežího vývaru
2 lžíce sójové omáčky
sůl, pepř, olivový olej

Osolte a opepřete kuře, posypte 50g nasekaných arašídů a dejte péct do trouby.

V hrnci nechte osmahnout nastrouhaný česnek, zázvor a cukr. Přidejte rozemleté arašídy a po rozmíchání dodejte vývar a sójovou omáčku.

Vařte pět minut, osolte, opepřete a znovu rozmixujte.

A je to. Servírujte s cuketami a cibulí osmahnutými na oleji s kari a s trochou rýže.

Třešňový koláč sester Tatinových s čokoládovým těstem

O třešních si v téhle době v Čechách můžete nechat asi jen zdát (i když, vážení, a co třešně mražený?). V Chile jsme ale uprostřed třešňové sezóny, a tak jsem se konečně dostala k pečení koláče, který mě před půl rokem zaujal na jakémsi francouzském blogu - bohužel už nevím na kterém. Byla to trochu patlanice a u těsta jsem si nebyla vůbec jistá, zda se tam nevloudila autorovi chybička, ale nevloudila. Jen těsto musíte nechat dlouho v lednici.

O tom, co je to tzv. tarte Tatin jsem vám psala zde.

Potřebujete:
95g moučkového cukru
30g mandlí namletých na jemno
150g změklého másla
1 vanilkový lusk
špetku soli
1 vejce
225g mouky
15g kakaa
500g vypeckovaných třešní
40g třtinového cukru
40g másla

Smíchejte mandlový prášek s moučkovým cukrem, vanilkovými zrnky a špetkou soli. Přidejte máslo. Když je těsto homogenní, přidejte vejce, a pak mouku a kakao. Udělejte kouli (ano, lepí to jako čert), zabalte do potravinové folie a dejte utuhnout do lednice nejméně dvě hodiny.

V pánvi nechte na másle rozpustit třtinový cukr. Přidejte třešně a nechte dělat asi 5 minut.

Rozválejte těsto na tloušťku asi 4mm. Do formy na koláč (použila jsem malou o průměru okolo 24cm) dejte třešně a na ně položte těsto jako když děláte tarte tatin. Zahrňte okraje dovnitř a dejte péct celou tu nádheru na 25-30 minut na 170 stupňů.

Ať se vám koláč pěkně vyklopí!

Tajine z kuřete

Tajine nebo také tagine je typické tuniské jídlo vařené v hliněných nádobách vypadajících jako talíř s poklopem, jehož zdobné malování vede i neznalce tuniské kuchyně k tomu, že si pořídí podobnou věc alespoň na dekoraci. Můj hrnec na tajine, ačkoli malování nemá, dlouho také doma jako dekorace sloužil, ale minulý týden jsem ho znovu na 24 hodin namočila do studené vody, abych se mohla pustit do díla. I pokud hrnec nemáte, nezoufejte. Úplně postačí ten nejobyčejnější hrnec s poklicí, který máte doma. Technika spočívá v pomalém vaření v zakryté nádobě.

Potřebujete:
naporcované kuře nebo prostě kuřecí stehna
3 mrkve
1 cibuli
6 sušených švestek
3 brambory
1 cuketu
jakoukoli jinou zeleninu, kterou potřebujete spotřebovat (papriky, chřest...)
1 rajče
koření na tajine (já jsem si nechala umíchat u Arabů ve Francii, jinak ale můžete dát trochu kumínu a trochu sladké i pálivé papriky)

Cibuli nechte zesklovatět na oleji a přidejte koření, pepř a sůl.

Přidejte kuře a nechte ho dělat přiklopené asi 30 minut.

Přidejte mrkev nakrájenou na kousky a pokračujte ve vaření asi 10 minut.

Přidejte brambory a vařte dalších deset minut.

Přidejte cuketu a další zeleninu, která se vaří rychle a nechte dělat přibližně 10 dalších minut.

Přidejte rajčata a švestky a nechte dělat posledních 10 minut. A tajine je hotová!

Kuskus z chobotnice

O kuskusu z chobotnice mi Hvězdopravec vyprávěl stylem, jakým já mluvím o svíčkové svojí babičky. Dlouho jsem toužila onen pokrm ochutnat, a protože shánět někoho, kdo by servíroval podobné jídlo je v Jižní Americe jako shánět hovězí guláš v Indii, rozhodla jsem se, že se do toho pustím sama. Výsledek byl báječný.

Na kuskus můžete použít speciální hrnec, tzv. couscousier, kde je speciální oddělení na kuskusovou krupici, aby se uvařila v páře z jídla. Pokud jako já hrnec nemáte, použijte jemný kovový cedník, který dáte na vrch obyčejného kastrolu pod pokličku.

Na recept budete potřebovat tzv. court-bouilllon, který vyrobíte z 1 mrkve, 1 cibule, 1l vody, 1 bobkového listu, 1dl octa, snítky tymiánu takto:

Nakrájíte cibuli a mrkev, zalijete litrem vody, přidáte tymián a bobkový list a dvacet minut vaříte. Pak přidáte ocet a necháte ještě deset minut bez ohně louhovat. Vývar procedíte a zeleninu vyhodíte.

Vaříte kousky chobotnice deset minut v onom vývaru, který si můžete připravit i den předem. Zcedíte. Vývar můžete vyhodit, nebo ho použít jako základ do nějaké omáčky a chobotnice je připravena pro další úpravu.

A na ni....

Potřebujete:

nakrájenou chobotnici
4 čerstvá rajčata
cuketu
pár brambor
několik mrkví
cibuli
lžičku harissy
olivový olej
kuskus
sůl, pepř, vodu

Nakrájejte cibuli a rajčata.

V hrnci na oleji nechte zesklovatět cibuli, pak přidejte rajčata a nechte dělat asi 10 minut pod poklicí. Přidejte harissu a asi litr vody.

Když začne voda vřít, přidejte chobotnici. Nechte vařit nejméně 30 minut, velmi pomalu. Přidejte brambory a mrkev nakrájené na velké kusy a po 15 minutách cuketu rovněž ve velkých kusech (jednu cuketu rozkrojte asi na 3 díly).

Jestliže máte předvařený kuskus (většina jich je), smíchejte ho s olivovým olejem, pak přilijte trochu horké vody a nechte lehce nabobtnat. Přesypte do sítka a zavěšte ho na posledních 15 minut nad hrnec, v němž bublá chobotnice, brambory mrkev a kam jste právě přihodili cukety.

Po 15 minutách je hotovo a připraveno k servírování. Jen dochuťte pepřem a solí.

"My" thai krevety

Onehdy jsem dostala chuť na něco, co by připomínalo wok, na který jsme chodili ještě, když jsme bydleli v Grenoblu ve Francii (což je na receptu to jediné francouzské) a jehož kombinace chuti kokosového mléka, zeleného citronu a pálení byla zkrátka božská. Zalovila jsem na internetu a ve svých kuchařských zkušenostech a zde je výsledek.

Celé se to udělá pálivým tak, že se přidá červená curry pasta. Já jsem ale tentokrát přidala místo curry harissu. Je to hřích, protože cpát do thajského jídla tuniskou omáčku je jaksi trochu jako cpát rajčata do guláše, jak to dělají Francouzi, ale výmluva je ta, že zatímco harissa je domácí a bez konzervantů, červená curry pasta obsahuje kdo ví co.

Celé jídlo doporučuju servírovat s tlustými rýžovými nudlemi (nikoli s těmi úzkými, které se hodí do polévky). Zda je to thajské, nevím, ale dobré to je. Je to My thai :).

Potřebujete:
krevety (alespoň dvanáct na osobu, nejlépe syrových, tj. šedých)
půl litru drůbežího vývaru
1 limetku
1 žlutý citron
půl lžičky krevetové pasty
tři lžičky harissy nebo červeného curry pasty
30g másla
kus čerstvého zázvoru
deset lžic kokosového mléka
půl svazku čerstvého koriandru
rýžové tlusté nudle

Nádobí: dva hrnce, pánev

Drůbeží vývar uveďte do varu, přidejte krevetí pastu a vařte asi 5 minut. Mimo oheň přidejte citronovou šťávu, pálivou směs (curry nebo harissu), kokosové mléko a máslo. Nechte rozpustit a namočte do směsi na pár minut oloupané krevety.

Vyndejte krevety a hoďte je na pánev s rozemletým ženšenem. Omáčku v hrnci nechte na prudkém ohni za stálého míchání zredukovat na polovinu. Podle návodu na sáčku nechte udělat rýžové nudle.

Když jsou krevety hotové, zalijte zhoustlou omáčku a přidejte nakrájenou limetku a čerstvá koriandr. Servírujte s nudlemi.

Harissa

Vážený čtenář si dozajista musí myslet, že u nás na plotně stojí nejspíš už pár měsíců květníky s křehkými bonsajemi, troubu jsme předělali na domeček pro toulavé pejsky a můj velký pomocník kuchyňský robot Kenwood je registrován na úřadu práce. Ale kdepak.

Po období zkoušení nových věcí jako obvykle přišlo období starých osvědčených receptů, přerušovaných jen tu a tam experimenty publikování nehodných, jako například můj pokus o vytvoření kokosové meringue, neboli čepice z bílků. Odborníci jistě vědí, amatérům jako já radím, ať nikdy nesypou kokos přímo do bílků s cukrem, ať jsou jakkoli pevné a našlehané.

Kromě toho, že se moc neexperimentovalo, jsem také v posledních měsících zdolala tolik výškových metrů, že by to stačilo několikrát na Mont Everest, což mělo za následek pojídání prakticky výhradně těstovin, těstovin a pak zase těstovin.

Ale pár zajímavých kuchařských nápadů jsem si nakonec z výstupů na vulkány na jihu a na severu Chile přece jen přivezla. V kuchyni Tunisanky Faridy blízko chilského Temuca jsem získala recept na její výbornou harissu, omáčku z rozemletých chili papriček, která je "národní omáčkou" nejen Tunisanů, ale i Alžířanů. Pálí to jako čert, ale Hvězdopravec si i tak nenasytně onu jasně červenou hustou kaši natírá na chleba jako kdyby to byla papriková marmeláda, a olizuje se až za ušima. Nejspíš to bude alžírskými geny, které zdědil po dědovi. I pro ty, kdo nechtějí harissu přímo natírat na chleba se recept ale může hodit, protože harissu potřebujete na výrobu dalších jídel ze severní Afriky, jako je třeba kuskus.

Recept je velmi jednoduchý, problém je jen ten, že budete potřebovat červené sušené chili papričky. V Chile to žádný problém není, na trhu koupím půvadný hrozen sušených a někdy i uzených "cuernos de cabra" a je to. Co sežene v Čechách nevím, možná mi to můžete napsat někdo do komentářů, ale platí, že to musí být červené, sušené a pálivé.

Další problém je koření. Farida mi na rozloučenou odsypala ze své litrové sklenice směsi koření přímo na harissu, které jí posílá z Lybie maminka. Koření ale můžete buď vynechat, jako to dělá mnoho receptů, které jsem objevila na internetu, nebo si vypomoct drceným kumínem. Skutečná směs je směs drceného kumínu, sušené máty, drcených semínek koriandru a kdo ví, čeho ještě.

A poslední upozornění. Navzdory tomu, co si laik jako já myslí, harissa se rychle kazí. Plíseň má evidentně chili ráda. Proto je třeba, abyste harissu uchovávali v uzavřené sklenici a zalitou vrstvou olivového oleje. Rovněž nikdy nesahejte do sklenice ničím jiným než čistou lžičkou!

Potřebujete (na čtyři skleničky harissy, tj. pořádné zásoby):
čtvrt kila sušených chili papriček
10 stroužků česneku
dvě lžičky koření na harissu (není nutné)
sůl (cca tři lžičky) - solí nešetřete, pomáhá konzervovat!
olivový olej

Nádobí: mixér, gumové rukavice

Sušené papričky dejte do velké nádoby, spařte vroucí vodou a nechte v ní namočené 24 hodin.

V gumových rukavicích (pro otrlé bez) vytrhejte z papriček stopky s jaderníkem. Zbavte papričky pokud možno všech jadérek.

Oloupejte česnek, vyndejte z něj klíček.

Rozmixujte česnek s papričkami, přidejte sůl a koření.

Dejte do sklenic a zalijte olivovým olejem.

A harissa je hotová!

Vepřové ragú

Tenhle recept jsem našla opět, kde jinde, než na svých oblíbených Fabricových stránkách. Moc se mi nezdál, ale říkala jsem si, je to jednoduché a hlavně, hlavně, všechny recepty z těhle stránek, přinejmenším ty slané, jsou opravdu vynikající. Nakonec jsem ho udělala tak, jak byl na stránkách, aniž bych se pokusila o nějakou "inovaci" a výsledek byl překvapivě dobrý. Lehké jídlo s subtilní chutí asi nenadchne milovníky česneku a výrazných chutí české kuchyně, ale kdo ví. Servírujte s ostrou dijonskou hořčicí a možná se to spraví.

Potřebujete:
800g netučného vepřového (bohužel nevím, jak se všechny prasečí části v češtině jmenují, navíc se v každé zemi porcuje jinak, ale jde o to vzít hřbet nebo něco podobně bez prorostlého tuku)
500g mrkve
500g brambor
1 cibuli
skleničku bílého vína
kostka hovězího bujónu
lžíci mouky
olivový olej
tymián, bobkový list, sůl a pepř

Nádobí: litinový hrnec

V hrnci nechte na oleji trošku osmahnout na čtverečky nakrájené maso. Přidejte nakrájenou cibuli a nechte také osmahnout, aniž by vám cokoli začalo hnědnout. Zaprašte lžící mouky, rozmíchejte a zalijte skleničkou vína. Pokud maso stále přesahuje, přidejte trochu vody.

Přidejte kostku bujónu, tymián, bobkový list, osolte a opepřete. Nechte pomalu vařit hodinu a čtvrt.

Po této době přidejte brambory a vařte ještě 10 minut.

Přidejte nakrájenou mrkev a vařte dalších 10 minut.

A je hotovo!

Kuře na černém pivu dělané v litinovém hrnci

Nákupy v Chile je také kapitola sama pro sebe, protože Chilané mají nepochopitelný zvyk kumulovat obchody se stejným zbožím ve stejných lokalitách odlehlých od jiných lokalit s jiným zbožím. I v supermarketech, které osobně spíše nesnáším, ale některé produkty najdete zkrátka jen tam, je často výběr velice omezený a je tak třeba kromě tam dojít nejméně jednou týdně i na trh a dále jednou týdně do další vybrané lokality pro nějaký speciální produkt, jako může být třeba káva, který vám zrovna došel, a tak pořád dokola. O naší dvacítce malých lokálních obchůdků, kde se dalo nakoupit všechno, a které byly přímo v ulici pod námi ve Francii, se mě může nechat akorát tak zdát, tady zkrátka na nákupy jezdím do několika různých čtvrtí, každý týden někam, plus nezbytně na trh. Ani se nedivím, že se tu o nákupy obvykle starají ženy, které jsou v domácnosti na plný úvazek, nebo služebné. U nás se ale starám já, a tak se několikrát týdně stane, že mám na výběr ze dvou možností: buď po práci pojedu do lokality, kde seženu to, co mi chybí na večeři, nebo kreativně vyřeším problém pomocí ingrediencí, které mám v lednici. Tak také vznikl dnešní recept. Inspiroval mě Fabrice, ale místo krůty je v něm kuře, místo světlého piva tmavé, místo brokolice mrkev, místo šanfánu tymián a sušené meruňky jsem z receptu vyhodila úplně, ačkoli jsem byla trochu v pokušení nahradit je sušenými švestkami. Jen cibule zůstala cibulí a hlavně jsem odkoukala postup pečení masa v litinovém hrnci. Recept jsem servírovala s polentou a bylo to vynikající.

Potřebujete:
kuřecí prsa s kostí (tedy, lepší to bude s kostí...)
300ml černého piva
pět snítek čerstvého tymiánu
tři mrkve
jednu cibuli
sůl a pepř

Nádobí: litinový hrnec

V hrnci na troše olivového oleje nechte zesklovatět cibuli. Přidejte kuře a rychle osmahněte. Zalijte pivem, osolte, opepřete a přidejte tymián. Dejte dělat přiklopené 15 minut do trouby na 240 stupňů.

Po patnácti minutách přidejte nakrájenou mrkev a nechte dělat přiklopené ještě dalších 15 minut.

A hotovo!

Thajská rybí polévka s krevetami

Když jsem byla naposledy v Čechách, byli jsme s mojí kamarádkou Radkou v thajské restauraci. Jídlo bylo báječné, ale příšerně drahé. Když jsem onehdy narazila u Fabrice na rybí polévku, netušila jsem, že v receptu poznám přesně onu chuť z thajské restaurace, a za mnohem menší obnos. Fabrice polévku navrhuje dělat s krabími klepety místo krevet, ale myslím, že krevety udělají úplně stejnou službu, a navíc se vám budou lépe shánět.

Potřebujete:
400g rybích filetů (bílých)
70cl rybího vývaru
jednu červenou papriku
jednu cibuli
lžíci červené curry pasty
plechovku (400ml) kokosového mléka
asi 18 syrových krevet
svazek čerstvého koriandru
trochu soli

Nádobí: pánev, hrnec, mixér

Nakrájejte papriku a cibuli a obojí hoďte na trochu oleje na pánev. Dělejte pomalu asi 5 minut, aniž by cibule a paprika začaly zlátnout. Po pěti minutách přidejte červené curry a dobře promíchejte. Nechte dělat dalších deset minut.

V hrnci na troše oleje nechte dělat na kousky nakrájené filety. Po dvou minutách zalijte vývarem a nechte vařit deset minut. Rozmixujte

Přidejte směs z pánve a kokosové mléko. Vařte 5 minut a přidejte krevety. Vařte ještě 5 minut. Dochuťte solí. Na talíři posypte nasekaným koriandrem a je hotovo!

"Lakovaný" asijský losos

Někdy dlouho vařím ověřené recepty, z nichž tu některé visí, a pak to na mě přijde a zkouším spoustu nových věcí. Období nových receptů je právě teď a musím říct, že se obvykle daří, i když tomu někdy sama moc nevěřím. Tak trochu jsem moc nevěřila receptu na "lakovaného" lososa, ale nakonec to bylo vynikající. Jen jsem trochu upravila poměr ingrediencí v omáčce a recept je tu. Lakovaný proto, že omáčka na lososu vytvoří lesklý efektní povlak. Pozor, v receptu je hodně sójové omáčky, tak nebude potřeba sůl!

Potřebujete:
Kus lososa (cca 200g na osobu) s kůží
120ml sójové omáčky
90ml mirinu (sladká saké)
tři lžičky mletého čerstvého zázvoru
4 lžíce čerstvé pomerančové šťávy
3 lžičky cukru

Nádobí: hrnec, pekáč

Dejte dělat lososa jen tak, bez soli a bez oleje, do trouby předehřáté na 180 stupňů, tj. položte ho do pekáče na kůži a je to. Nechte 10 minut.

V hrnci smíchejte zbylé ingredience, uveďte do varu, a nechte dělat na mírném ohni 10 minut tak, aby omáčka trochu zhoustla. Polijte jí lososa v troubě a nechte dělat dalších 10 minut. Občas zkontrolujte, zda se losos leskne, a případně pomocí lžíce přidejte omáčku na povrch.

A je to! Servírujte se zeleninovou rýží, nebo se zeleninovou quinoou.

Lilky plněné modrým sýrem

Máte rádi lilek? Já ne! Nebo, i když vlastně, nebyla jsem to já sama, kdo tu tvrdil, že žádná zelenina kromě růžičkové kapusty není tak špatná, aby se nakonec nedala udělat nějakým chutným způsobem? A tak navzdory tomu, že lilkovatou chuť ráda nemám, když se baklažán nakrájí na tenko, pokape olivovým olejem a popráší provensálkým kořením, a pěkně ogriluje, je to dobrota. A stejně tak v dalších receptech, které jsem tu o lilku publikovala. Nemusí se jich tedy bát ani lilkovi nepřátelé. Mimochodem, včera jsem tenhle předkrm jednomu z nich naservírovala a olizoval se až za ušima. Tak do toho, a poděkujme Mamině, která nás inspirovala.

Potřebujete:
dva malé lilky
75g modrého sýra
100g ricotty
30g ztvrdlého českého chleba
3 jarní cibulky
stroužek česneku
zrnka z jednoho semínka kardamonu
olivový olej
sůl a pepř

Nádobí: pekáč, pánev

Omyjte lilky, rozkrojte napůl, ostrým nožem nařízněte čtverečky v dužnině a pokapejte lilky olejem. Nechte dělat v troubě 20 minut na 20 stupňů. Nechte vychladnout a vydlabejte dužninu, aniž byste poškodili slupku.

Nakrájejte cibulku a nechte trochu osmahnout na pánvi. Přidejte rozetřený česnek a dejte pozor, aby se vám nespálil. Přidejte vydlabanou dužninu a nechte na jemném ohni asi 5 minut.

Rozetřete ricottu, modrý sýr, kardamonová zrna a rozdrobený chleba a přidejte do směsi na pánvi. Zahřívejte asi dvě minuty, opepřete (pozor na sůl, modrý sýr je obvykle dost slaný!) a naplňte lilky.

Nechte péct v troubě na 180 stupňů asi 45 minut. Servírujte se zeleným salátem jako předkrm.

Sopaipillas a pebre

Sopaipillas je velká chilská klasika a navzdory tomu, jak jsem se hanlivě o chilské kuchyni vyjádřila, je to klasika velmi dobrá. Chilané jsou sice schopní si na těhle plackách prodávaných v ulicích pochutnávat celý rok, množství vozíků s vestavěnou fritézou se ale zněkolikanásobí v zimě a hlavně, když prší. Jestliže Chilané totiž dosud nepochopili blaho ústředního topení a "vodotěsného" domu, vědí, že zima a vlhko se dá výborně zahnat něčím dobrým a tučným k snědku. A zatímco na ulici se sopaipillas jedí jen tak, nebo pokapané kečupem, doma je můžete podávat na aperitiv s pebre. Pebre je klasická "amuse bouche", kterou vám servírují v každé restauraci s kouskem chleba před jídlem. Skládá se z najemno nakrájených rajčat, cibule, koriandru a chilského ají.

Potřebujete:
dva hrnky hladké mouky
hrnek dýňové kaše (tj. uvařené a rozmačkané dýně)
tři lžíce sádla
čtvrt hrnku vody
trochu soli
slunečnicový olej na smažení

Na pebre: dvě rajčata, jednu cibuli, jedno ají (pálivá světle zelená paprička), jeden rozetřený stroužek česneku, svazek koriandru, tři lžíce oleje, šťáva z jednoho citrónu, trocha soli, postup je nakrájet a smíchat.

Nádobí: vykrajovátka

Smíchejte všechny ingredience (kromě oleje na smažení, samozřejmě) až vznikne elastické, ale nelepivé těsto. Nechte hodinu odpočinout.

Rozválejte těsto na tloušťku asi půl centimentru a vykrajujte placky. Chilané dělají placky kulaté o poloměru asi 5cm, já jsem ale rozhodla doma použít vykrajovátka na vánoční cukroví a už mi od ruky létali hvězdičky, srdíčka, stromečky a dokonce i ježci.

Pečte v oleji po obou stranách až placička zrůžoví. Olej by měl být, dle receptů, asi na 190 stupních, což je dle mých zkušeností ne moc horký, ale přeci jen dost horký.

Tak dobrou chuť!

Salát z pšenice se zeleninou a uzeným lososem

Včera jsem vám tu navrhla recept na hustou dýňovou polévku, která vás pěkně zahřeje, ale v Čechách je přeci léto! Dneska se s vámi tedy podělím o Fabricův recept na salát z pšenice se zeleninou a uzeným lososem. Bude se vám hodit jako rychlý oběd do práce, jako předkrm před večeří, nebo jako efektní pohoštění na piknik.

Základem pro tento salát je pšenice, o níž nevím, zda se v Čechách dá běžně sehnat. Tady jsem ji objevila v asijském obchodě pod názvem "rýže", ve své domovině bych ale spíš sázela na obchod se zdravou stravou. Pšeničná zrna mají bílou barvu a jsou bachratější než zrna rýže. No porozhlédněte se a uvidíte. Je to vynikající příloha a určitě zdravá.

Potřebujete:
červenou cibuli
červenou papriku
jednu cuketu
jedno rajče
asi 200g pšenice
kus uzeného lososa
olivový olej
šťávu ze dvou citrónů
asi deset snítek čerstvého koriandru

Nádobí: pánev, hrnec

Na pánvi nechte zesklovatět cibuli, a pak přidejte nakrájenou papriku. Nechte dělat asi 10 minut a přidejte cuketu. Po deseti minutách přidejte rajče a nechte dělat ještě asi pět minut. Vypněte sporák a nechte vychladnout. Zelenina by se neměla osmahnout, spíše jen sklovatět, tak nešetřete olejem.

Během této doby uvařte pšenici ve vodě.

Když je pšenice i zelenina studená, smíchejte, přidejte citronovou šťávu a nasekaný koriandr. Smíchejte s uzeným lososem. A salát je hotov!

Hustá dýňová polévka s modrým sýrem

V Čechách asi zrovna na polévky nemáte moc pomyšlení. I když, kdo ví, české léto to umí pěkně zavařit. A tak, jestli máte doma někde od podzimu schovanou dýni, pusťte se směle do díla. Nebo s receptem počkejte, až uzrají dýně letošní, vítr bude hvízdat po polích, mrholící déšť nablýská zežloutlé listy stromů a stmívat se zase bude už v šest. Nějak přesně je totiž tady u nás, ale mě dnes zachránil tenhle recept, který jsem vyšťourala už ani nevím kde na internetu. Trochu jsem ho upravila podle vlastní úvahy a tady je výsledek.

Potřebujete:
dýni (cca půl kila)
litr zeleninového vývaru
asi 150g modrého sýra
1 cibuli
trochu oleje
sůl a pepř

Nádobí: hrnec, mixér

Nechte zesklovatět na oleji nakrájenou cibuli.

Přidejte nakrájenou dýni a nechte maličko osmahnout během asi minuty. Zalijte vývarem a nechte vařit deset minut.

Odlijte trochu vývaru, naházejte do hrnce většinu modrého sýra a rozmixujte. Zbytek sýra použijte jako ozdobu na talíř.

A je to, vážení přátelé. Ani jste se u těch kamen nestihli ohřát a už sedíte spokojeně u stolu s hrncem kouřící polévky.

Hovězí steak s asijskou medovou omáčkou

Hovězí je v Jižní Americe potrava málem pro chudé. Samozřejmě nadsazuju, ale přesto, když náš kamarád Alvarito coby děcko ještě bydlel se svými rodiči v garáži v jakémsi zapadákově v severní Argentině, jedli prý pořád dokola jen červenou řepu, brambory a hovězí. Opravdu dobrý kousek sice stojí okolo 180 korun, ale také stojí za to. Hovězí jíme tedy docela často a já jsem si začala lámat hlavu, jak dělat steak jinak, než pořád dokola s hořčicí, pepřem, nebo s omáčkou z červeného vína. Náhodou jsem pak na svém oblíbeném kuchařském blogu 750g narazila recept na "asijský" steak a musím říct, že to byl velký úspěch. Nejen u Hvězdopravce, ale i u mně. Je to totiž tak jednoduché, že jídlo lehko uděláte za 15 minut. Za slovo "asijský" mě můžete kamenovat, ježto omáčka je nejspíš tak asijská jako francouzské brambory francouzské, ale co na tom, hlavně, že je to dobré, a to i přes to, že se na první pohled může recept zdát, jako že pejsek a kočička zase jednou ztropili nějakou tu výtržnost v kuchyni.

A ještě jednu dobrou radu, kterou jsem si přečetla u Pascale. Maso na steaky vyndejte z lednice alespoň půl hodinu před tím, než je budete dělat. Maso při pokojové teplotě bude jednodušší udělat rovnoměrně, zvlášť, pokud jste jako já milovníci steaků krvavých. Jako tací jistě znáte "efekt" masa příliš udělaného po okrajích a studeného vevnitř, což je samozřejmě špatně. Jenže jak se má maso prohřát, jestli je na pánvi jen pár minut a přijde na ni z lednice úplně studené?

Potřebujete:
čtyři steaky
půl hrnečku hovězího vývaru
lžíci medu
dva stoužky česneku
dvě lžičky čerstvého nastrouhaného zázvoru
nasekanou lžíci čerstvého koriandru
nasekanou lžíci čerstvé petržele
lžíci sójové omáčky
lžíci a půl ostré francouzské hořčice
trochu olivového oleje

Nádobí: pánev

Na pánvi nechte na středním ohni rozpálit olej (ne moc, jinak se vám maso spálí), dejte do něj steak a dělejte ho po každé straně dvě až čtyři minuty, podle toho, jak moc ho chcete mít udělaný.

Steaky vyndejte a uschovejte v teple. Do pánve, na které jste steaky dělali, dejte všechny výše uvedené ingredience a nechte dělat na prudkém ohni asi 4 minuty a míchejte.

Servírujte s rýží, i když by se možná mohl zkusit i kuskus, pokapané omáčkou.

Crème brulée

Po chilské klasice konečně zase nějaká, která dělá čest jménu mého blogu. Crème brulée je francouzská klasika, na kterou nedám dopustit a která mi v Chile chyběla natolik, že když jsem ji jednou po dlouhé době ochutnala u ženy Hvězdopravcova šéfa všech šéfů Nancy, řekla jsem si, že jdu do toho. V předraženém obchodě s kuchyňským náčiním jsem zakoupila kulaté keramické misky s nízkým okrajem doplněné plamenometem. Kdo znáte tuhle klasiku, víte o čem mluvím, nováčci nechť ztratí pocit, že tohle jídlo nikdy dělat nebudou a poslouchají dál. Crème brulée znamená doslova "spálený krém" a je to vlastně kombinace studeného vanilkového krému s horkou karamelovou krustou, která se na krému vytvoří tak, že se krém posype cukrem a následně se "spálí" ohněm.

Nejobtížněji na tom vypadá onen plamenomet, nenechte se ale mýlit. Výroba vanilkového krému je teprve tím pravým oříškem. Pravidlo číslo jedna je, že nesmíte krém dělat v příliš horké troubě, protože jinak místo krému dostanete sladkou omeletu. Pravidlo číslo dvě je, že potřebujete smetanu, která krému dovolí ztuhnout, ale zároveň nebude dělat pucky. Doporučuju metodu pokusu a omylu. Pravidlo číslo tři je, že před karamelizací musíte nechat krém pomalu vychladnout a následně ho dát alespoň na dvě hodiny do lednice. Pravidlo číslo čtyři je, že když to celé vydržíte, budete se olizovat až za ušima.

Potřebujete:
čtyři žloutky
85g cukru
200ml mléka
250ml smetany
jednu vanilku (v nejhorším použijte vanilkový cukr)
lžíci tzv. fleur d'oranger, neboli oranžové vody, pokud se nepletu (k dostání v arabských obchodech, nahraditelná pomerančovým likérem)
třtinový cukr na posypání krému

Nádobí: čtyři misky s nízkým okrajem, plamenomet

Ušlehejte žloutky s cukrem, přidejte zrníčka z vanilky, pak přilijte mléko, smetanu a nakonec oranžovou vodu. Nalijte do misek a misky dejte do pekáče s vodou, tak aby voda sahala miskám cca do 2/3. Nechte dělat asi hodinu a čtvrt v troubě na 100 stupňů. Po této době by měl krém ztuhnout.

Nechte vychladnout a dejte do ledničky. Před servírováním posypte tence cukrem a zkaramelizujte.

Dobrou chuť!

Krabí nákyp neboli Chupe de jaiba, aneb co dobrého nám přinesla chilská kuchyně

O chilské kuchyni jsem se vyjádřila poměrně nevybíravě a stále jsem ji ještě nerehabilitovala. Pár věcí ale stojí alespoň za inspiraci. Jednou z nich je i krabí nákyp, či jak by se dalo krabí kaši zapečené v troubě jinak česky říct. Že to zní strašně? No ano, pokud máte nákypu spolykat celou mísu, jak to Chilané dělají, když tento pokrm servírují jako hlavní jídlo, vaše chuťové buňky se nudí. Jako předkm je nákyp ale pěkné zpestření, a když jsem ho předložila francouzské návštěvě Sylvainovi, jeho sestře a Claire, sklidil jednoznačný úspěch.

Potřebujete:
1 cibuli
1 stroužek česneku
lžičku sladké papriky
500g krabího masa
5 plátků bílého industriálního chleba
15cl smetany
25cl rybího vývaru
3 lžíce parmezánu
sůl a pepř
6 krabích klepet (na ozdobu)

Nádobí: hrnec, 6 malých keramických nádob, které můžete dát do trouby

Necháte zesklovatět cibuli a česnek. Přidáte papriku a necháte chvíli dělat na mírném ohni.

Přidejte krabí maso a dělejte asi pět minut.

Zalijte vývarem a pokračujte dalších pět minut.

Přidejte smetanu, uveďte do varu a přidejte rozdrobený chléb bez kůrek. Vařte deset minut na mírném ohni.

Přidejte 3 lžíce parmezánu, zamíchejte a nalijte směs do porcelánových nádobek, doprostřed každé zapíchněte efektně klepeto.

Nechte zapéct v troubě na 200 stupňů (nejlépe s ventilací a grilem najednou) po dobu 10 minut. A je to!

Kuřecí polévka s kokosovým mlékem

S mým přestěhováním do Chile bere téma mých stránek, "francouzská kuchyně", tak trochu za své. Zatímco se tu nedá sehnat spousta základních ingrediencí, jako je například telecí maso, piniová semínka, kachní prsa nebo pořádný kus sýra, kousek od nás je asijská čtvrť, kde jsem objevila spoustu pochutin a poživatin dříve nevídaných, a v poslední době jíme nudle a wok na tisíc způsobl mnohem častěji než různé francouzské klasiky. Každopádně ale stále pročítám francouzské blogy a inspiruju se tam. Mojí kuchařskou bází je hlavne Fabrice, který se mimochodem odstěhoval do Chile před rokem, a tak při hledání ingrediencí naráží na stejné patálie jako já. Řekněme tedy, že tohle je tak trochu asijská kuchyně, přežvýkaná Francouzi a následně ještě jednou prolita českými chuťovými pohárky.

Potřebujete:
kuřecí prsa i s kostí, popřípadě jinou část kuřete, ale hlavně s kostí.
200 ml kokosového mléka
svazek čerstvého koriandru
kus čerstvého kořene ženšenu rozmělněného v mixéru
trochu citronové trávy
pálivé chili
lžičku kurkumy
lžíci cukru
jeden zelený citron, neboli limetku
hrášek
mrkev
250g rýžových nudlí

Nádobí: 2 hrnce, pařáček, miska

Dejte vařit cca 2 litry vody. Vhoďte do nich kuře, přidejte sůl, citronovou trávu a půl svazku korindru. Vařte nejméně hodinu, dokud nejde maso od kosti.

Předvařte zeleninu v páře. Nudle dejte do misky a zalijte je vodou, popřípadě je připravte tak, jak káže obal.

Vývar z kuřete uschovejte. Budete ho potřebovat cca 1 litr. Kuře oberte, maso dejte do horkého vývaru, přihoďte nudle a předvařenou zeleninu. Přidejte všechny ostatní ingredience. Za stálého míchání ohřívejte (bez uvedení do varu) polévku cca 2 minuty. Osolte a opepřete. A je to!

Sépie na pastisu

Sépie u nás dostanete občas na trhu, a když už je mají, neodolám a koupím. Pokud jsou malé, dokážu si s nimi už poměrně poradit, ale s velkými byl vždycky kříž. Jak se ta potvora čistí, říkala jsem si a pokoušela se na to přijít sama. Několik sépiových jídel pak vzápětí skončilo v koši. Nakonec jsem usoudila, že bude chytré podívat se na internet a můžu tu tak dnes dělat machra. Sépie se čistí takto: na hřbetu je naříznete a pokusíte se jim utrhnout hlavu. Při té příležitosti jim vyjede hřbetní kost, která vypadá jako kousek plastu. Vyndáte, vyhodíte. Pak konečně hlavu utrhnete úplně a spolu s ní vyjede i váček s inkoustem, který můžete uschovat. Z hlavy uříznete chapadla kousek pod očima a z jejich prostředka vyndáte tzv. "zobák", který se též nejí, a vyhodíte ho spolu se zbytkem hlavy a hnusu, co jste s hlavou vytáhli z těla. Vnitřek sépie důkladně vyčistíte lžičkou, nebo tělo rozříznete a vypláchnete. Nakonec stáhnete z těla kůži a je to. Cože, přešla vás chuť? Namíchejte si tedy pořádný pastis, anýzovku z francouzského jihu, na vytrávení a šup do práce. Lidé se slabým žaludkem nechť použijí pak sépie zmražené a očištěné, ale věřte, že ty nemají s těmi z trhu moc společného.

Potřebujete:
kilo očistěných sépií nakrájených na kousky
skleničku pastisu (do jídla, nikoli tu, co právě pijete na kuráž)
dvě skleničky bílého vína
3 stroužky česneku
2 šalotky, nebo v nejhorším jednu cibuli
trochu tomatové omáčky, nejlépe domácí
trochu petrželové nati
olivový olej

Nádobí: litinový hrnec

V hrnci nechte na troše oleje na středním ohni pustit sépie trochu vody.

Přidejte cibuli, česnek, tomatovou omáčku a petrželovou nať, zalijte pastisem a vínem a nechte pomalu bublat na plotně nejméně 30-40 minut v přiklopeném hrnci. Osolte a opepřete.

Servírujte s rýží.

Jablka v troubě

Včera večer jsem se rozhodla udělat lasagne a šikovně se tak zbavit jak zbytku hovězího, tak zbytku tomatové omáčky na těstoviny, kterým začínalo hrozit, že jejich příští cesta nebude do žaludku, nýbrž do koše. Hvězdopravec pak jako na potvoru na poslední chvíli přivedl domů Alvarita, našeho argentinského kamaráda, a perfekcionista ve mně tedy začal přemýšlet, co bych mohla udělat za desert. Rychlý, protože lasagne jsou dost pracné, když na ně děláte všechno ručně a domácí, a hlavně lehký, protože boloňské lasagne nic jiného nepřipouštějí. Nakonec jsem si vzpomněla na desert, který jednou dělala moje kamarádka Estelle a který je tak jednoduchý, že by ho zvládlo i novorozeně, kdyby dosáhlo na držátko od trouby, aby ji mohlo otevřít. Protože jde vlastně o to, dát jablka do trouby. Dívejte se jak. A před tím vězte, že i Hvězdopravec i Alvarito se olizovali za ušima tak, jako kdybych se dělala s nějakým pracným koláčem.

Potřebujete:
4 jablka, co se nemají tendenci rozpadat při vaření (například renety)
40g cukru
50g slaného másla

Nádobí: pekáč

Oloupejte jablka, rozkrojte napůl a vyndejte jádřince.

Utřete máslo s cukrem a směsí naplňte otvory od jádřinců

Jablka dejte na pekáč, podlijte trochou vody a pečte v troubě na 220 stupňů 35 až 40 minut.

A je to!

Bazalková polévka, čili soupe au pistou

Bazalka se sice francouzsky řekne basilique, ale na jihu jí neřeknou jinak než pistou. Pistou je také místní pesto, ve kterém na rozdíl od toho italského není parmezán, ale tzv. fromage rouge, neboli červený sýr mimolette. Variant, jak dělat bazalkovou polévku, či polévku s pestem, je spousta, a dvě varianty, které jsem ochutnala ve dvou různých marseillských rodinách, se jedna druhé nepodobaly ani trošíčku. Recept, který vám nabízím, je recept Drahématičky Marie. Dle Hvězdopravcových slov Drahámatička neumí vařit vůbec, ale její bazalková polévka je ta nejlepší na světě. A dělá se takhle:

Potřebujete:
půl kila čerstvých zelených fazolí
půl kila bílých čerstvých fazolí
půl kila červených čerstvých fazolí (zde nesehnatelných a jsou tedy nahrazeny sušenými)
trochu ostatních typů fazolí, máte-li nějaké (černé, například)
dvě brambory
dvě cibule
mrkev
sůl a pepř
svazek bazalky
kilo rajčat
půl paličky česneku
olivový olej
kus parmezánu nebo červeného sýra

Nádobí: hrnec, pařáček a litinový hrnec (pokud máte, jinak poslouží i hrnec s poklicí), mixér

Všechnu zeleninu a čerstvé fazole nechte předvařit v páře, každé zvlášť.

Naházejte všechno do litinového hrnce, zalijte vodou a nechte vařit na mírném ohni dvě, tři, čtyři hodiny, zkrátka jak je libo. Osolte a opepřete.

Oloupejte rajčata a zbavte je vody a semínek. V mixéru rozmixujte se sýrem, bazalkou, česnekem a olejem.

Část pesta zamíchejte do polévky, část servírujte zvlášť jako pomazánku na tousty.

Polévka se dá bez problémů také zmrazit!

Daube z chobotnice

Daube překládá seznam jako "dušení". Dušení a chobotnice, no nazdar, povzdechne si čtenář Verneovek. Jakpak to, milý pane Julesi, udělat, aby udušená skončila chobotnice, nikoli hrdina Dvou tisíc mil? Inu, to je milý kuchtíku jednoduché, zalij ji červeným vínem! Daube je totiž sice dušení, ale dušení v červeném víně, na rozdíl od civetu, což je dlouhé vaření ve vlastní krvi, jak mi nedávno vysvětlil můj kamarád a výborný kuchař Sylvain, když u nás jedl civet z vepřového, který byl vlastne daube z vepřového. Ale slovíčkaření a literaturu teď nechme stranou a sem s chobotnicí na krájecí pult! Pár slov o tom, co s ní, aby vám lehce změkla, najdete zde. O víně na vaření jsem tu už psala mockrát. Chateauneuf de Pape do jídla nelijte, ale také ne nic, co se nedá pít.

Potřebujete:
2 cibule
1 papriku
půl svazku petželové nati (tj. hodně)
kilovou chobotnici
50g sušené šunky
50g slaniny
3 dcl červeného vína
trochu olivového oleje
tymián, bobkový list
sůl a pepř

Nádobí: hrnec a litinový hrnec

Nakrájejte chobotnici na kousky a dejte je do hrnce na mírný oheň. Nezakrývejte poklicí, jen občas zamíchejte. Nechte 15 minut. Cílem je dostat z chobotnice vodu.

Nakrájejte velmi, velmi na jemno cibuli. Papriku nakrájejte na tenoučké nudličky. Nakrájejte šunku a slaninu.

V litinovém hrnci nechte na oleji nejdřív zesklovatět cibuli, pak přidejte papriku, slaninu a šunku a nechte chviličku dělat. Přidejte nasekanou petržel, okapanou chobotnici, tymián, bobkový list, osolte a opepřete a dejte do trouby na 180 stupňů na dvě hodiny.

A je to. Servírujte s rýží. Dobrou chuť!

Treska s makovou krustou a pomerančový chutney

Chutney, jak praví wikipedia, pochází z indické kuchyně a vyslovuje se po anglicku něco jako "čutny", nikoli "chutnej", jak by se tak trochu nabízelo. Jedná se o sladkokyselou omáčku, kterou Fabrice, moje kuchařská inspirace, dělá velmi rád na nejrůznější způsoby. Já moc fanda nejsem, ale tenhle recept nás dostal, Hvězdopravce i mě. Díky, pane Fabrice, řekli jsme zase nad talíři, na nichž nezbyl ani drobeček. Moje anglická výslovnost je dost možná prachmizerná, ale moje zásluha na tomto receptu není rozhodně kuchařská, nýbrž pustě a prostě překladatelská. Pouze jsem místo tresky použila dorádu, protože tresky v Chile nemají s treskami v Evropě nic společného.

Fabricův recept je doplněný bramborovou kaší a nudličkami z cukety minutu povařenými ve vroucí vodě. Cuketa mi k receptu šla dobře, kaši bych nahradila rýží bismati.

Potřebujete:
půl cibule
3 pomeranče
65g cukru
75g octa (já jsem dala balzamovaný)
lžičku zázvoru v prášku
3 lžičky sezamových semínek
3 lžičky makových zrn
1,5 lžíce pistácií
1,5 lžíce mandlí
2,5 lžíce strouhanky
60g másla
4 filety z tresky

Nádobí: hrnec (nejlépe malý litinový), pekáč

Na jemno nakrájenou cibuli nechte zesklovatět v hrnci na olivovém oleji. Přidejte cukr, rozmíchejte. Přidejte ocet a uveďte do varu. Přidejte kousky pomeranče a zázvor. Vařte v přikryté nádobě asi půl hodiny.

V misce smíchejte všechny zrna a nasekaná jádra se stouhankou a roztátým máslem. Přidejte sůl a pepř. Namažte směs na tresku a nechte utuhnout. Pečte v troubě na 180 stupňů asi 15 až 20 minut (tady bude hodně záležet na tom, jakou rybu zvolíte).

A je to. Omáčka má opravdu velmi výraznou chuť, ale s rybou je nepřekonatelná!

Králík na růžovém víně

Ano, králíci jsou stále dobří, stále je na trhu mají a stále jsou to králíci, kteří strávili život vesele hopkajíce po stráních podhůří And, takže jsou stále stejně tuzí. Moje kamarádka Francouzka Estelle mi tuhle poradila, jak mám udělat králičí paštiku, což mimo jiné zahrnovalo zakoupení prasečí nožky a její dělení na čtyři kusy. Protože se mi ale nožku rozčtvrtit nepodařilo, bylo z ní málo želatiny a paštika nedržela pohromadě. Nicméně z ní stejně všem hostům naskakovaly boule za ušima. Z receptu jsem tedy vyhodila prasečí nožku a je z něj recept na králíka na růžovém víně. Nejen, že je to méně pracné, ale je to stejně vynikající.

Růžové víno v originálním receptu je samozřejmě myšleno růžové francouzského původu. Jak možná víte, před několika lety Francouzi brojili proti označení růžové víno u vín, která vzniknou smícháním červeného a bílého, jak to dělají například Maďaři. Jak dělají růžové Chilané nevím, ale tuším, že nějak zakázaně. Místní růžové je mnohem sladší než to francouzské a navíc má svítivě růžovou barvu. Hvězdopravec, který je původem z Provence, tedy kraje, kde se prakticky nepije červené, tvrdí, že je ještě horší než onen piquet, který pije jeho dědeček. Na vaření tedy nakonec používám chilské růžové Cusiño Macul, které je sice také sladké, ale alespoň ne tolik a navíc má decentní barvu. Kdybych měla to štěstí, že bych tu padla na provensalské růžové, určitě bych ho do jídla nelila. V Čechách ale možná na nějaké levné narazíte, a tak s chutí do toho.

Potřebujete:
asi 1,5 kg králíka
3 stoužky česneku
200g slaniny
alespoň 3 pořádné šťavnaté mrkve
půl lahve růžového
50g másla (ano, dieta tu jde stranou)
snítku tymiánu
3 bobkové listy
sůl, pepř a trochu oleje

Nádobí: litinový hrnec, který jde i na plotnu i do trouby (lze nahradit kombinací pánev/pekáč)

V troše oleje nechte zbělat kousky králíka, posolte a popepřete. Vyndejte, přidejte slaninu a nechte trochu rozpustit.

Přidejte mrkev a česnek nakrájené na kolečka a nechte lehoučce osmahnout.

Přidejte máslo, malinko poduste. Pak vraťte králíka zpět do hrnce, zalijte růžovým, přidejte tymián a bobkový list a nechte dělat v troubě 2 hodiny na 180 stupňů.

Dobrou chuť!

Kuře s kokosovým mlékem

Přes všechna předsevzetí, že troubu nebudu zapínat, dokud teplota v bytě neklesne pod 27 stupňů, jsem dostala chuť na něco teplého a rychlého. V lednici byl kus kuřete, a tak jsem se pustila do díla.

Potřebujete:
naporcované kuře
asi 300g sladkých cherry rajčat
půl plechovky kokosového mléka
zakysanou smetanu
svazek bazalky
dvě lžičky curry
olej, sůl, pepř

Nádobí: pánev, litinový hrnec

Kuře omyjte, stáhněte z něj kůži a nechte ho osmahnout na pánvi.

Dejte ho do hrnce, na přisypte na polovinu nakrájená rajčata a nasekanou bazalku, přilijte kokosové mléko a smetanu, ve které jste rozmíchali curry.

Dejte do trouby na 200 stupňů a pečte alespoň hodinu.

A je to...servírujte s rýží nebo s bulgurem.

Studená špenátová roláda

Další ze studených a lehkých aperitivů. Tentokrát převzaný od Fabrice, mého kuchařského guru, který stojí za úspěchem většiny večeří, které jsem kdy které návštěvě předhodila. Roláda je recept trochu překvapivý, co se týče ingrediencí, ale vyzkoušejte a nebudete litovat.

Potřebujete:
cca půl kila čerstvého listového špenátu
160g cream cheesu Philadelhia
70g sušených meruněk
jednu červenou cibuli
asi 60g slaných mandlí (pokud nemáte slané, dejte normální)
pepř a sůl

Nádobí: pánev, hrnec a pokud máte silikonový vál, bude se velmi hodit

V hrnci nechte vařit vodu, pořádně osolte a hoďte do ní na minutu očištěné listy špenátu bez řapíků (neboli stopek). Slijte a nechte vychladnout a okapat.

Na jemno nakrájenou cibuli nechte pomalu zesklovatět v oleji. Přidejte nakrájené meruňky a nechte dělat asi 5 minut, velmi pomalu. Nechte vychladnout.

Rozetřete Philadelphii s pepřem. Nasekejte madle, ne moc na jemno, ale také ne moc na hrubo, jinak vám roládu potrhají.

Na vál udělejte z osušeného špenátu čtverec asi dvacet na dvacet, a to tak, že pokládáte listy tak, aby všude byly alespoň tři vrstvy a aby se listy překrývaly. Listy se lehce slepí dohromady. Čtverec nakonec vysušte papírovou utěrkou.

Vpravo položte sloupec Philadelphie a vedle cibulku s meruňkami a na to dejte mandle. Zaviňte pomocí válu, který můžete lehce využít jako podporu pro rolování.

Nechte utuhnout alespoň hodinu v lednici. Ve chvíli, kdy budete servírovat, nakrájejte ostrým nožem plátky silné asi 1,5cm.

Dobrou chuť!

Jednohubky se šunkou serrano a samými dobrými věcmi

Moje jednoduché letní recepty na aperitiv a desert pokračují další jednoduchou dobrotou.

Potřebujete:
šunku serrano nebo jakoukoli jinou sušenou
trochu cream cheese Philadelphia
roketu
čerstvou bazalku
parmezán (ne strouhaný, celý)
sušená rajčata v oleji

Nádobí: párátka. A nůž.

Vezměte úzké plátky kousky šunky serrano, namažte je lehce Philadelphií, na každý přidejte lístek rokety a bazalky, na to dejte kousek parmezánu a nakonec sušené rajče. Zatočte do šneka a propíchněte párátkem, aby to drželo pohromadě. Sláva, a je hotovo!

Jednoduchý aperitiv z cherry rajčat

V Santiagu je vedro na padnutí. Zatímco vy se halíte do šál, já jsem dnes poprvé doma zapnula klimatizaci. Moje zásada zní klimatizaci nepoužívat, neb to není ekologické, ale dnes jsem dospěla k názoru, že sprchovat se hodinu co hodinu, to také není nic moc, a neodolala jsem. Už několik týdnů je pořád přes třicet a už vůbec nemluvím o tom, kolik je v kuchyni u vaření. Pro podobná vedra mám zásobu studených jednoduchých předkrmů a dezertů, o které se tu s vámi chci podělit. Ten dnešní je úplně jednoduchý, stejně jako ty ostatní, co přijdou zítra a pozítří a následující dny. Tak jednoduchý, že si říkám, zda vůbec něco podobného patří na blog o vaření...

Potřebujete:
cherry rajčata
pesto
mozzarellu

Nádobí: lžičku, nůž...zkrátka, rozhodně to zvládnete i s kolejním vybavením

Rozřízněte rajčata napůl, polovinu, kde byla stopka zbavte jadérek, nandejte do ní pesto, přiklopte kouskem mozzarelly a druhou polovinou rajčete. Spojte párátkem, které se zároveň bude hodit, až se budou chtít hosté ládovat.

Exotické hovězí kuličky

Onehdy jsme grilovali, neboli dělali tradiční chilské asado. Tradiční grilování spočívá v tom, že se koupí strašlivé množství masa, které se pak pomalu griluje na žhavých uhlících (hlavně ne na plamenech!) a pojídá až dokud člověk není úplně, ale úplně plný. Většinou pak nemůžete hovězí ani vidět několik dnů až týdnů. Tentokrát nám zbyl asi půl kila syrového masa, a já si lámala hlavu, co s ním, aby se nezkazil. V Chile si nikdy nemůžete být jisti, zda maso nebylo někdy v minulosti zmražené, takže mrazák jsem nechtěla riskovat. Nakonec jsem maso namlela a udělala jsem z něj následující "exotické kuličky". Hvězdopravec i jeho kamarádi se oblizovali až za ušima. Je to tedy recept tak trochu z nouze ctnost, ale pokud vám zbyl kousek hovězího, už víte, co s ním.

Potřebujete:
asi 500g nepříliš tučného mletého hovězího
3 mrkve
4 celerové natě
svazek čerstvého koriandru
lžičku kurkumy
lžičku mletého kumínu
trochu chili
1 cibuli
3 vejce
2 lžíce strouhanky
sůl a pepř

Nádobí: pánev

Na pánvi v troše oleje nechte zezlátnout cibuli.

Nasekejte na malinké kousky zeleninu, smíchejte ji s masem, kořením, cibulkou, strouhankou klepněte do toho tři vejce, osolte a opepřete. Dělejte kuličky nebo karbanátky a smažte v oleji po obou stranách.

Servírujte s rýží bismati nebo s kokosovou rýží okoukanou zde. Můžete přichutit sladkokyselou omáčkou. Dobrou chuť!

Kuře byriani

Když jsem byla před třemi lety v Indii, byriani jsme jedli skoro každý den. Vegetariánské, protože jsme se snažili vyvarovat se jezení masa: ne z útlocitných obav o zvířátka, ale z důvodu zvířecích obav o naše útlocitné evropské žaludky. Byly jsme tak opartné, že mi skutečně v Indii nebylo ani jednou špatně, zatímco návrat do Evropy, oslavený čtyřchodovým francouzským obědem, byl skutečně krušný. Ačkoli naše cesta do Indie byla velká zkušenost a dneska bych se tam ráda vypravila znovu, dlouhou dobu mi po návratu chybělo hlavně tamnější jídlo. Kdesi jsem tehdy našla recept na byriani, ale levné indické restaurace ve Francii se nakonec ukázaly jako méně pracná varianta.

V Chile indickou kuchyni abyste hledali jako Maruška jahody v zimě. Jsou tu Číňané, Japonci, thai fusion, jeden výborný Korejec a jeden chic Vietnamec, ale to je z asijské kuchyně tak všechno. A tak jsem po třech týdnech nepřetržitého bažení po něčem indickém našla onen recept na byriani. A víte co? Nebylo to ani tak strašně pracné. Trochu jsem ho upravila dle svého rozumu a tady je výsledek. Nebo spíš návod k výsledku. Který byl velmi, velmi chutný, a dal chuť i nechutnému chilskému chemickému kuřeti. Místní kuřata se dají naporcovat pouhýma rukama, protože za celý život ušla asi tak tři kroky a nemají tedy vůbec pevné maso. Všechno je vyhnané bůh ví čím a podle toho to také chutná. A dokonce i to, co se tu prodává pod názvem "malé kuře", což je ve skutečnosti kuře českých obvyklých rozměrů. Mám trochu obavy, že malé kuře je původně zamýšlené velké kuře, které umřelo dříve, než stihlo vyrůst.

Potřebujete:
1 naporcované kuře
5 cibulí (pokud jsou cibule velké, dejte méně)
2 rajčata
1 bílý jogurt
6 stroužků česneku
1 nebo 2 čerstvé chili
cca 30g čerstvého zázvoru
svazek čerstvého koriandru
půl svazku čerstvé máty
tři zrnka cardamonu
tyčinku skořice
několik hřebíčků
strouhaný muškátový oříšek
sklenici a půl rýže bismati
máslo
alespoň 50g kešu
hrst rozinek
špetku šafránu

Nádobí: pánev, 2 hrnce, pekáč

Do hrnce dejte kuře a přidejte cibuli (jednu si nechte na později), rajčata, koriandr, mátu, jogurt. Roztlučte zázvor, česnek a chili a přidejte do hrnce. Zamíchejte a nechte odpočinout alespoň 2 hodiny za pokojové teploty.

Vyndejte kuře, nechte ho "zavřít" na troše oleje na pánvi a vraťte ho do hrnce k ostatním ingrediencím, a nechte vařit na mírném ohni 40 minut (vážně, jen tak, nemusíte pod to dávat žádný tuk). Potom přidejte skořici, muškátový oříšek, cardamon a hřebíček. Vařte ještě 20 minut.

V druhém hrnci rozehřejte máslo, přidejte skleničku a půl bismati, nechte zesklovatět a přilijte 3 skleničky vody. Nechte dělat asi 20 minut.

Na pánvi rozehřejte trochu másla a přidejte zbývající cibuli. Nechte zesklovatět a přidejte šafrán, kešu a rozinky. Když se rozinky nafouknou, je tahle část hotová.

Do pekáče dejte část rýže, na ni dejte přípravu z pánvičky, přidejte kuře a zakryjte rýží. Zbytek omáčky z hrnce (tu, ve které jste vařili kuře) vyhoďte, nebo uschovejte trochu šťávy a servírujte ji zvlášť. Pekáč přikryjte a dejte zapéct do trouby asi 10 minut.

A dobrota je konečně připravena k požití. S požitkem.

Mořský okoun se ženšenem a petrželí

Pokud nemáte rádi ryby, protože vám vadí jejich odér - ačkoli pokud je ryba skutečně čerstvá, nesmrdí - je tohle váš recept. Ženšen, česnek a cibule nedají rybě zkrátka šanci. Zvlášť, pokud necháte rybu marinovat 24hodin. Můžete ale zkusit i méně.

Potřebujete:
1 cibuli
1 stoužek česneku
asi 50g čerstvého ženšenu
půl svazku placaté petržele
jednu kostičku zeleninového bujónu
sůl a pepř
cca 12cl olivového oleje
2 mořské okouny, očištěné a vykuchané

Nádobí: mixér, pekáč

Recept je jednoduchý. Všechny ingredience, samozřejmě kromě okouna, naházejte a nalijte do mixéru. Rozmixujte a vzniklou tekutou kaší naplňte okouna a zbytek rozlijte na okouna. Zakryjte potravinovou fólií a nechte marinovat alespoň 2 hodiny (ale nebojte se ani 24hodin).

Okouna i s marinádou dejte péct 30 minut na 200 stupňů. Pak zkrontrolujte, zda je ryba dost pečená a servírujte s rýží.

Dobrou chuť!

Králík na bílém víně, olivách a capari

Každý, kdo viděl Nudu v Brně, ví, že králíci jsou dobří. Je vidět, že Chilané se buď nenudí, nebo nemají nikde žádné Brno, protože Chilan a králík, to jde dohromady stejně dobře jako Francouz a německá klobása, moje maminka a mořští ježci, nebo Čech a vegetariánství. Ale protože někteří Češi přeci jen vegetariáni jsou a protože někteří Francouzi přeci jen snědí německou klobásu, objevila jsem v Chile místo, kde se dá koupit králík. Shodou okolností přímo na tržnici, kde moje maminka poprvé (a naposled) vložila do úst mořského ježka, náhle zezelenala a mezi zuby, tak, aby se její jazyk co nejméně dotýkal oné lahůdky, procedila "Ježiš, tohle já asi nespolknu."

Králíci jsou tu sice k sehnání, ale nejsou to jen tak nějací králíci obecní, vychovaní v kotcích. Jsou to králíci, co kdo kde zastřelí v polích, a důkazem toho je brok, který neopatrnému konzumentovi zakřoupe mezi zuby. Občas jsou to malincí králíčci úplně červení, že je člověk skoro rád, že zadní nohy dosvědčují, že se králík za svého života ve skutečnosti nejmenoval krysa. No, ale dost nechutností. Píšu to hlavně proto, že králík zastřelený v polích je tužší a vyžaduje delší přípravu, takže pokud použijete běžného králíka z kotce, možná budete muset zkrátit dobu pečení.

Králíka je dobré nechat marinovat alespoň dvě hodiny, ale můžete ho nechat i celou noc. Na vaření pak používám nádobu Creuset, příšerně drahý litinový hrnec, který má tu vlastnost, že se dá dát i do trouby i na plotnu a všude vaří velmi, velmi pomalu a rovnoměrně. Na některé typy jídla, jako je boeuf bourguignon a další pomalinku vařená masová a sépiová či chobotnicová jídla (a ratatouille), se prostě vyplatí zainvestovat. Rozdíl je překvapující. Pokud nemáte, dělejte králíka ne na plotně, ale v troubě, v pekáči.

Potřebujete:

na marinádu:
králíka o váze cca 1kg
1 cibuli
1 stroužek česneku
1 mrkev
trochu rozmarýnu, tymiánu a asi 5 bobkových listů
skleničku suchého bílého vína

na přípravu:
1 cibuli
1 stoužek česneku
cca 120g slaniny
skleničku suchého bílého vína
hrnek drůbežího vývaru
asi 10-15 černých oliv
cca 20 capari
štamprdli jablečného octa
rozmarýn, tymián, 2 bobkové listy

Nádobí: mísa, litinový hrnec nebo pekáč (viz výše)

Do mísy dejte naporcovaného králíka, na něj nakrájenou cibuli, česnek mrkev, posypte bylinkami a zalijte vínem. Nechte marinovat něco mezi 2-12 hodinami.

Nechte králíka mimo marinádu asi 15 minut, aby trochu okapal. Marinádu vyhoďte. V litinovém hrnci nechte rozpálit olej, přidejte cibuli, česnek, slaninu, nechte zeskolovatět (pozor na česnek, rychle se spálí), přidejte králíka a nechte zbělat ze všech stran. Přidejte bylinky. Zalijte vínem a nechte trochu odpařit. Osolte a opepřete.

Pokud nemáte litinový hrnec a budete muset použít troubu, začněte tuto přípravu v pánvi na plotně, a v tomto okamžiku všechno přendejte a přelijte do pekáče a strčte do trouby na 200 stupňů.

Přiklopte a nechte pomalu dělat 30 minut.

Přilijte vývar a nechte dalších 30 minut.

Předejte olivy, a pokud je málo šťávy, přilijte ještě hrnek vývaru.

Přidejte capari a ocet a nechte 10 minut vařit bez pokličky.

A je to. Servírujte s opečenými brambory, bramborovou kaší nebo s polentou.

Krevetové kuličky na aperitiv

Ráda připravuju na aperitiv něco k zakousnutí, tzv amuse bouche. Verze aperitivu chipsy a arašídy mně totiž moc nebaví. I když nemám zrovna čas vařit, nakrájím alespoň kousky sýra nebo choriza. Naopak, když mám čas, tak se vyřádím. Teď v létě si užívám žlutých melounů, které pokapu portským a zabalím je do kousku sušené šunky serrano (to je taková klasika a tak jednoduché, že na web ani nedávám recept). Krevetové kuličky jsou také poměrně rychlé, takže je dělám docela často. A jsou pěkné a efektní. Budete na ně potřebovat krevety, a ty už uvařené. Tj. ty, co jsou červené a dají se konzumovat hned. Normálně na vaření používám vždycky syrové, protože proč vařit krevety už jednou vařené a zase vychladlé, tady ale není důvod, proč si neusnadnit práci.

Potřebujete:
krevety
cibuli nebo šalotku (cca jednu malou šalotku na 15 krevet)
cream cheese Philadelphia
pepř
nasekané slané pistácie

Nádobí: sekáček (nebo jak lze nazvat onu část robotu, která nemixuje na jemno, ale naseká na malé kousky?)

Vyloupejte krevety, hoďte je do sekáčku spolu s cibulí a sýrem. Sýr přidávejte postupně, jde o to, aby směs držela pohromadě, ale zase aby v ní nebylo cream cheesu moc, protože by úplně přehlušil chuť krevet. Přidejte pepř.

Nechte utuhnout v lednici, a pak formujte malé kuličky a obalujte je v nasekaných pistáciích. Já jsem trochu patlal, jak vidíte na fotkách, takže moje kuličky jsou vždycky velmi rozdílných velikostí...ale vy určitě zvládnete pěkné, malé a kulaté. Opět strčte do ledničky, a pak už jen přeložte návštěvě a červenejte se u obdivného och a ach...