Žabí stehýnka s petrželí

Inu, jednou na to na francouzském blogu muselo dojít. Žabí stehýnka. O tom, jak to vlastně se žabími stehýnky ve Francii je, jsem vám povídala zde. A teď, jak s nimi naložit.

Potřebujete:
svazek petržele
4 stroužky česneku
4 tucty žabích stehýnek
50g másla
sůl a pepř

Nádobí: pánev

Na pánvi rozpustíte máslo v dostatečné kvantitě. Dáte do něj pomalu dělat žabí stehýnka v jedné vrstvě. Pozor, stehýnka se dělají déle, než byste čekali, cca 10 minut. Obraťte opatrně stehýnka jedno po druhém tak, aby se vám nerozbila. Posypte rozmixovanou petrželí s česnekem a nechte dělat ještě cca 5 minut.

A je hotovo! Servírujte s chlebem a bílým vínem.

Tarte tatin s čekankovými puky

Tenhle recept má na mém blogu jednu zvláštnost. Vůbec mi nechutná. Ale taky je zaručeným úspěchem, protože ostatní evidentně shledávají, že je dobrý, dokonce vynikající a především velmi originální.

Čekankové puky, čili endives, jsou pro francouzské děti jednou z nočních můr, asi jako pro ty české červená řepa. Mírně nahořklé křupavé lístky je odpuzují nejspíše právě tou nahořklostí. Já jsem děcko české, čili nahořklá chuť mi nevadí, ale naopak nesnáším sladko-slané. Takže můj koláč má velký úspěch, ježto zcela zbaví čekanky jejich nahořklé chuti, ale já ho nemám ráda, protože je to koláč sladko-slaný a protože je v něm skořice, na kterou pomalu ale jistě začínám být alegrická. Pokud jste tedy vždycky měli rádi věci jako rýžový nákyp, či pokud máte rádi tajine s datlemi a meruňkami, pustťe se do tohoto koláče bez váhání. A pozor, servírujte ho velmi teplý!

P.S. A proč je to tarte Tatin? No přece proto, že je pečený vzhůru nohama! Koukněte tady.

Potřebujete:
6 čekankových puků
váleček kozího sýra (alespoň 150g)
tři lžíce medu
sůl a pepř
lžičku skořice
50g másla
1 listové těsto
šťávu z dvou pomerančů
25g piniových semínek

Nádobí: pánev, antiadhesivní kulatou formu o průměru cca 26cm, 3cm hlubokou

Omyjete čekanky a rozkrojíte na dvě poloviny. Vyříznete tvrdou část (kmen) uvnitř tak, aby zbyly téměř jen lístky. Vyříznutím tak zbavíte čekanku její hořké chuti.

Na pánvi rozehřejete máslo s medem a dáte do něj pomalu podusit čekanky cca 20 min. Pak přidáte šťávu z pomerančů, skořici, sůl a pepř a necháte zkaramelizovat na pánvi.

Vymažete formu, dáte do ní čekanky a rovnoměrně rozprostřete. Na to dáte semínka, na ně na kolečka nakrájený kozí sýr. Přiklopíte těstem, které zahrnete na okrajích dovnitř. Uprostřed udělějte díru, aby mohla odcházet pára a pečte v předehřáté troubě 30 minut na 180 stupňů. Dobrou chuť!

Brokolicová krémová polévka

Na téhle polévce možná není mnoho francouzského. Možná ji v Čechách děláme podobně. Já jsem se ji ale naučila tady, a tak jí dávám na své stránky jako jeden ze zdejších receptů. Jednoznačně si pochutnáte a navíc se v kuchyni moc neohřejete. A je to zdravé!

Potřebujete:
500g brokolice (použijte i kmen, v polévce to nevadí)
2 mrkve
1 šalotka
2 lžíce smetany
trochu olivového oleje
špetka muškátového oříšku
sůl a pepř
několik trojúhelníčků taveného sýra

Nádobí: hrnec, mixér

Do hrnce dáte trochu oleje a na něm necháte zesklovatět šalotku. Přidáte nastrouhanou mrkev a necháte ještě trochu podusit.

Zalijete vodou a přivedete do varu.

Do vroucí vody hodíte brokolici a vaříte, dokud brokolice není měkká. Osolíte, opepříte a přidáte muškátový oříšek.

Pokud je vývaru moc, trochu ho odeberete, aby polévka nebyla moc řídká. Jestli se vám tahle rada zdá tak trochu "drahá" (jak má člověk poznat, zda bude polévka řídká nebo ne...), slijte zeleninu a vývar uschovejte. Přidejte smetanu a sýr. Rozmixujte. Pokud jste odlili vývar, přidávejte ho za stálého míchání, dokud nemá polévka požadovanou hustotu. Ochutnejte, zda není třeba přidat sůl nebo pepř.

Ozdobte několika rozdrcenými zrnky červeného pepře.

Pěkný podzimní večer!

Kuřecí řízky s liškami

Lišky mi, jak vidíte, učarovaly. Mají je stále ještě na trhu a navíc ne drahé. A tak zkouším, co se dá. Přinesla jsem Vám zatím recept na lišky se smetanou a na podzimní dýňovou polévku s liškami. Musím říct, že skvělé jsou také lišky s těstovinami, což je ale recept velmi jednoduchý, tak jsem se s ním zatím nechlubila. A včera jsem vyzkoušela lišky s kuřecími řízky. Hvězdopravec se olizoval až za ušima. Tak nevím, zda měl po třech hodinách lezení, které jsme před večeří absolvovali, tak strašný hlad, nebo zda to bylo skutečně dobré... A musím říct, že pokud si houby očistíte dopředu, je to jídlo také velmi rychlé, takže ho zvládnete za čtvrt hodiny i po třech hodinách visení na laně.

Potřebujete:
500g kuřecích řízků
200g lišek
1 cibuli
skleničku sladkého muškátového vína
45 cl smetany
trochu šafránu (máte-li...)
sůl, pepř a trochu olivového oleje

Nádobí: pánev

Nakrájíte cibuli na jemno a řízky na kostičky.

Necháte rozehřát olej a necháte v něm zesklovatět cibuli. Přidáte kuře a necháte dělat cca 5 minut. Zalijete vínem a mícháte, aby se víno odpařilo.

Přidáte smetanu a opět mícháte, aby se odpařila voda.

Nakonec přidáte houby na prudkém ohni, aby rychle pustily vodu a aby se voda rychle odpařila.

Když je omáčka dostatečně hustá, přidáte šafrán, sůl a pepř.

Dobrou chuť!

Špenátové rizoto

Rizoto je opět nikoli francouzské, ale italské provenience, ale Francouzi ho mají rádi. A pozor, nejedná se o směs uvařené rýže, zmražené zeleniny vařené ve vodě a eventuelně zbytků kuřete. Rizoto je předkrm nebo příloha, při jehož vaření se poměrně zapotíte stálým mícháním, které je klíčem k tomu, aby rýže dostala chuť. Výsledek je poměrně lepivý, ale takové rizoto má být...

Potřebujete:
350g kulaté rýže
350 g čerstvých špěnátových lístků, které se dají konzumovat syrové, protože jsou skutečně mladé. Pokud seženete jen velké listy, dejte je vařit do hrnce s poslední sběračkou bujónu.
2 litry drůbežího vývaru
40g ricotty
1 cibuli
75g parmezánu
špetku muškátového oříšku
trochu olivového oleje
sůl a pepř

Nádobí: hrnec

Nakrájíte na jemno cibuli a špenát na hrubo.

Do hrnce dáte trochu oleje a necháte na něm zesklovatět cibuli. Přidáte rýži a necháte smažit cca 5 minut na mírném ohni.

Zalijete cca čtvrtinou vývaru na prudkém ohni. Mícháte, aby se bujón odpařil. Když je skoro odpařený, přidáte další čtvrtinu a tak pokračujete, dokud není rýže "al dente", tj. ještě má formu.

Sundáte hrnec z plotny a přidáte špenát, ricottu, muškátový oříšek a polovinu parmezánu. Zamícháte a ochutnejte, zda není třeba přidat sůl nebo pepř. Zbytek parmezánu použijte na dekoraci. Servírujte horké

Dýňová či tykvová polévka s houbami

Dýní v Čechách asi roste hodně, protože je to jedno z oblíbených slov pro vyhledávání, díky kterým se dostáváte na můj blog. A máme recht ty dýně pěstovat! Poprvé jsem ji ochutnala až tady a můžu říct, že je to skutečná dobrota. A navíc, když koupíte tykev, vydrží v lednici opravdu dlouho, takže ji tam můžete mít pro strýčka příhodu, až nebudete mít co vařit. Dýně, tykev...jaký je v tom rozdíl jsem psala zde, kde také najdete recept na krémovou polévku. Moje zkušenost ale je, že obě dvě se výborně hodí na polévku, ve které mají velmi podobnou chuť.

Včera jsem zkusila další vezri polévky, tentokrát s liškami a lískovými oříšky, a bylo to do nenasyta dobré. Lískové oříšky do polévky se můžou zdát hodně divné, ale takovou chuť má tak trochu islupka tykve, pokud ji neoloupete. Což je mimochodem jednak úspora času a jednak evidentně dobrá rada, jak dát vaší polévce jednu chuť navíc...

Potřebujete:
1 tykev (cca 700g)
trochu zeleninového vývaru
trochu mléka
1 šalotku
trochu olivového oleje
dvě hrsti lišek
hrst lískových oříšků
trochu másla

Nádobí: pánev, hrnec

Nakrájíte na jemno šalotku a tykev na kostičky.

V hrnci necháte na oleji zesklovatět šalotku a přidáte nakrájenou tykev. Necháte trochu podusit a zalijete vývarem.

Na pánvi necháte rozehřát máslo a dusíte v něm očištěné lišky, dokud nevypustí všechnu vodu. Přidejte nahrubo nakrájené ořechy a nechte ještě trochu opražit.

Když je tykev měkká, odlijte vývar dle chuti (nechte si ho někde stranou) a rozmixujte obsah hrnce. Pomalu přilijte trochu mléka a vývar tak, aby polévka zůstala krémová (možná tedy nepřilijete všechen vývar, záleží hodně na chuti). Zamíchejte.

Přidejte houby a oříšky a servírujte s černým chlebem. A dívejte se z okna na padající listy: takhle oranžová polévka s hnědými houbami je vskutku podzimní...

Parmice nachová v alobalu

Tak vidíte, myslela jsem, že se na dlouhou dobu odmlčím, a hned jsem tu s dalším receptem...opět na parmici, protože to je jaksi skoro jediná ryba, která nám ještě zbývá v mrazáku. Recept na parmici v alobalu je velmi jednoduchý, dietní a typicky jihofrancouzský. Pozor, opět se jedná o recept, který není moc kořeněný a velká část chuti je dána tím, že máte skutečně čerstvou petržel, červená sladká rajčata a kvalitní česnek...

Potřebujete (na osobu, tj. do jednoho závitku z alobalu):
3-5 filetů z parmice
1 rajče
půl stroužku česneku
lžíci placaté petržele namleté na kaši
eventuelně trochu olivového oleje (jde to ale i bez něj)
sůl

Nádobí: tác do trouby, alobal a pečící papír

Osušíte rybu, nakrájíte rajče a oloupete česnek

Prostřete alobal a dejte na něj pečící papír. Na to vrstvíte rybu, rajče, rozetřený česnek a namletou petržel. Pokud chcete, zakápnete trochu olejem. Osolíte a zavřete alobal s pečícím papírem uvnitř tak, aby vám ze závitku nic neteklo.

Pečete na 170 stupňů 12 minut. Servírujete nejlépe s rýží, ale osobně přidávám i trochu zelených fazolek nebo jiné dušené zeleniny. A je to.

Toasty z parmice nachové

Moc se omlouvám za dlouhé mlčení, které nejspíš bude trochu pokračovat. Hvězdopravec dopsal doktorát, a tak jsme se vydali na prázdniny, kde jsem se pochopitelně vařečky ani nedotkla a zástěru jsem vyměnila za sedák a lano. A od té doby, co jsme zpět, to není o mnoho jiné: často jíme venku nebo u kamarádů...

Nabízím Vám dneska recept na toasty, které jsem zkoušela dělat před několika týdny a které jsou velmi dobré. Zjistila jsem, že jsou navíc poměrně populární, protože jsem tytéž toasty ochutnala v jedné marseillské restauraci. Recept jsem sem nedávala, protože je poněkud komplikovaný, co se týče ingrediencí. Ale vzhledem k tomu, že na blog chodí i expartiovaní Češi, a vzhledem k tomu, že jsem nic moc nového nevyzkoušela...sem s receptem:

Potřebujete:
olivový olej
8 filetů z parmice nachové
1 citrón
1 lžičku čerstvého mletého koriandru
4 plátky coppy (italská uzenina)
8 plátků olivového chleba

Nádobí: tác do trouby, pánev

Vymačkáte šťávu z citrónu tak, že ho nejdříve oloupete, nakrájíte na čtvrtiny a následně opatrně vymačkáte rukou. Smícháte šťávu s olivovým olejem, koriandrem, solí, pepřem a čtvrtkami citrónu.

Coppu necháte minutu udělat na pánvi bez tuku. Filety parmice dáte na olivový chleba, zalijete jemně zálivkou z citronu a dáte dělat do trouby na 3 až 4 minuty na gril.

Vyndejte z trouby, na parmici položte plátky coppy a servírujte se salátem jako předkrm.

Dobrou chuť!

Steak z tresky a jeho postýlka ze špenátu

Ve Francii patří ke kuchyňskému umění také vymýšlet názvy jídel. V restauraci je tak chudák cizinec před menu obvykle na holičkách, protože si říká, že se v lekcích francouzštiny nic nenaučil netuše, že vedle sedící Francouz se zeptá nejdřív pětkrát číšníka, co které jídlo vlastně je. Tento trend znáte ostatně i z českých restaurací, kde je ale obvykle spojitost jasná (katův šleh bude asi pálivý), nebo naopak naprosto nejasná (závin paní starostky neobsahuje paní starostku, ale cokoli od máku až po jablka a kreativní kuchař tím chtěl říct, že jeho zmražené listové těsto, které na závin použil, je zaručeně vyrobeno dle staročeské receptury). Ve Francii obvykle pompézní název označuje pompézní jídlo, jinak se klient zlobí, a pokud si objednáte králíka například "s jeho oranžovou krajkou", najdete okolo králíka vlnovku mrkvové kaše připomínající onu oranžovou krajku.

Tak i můj dnešní recept skutečně obsahuje špenátové lůžko. Recept jsem našla na svém oblíbeném blogu kuchaře a majitele restaurace Fabrice. Jeho recepty jsou vynikající, ale vyžadují obvykle obě ruce, přítomnost v kuchyni během vaření a především trochu zkušenosti. Přesto jsem se tuhle neděli odvážila, protože dnes Hvězdopravec oznámil opět, že odešle svůj nekonečný doktorát, a vím, že dnes ho opravdu už odeslat musí. Rozhodla jsem se tedy, že specialitou oslavíme ten vítězný konec. Samozřejmě to dopadlo tak, že do večeře nic dopsáno nebylo, Hvězdopravec tedy u stolu byl stále Vopičák, a tak také jedl: vidličkou krájel kusy ryby a hleděl do prázdna. Já jsem si ale moc pochutnala, a tak sem spěchám s receptem. A nakonec to nebylo nijak strašně pracné.

Potřebujete (pro 4 osoby):
Na omáčku:
2 šalotky
50g másla
15cl bílého vína
5cl vermutu (ehm, to říká Fabrice: já jsem nahradila vermut sladkým muškátovým vínem a bylo to super. Též podle mě poslouží bílé martini)
25cl rybího vývaru (fumet de poisson)
50cl šlehačky
šťáva z limetky
sůl a pepř

Na postýlku ze špenátu, na níž bude odpočívat vaše treska:
600g čerstvého špenátu
1 velká šalotka
stroužek česneku
40g másla
40g tučné smetany

Na rybičku:
4 kostky z tresky (cabillaud) nejlépe s kůží
20g másla
olivový olej
sůl a pepř

Nádobí: 2 pánve, velký hrnec, malý hrnec, sítko

Začněte nejlépe špenátem. Nejdřív ho zbavte stonků, omyjte a vhoďte na 5 minut do vroucí vody. Pak prudce zchlaďte a vyždímejte.

Na jemno nakrájejte šalotku a rozetřete česnek. Dejte je podusit na máslo, přidejte špenát a smetanu a nechte 5 minut na středně prudkém ohni. Nechte v teple a pokračujte s omáčkou.

Na omáčku si nejdřív připravte všechny ingredience. Na velmi jemno rozkrájenou šalotku dáte podusit na 25g másla. Zalijete vínem a vermutem a necháte zredukovat o 1/3 (tj. dáte omáčku na prudký oheň a mícháte jako diví, aby se odpařila voda). Poté zalijete vývarem z ryby a opět o třetinu zredukujete. Nakonec přilijete smetanu a zredukujete na polovinu. V té chvíli už vám asi tuhne od míchání ruka, ale je to naštěstí poslední redukce. Vypnete sporák, přecedíte omáčku, přilijete šťávu z limetky, přidáte 25g másla a je to. Pozor, už nevaříte, nebo se vám jednotlivé složky oddělí.

Přibližně v moment, kdy přidáváte smetanu, dejte na pánev dělat rybu osolenou a opepřenou rybu. Je to úplně jednoduché, v troše másla a oleje nechte dělat kostku pět minut na každé straně s tím, že začnete tou stranou, na které je kůže.

Servírujete tak, že nejdřív na talíř upravíte postýlku, kolem ní nalijete omáčku, a na postýlku pak dáte rybičku. A slavnost může začít...

Červené pesto

Na pesto jsem vám nabídla dva recepty: jednak na klasické italské pesto a jednak na francouzské pistou. Oba dva druhy jsou poměrně podobné, protože v obou je základem bazalka. Klasické pesto je tedy pochopitelně zelené.

Červené pesto je podobné složením i použitím. Dá se tedy dát jak na těstoviny, tak jako aperitiv na malé kousky bagety jako jednohubka. Jedna ingredience je ale jiná: základem není bazalka, ale sušená rajčata. Odtud tedy ona červená barva. Sušená rajčata jsou jedno z mých nejoblíbenějších jídel. Obvykle je kupuju: dají se udělat i doma v troubě, ale pouze za podmínek, že seženete skutečně kvalitní, pevná, červená malá rajčata (nikoli cherry). A na to teď není sezóna...

Potřebujete:
100g sušených rajčat
50g parmezánu
50g piniových semínek
15cl olivového oleje
trochu bazalky
stroužek česneku
eventuelně trochu soli

Nádobí: mixér

Postup je opět zcela triviální. Všechno, kromě oleje, naházíte do mixéru a rozmixujete. Pak pomalu přiléváte olej. A je hotovo. Doporučuju nechat před konzumací 24hodin uležet.

Ančoajáda, pomazánka z ančoviček, neboli anchoïade

Ančovičky nesnáším. V olivách nebo na pizze to považuju za důkaz špatného vkusu. Když vidím tyhle ubohé rybičky občas v televizi, jak se mrskají v obrovské síti, ze které je jeřáb za protestů ekologů vylévá kamsi do horoucích pekel konzervárenského průmyslu, říkám si, proč tuhle nechutnou rybičku vlastně lovit...tedy, říkala jsem si. Než jsem ochutnala nejklasičtější z provensálských klasik: anchoïade. Jednoduchá pomazánka, do které se namáčí křupavá zelenina při apéru, když popíjíte pastis a hrajete petang. Aaaaaach...

Potřebujete:
100g ančoviček (z konzervy v olivovém oleji, pokud není možné jinak)
2 stoužky česneku
lžičku vinného octa
20cl olivového oleje
provensálské koření.

Nádobí: mixér

A co uděláte? No prostě to všechno rozmixujete.

Nakrájíte čerstvou mrkev, květák, papriky, ředkvičky, listy čekankových puků, prostě jakoukoli křupavou zeleninu a apéro může začít...

Lišky se smetanou

Včera jsem opět narazila na trhu na nepříliš drahé houby: tentokrát na trompettes chanterelles. Trochu jsem si zapátrala, co to vlastně je. Jistě každý víte, jak to vypadá s názvoslovím hub v České republice. Moji rodiče nejsou ani jeden ze západních Čech, a tak jsem se s pravými Rokycaňany nikdy nemohla domluvit. Co je kozák, a co je křemenáč? Jak říkají hřibu dubovému? Já nevím, už si to nepamatuju, ale my mu doma říkáme "pajdubák", a tomu v Rokycanech nikdo nerozumí. A ve Francii to není lepší. Nad bednou s uvedenými houbami stálo: "trompettes chamterelles". Protože jsem si všimla, že trhovec má zřejmě nějaké regionální sklony často psát místo "N" písmeno "M", měla jsem úkol trochu usnadněný. Přitom díky tomu, že jsem už ve Francii na houbách byla, vím, že zdejší oblíbená houba jsou "trompettes de la mort", trumpetky smrti. Kupodivu jedlé a dokonce vynikající, ale kvůli své černé barvě velmi nevábně vypadající houby ve tvaru trumpetek znám docela dobře. Ty ale v krabici nebyly. Houby v bedně měly sice tvar trumpetek, ale měly žlutou nožku. "Chanterelles" je naopak, jak mě poučila francouzská wikipedia, nepříliš užívané slovo pro "girolle", tedy lišku. Liška ale zase nemívá černou hlavičku či klobouček...Nad 400g svého úlovku z trhu jsem tedy zaplesala: koupila jsem mutanta mezi trumpetkou smrti a liškou. Zadoufala jsem, že mutantek je jedlý. A vzhledem k tomu, že píšu tyto řádky, tak asi jedlý byl, ale hlavně byl moc dobrý a chuťově velmi podobný jako lišky. Udělala jsem ho jako přílohu k telecí pečeni: pokud telecí neseženete, neváhejte, a vezměte kuřecí, nebo králičí. S bílým masem je takhle příloha jako dělaná. Pravda, jídlo je poněkud těžké, takže já jsem raději udělala i trochu zelených fazolek, aby se celá ta dobrota odlehčila. Bylo to božské.

Potřebujete (pro 2-3 osoby):
400g lišek
1 šalotku (v nouzi nahraďte cibulí)
12,5 cl smetany
3 větvičky placaté petržele
3 snítky pažitky
25g másla
sůl a pepř

Očistíte houby pokud možno tak, abyste je nemuseli namáčet. Na velmi jemno nakrájíte šalotku.

V pánvi rozpustíte máslo a dáte na něj na prudkém ohni lišky a šalotku. Houby pustí hodně vody, které je třeba se z 3/4 zbavit stálým mícháním. Osolte a opepřete.

Když je vody z hub málo (cca za 5 minut), přidejte smetanu a nechte na středně silném ohni ještě trochu odpařit.

Sundejte pánev z ohně, posypte nakrájenou petrželí a pažitkou a servírujte horké jako přílohu k bílému masu, nebo i samotné jako předkrm.

P.S. K telecí pečeni: pokud seženete telecí dostatečně kvalitní, postup je jednoduchý. Na troše oleje necháte zatáhnout, poté přiklopíte a necháte dělat na mírném ohni 30 minut. Alespoň tak mi to poradil můj řezník, a tak to bylo také správně.

Papriková marmeláda...na toastech s kozím sýrem (nebo bez :-)

Jak jsem psala nedávno, na mojí cestě francouzskou kuchyní se snažím objevit mimo jiné také skryté chutě některých potravin. Moje další výzva, kterou jsem si tak trochu s humorem uložila, bylo zjistit, kterak upravit růžičkovou kapustu, aby byla dobrá. Mám z ní, stejně jako asi většina populace, hrůzu. Tento úkol ale zatím nechávám na později, protože se blíží (ano!!!!!) konec Hvězdopravcova doktorátu, a s ním i pohoštění pro komisi a zúčastněné, které je přirozenou součástí. Někteří si na to berou profesionály, kteří jsou ale drazí. A já mám jasné priority: pokud máme utratit peníze za pohoštění, nakoupíme raději více drahého pravého superdobrého šampaňského, než drahých superkrásných koláčků. Zvlášť, když můžu pohoštění připravit sama. Jinými slovy, budu to já, kdo eventulně zkazí žaludky celé té astrofyzické bandě. Tím pádem začínám pomalu zkoušet recepty na různé věci, které:

1. se dají jíst na jedno či dvě kousnutí
2. nevyžadují příliš mnoho práce
3. jsou dekorativní i bez toho, abyste museli používat pinzetu a mikroskop.

A navíc, možná se vám tyto recepty budou hodit, až budete připravovat jednohubky či chlebíčky na Vánoce či na Silvestra. Upozorňuju vás, že já se do chlebíčků ani do jednohubek nikdy nepouštím, ježto to považuji za příliš pracné.

Některé recepty, které jsem už ozkoušela, můžete najít zde. Hodit se může i výběr z těchto receptů. A pár dalších receptů hlavně na omáčky, ale nejen na ně, stejně jako pár rad, najdete zde.

Papriková marmeláda je jedna z jednoduchých věcí, která je vynikající na malých toastech s kozím sýrem. Nemusíte ji ale nutně dávat na kozí sýr, protože dodá mnoho chuti třeba i obyčejnému mazacímu sýru. Já osobně jí zbožňuju, ale všechno je otázka chuti.

Potřebujete:
3 červené kapie
trochu cukru
trochu sladkého bílého vína
trochu másla

Na toasty:
20 plátků bagety
cca 400g "buches de chèvre", tedy válečku kozího sýra

Nádobí: hrnec s poklicí, pekáč, alobal

Papriky zabalíte do alobalu a necháte je péct 45 minut v troubě na 200 stupňů. Cílem není nic jiného, než je moct oloupat, což jde lehce po té, co papriky dlouho pečete, a pak prudce zchladíte. Nepříliš ekologické, Doufám, že máte horkovzdušnou troubu, v níž můžete současně péct i něco jiného.

Oloupané papriky nakrájíte na kostičky cca 0,5cm tak, abyste neztratili mnoho šťávy. Dáte je dusit na trochu másla.

Když jsou papriky trochu opečené, přidáte cukr a necháte vařit cca 30 minut pod poklicí, až se z paprik stane hustý sirup (nikdy se vám nerozvaří do úplně homogenní hmoty)

Přidejte trochu sladkého bílého vína a marmeláda je hotová.

Pokud chcete dělat toasty, na plátky bagety dejte plátky sýra cca 1cm tlusté, na to dejte trochu marmelády a nechte v troubě na 220 stupňů 5 minut.

A je to. Dobrou chuť.

Filety z tresky s křupavou zeleninou na bílém víně

Tenhle recept je vynikající jak chuťově, tak i tím, že je velmi jednoduchý. Doporučuju ale nešetřit na filetech z tresky a opatřit si skutečně vynikající maso z tresčích zad (dos de cabillaud). Pokud neseženete rybu čerstvou, dobré jsou filety zmražené přímo na moři, tedy hned, jak je ryba ulovena: tímto způsobem je zachována nejen většina vitamínů, ale také, a především, vynikající chuť křehkého masa. Pozor, před použitím nechte filety důkladně rozmrazit a osušte je, abyste je zbavili vody, která by jinak zbavila vaše jídlo chuti. A navíc, pokud dáte rybu do trouby ještě zmraženou, rozmrazíte ji tím moc rychle, což způsobí ztrátu vitamínů.

Nešetřete rovněž zbytečně na víně, které do receptu budete potřebovat. Jak jsem již několikrát zdůrazňovala, víno dá jídlu chuť, a proto je třeba, aby to bylo víno chuťově dobré. Moje zkušenosti z mojí poslední návštěvy v Čechách jsou ty, že je třeba se vyhnout nejen červenému, ale i všemu bílému vínu pod 100kč ze supermarketu.

Potřebujete (pro 2-3 osoby):
400g filetů
6 malých brambor
3 mrkve
trochu čerstvých zelenych fazolek (pokud neseženete, než používat zmražené, dejte raději více brambor a mrkve)
2 cibule
2 dl suchého bílého vína
estragon
kopr
sůl, pepř, olivový olej

Nádobí: hrnec s poklicí, pekáč

Nakrájejte cibuli, očistěte mrkev a brambory a utrhejte konce umytých fazolek.

V hrnci na troše oleje nechte zesklovatět cibuli, přidejte celou mrkev, celé brambory a fazolky. Nechte nejdříve osmahnout v otevřené nádobě cca 15 minut, pak zalijte vínem, osolte, přidejte estragon a kopr a přiklopte. Nechte vařit na mírném ohni 20 minut.

Obsah hrnce vylijte na pekáč. Na to dejte osolené filety s koprem a estragonem, pekáč zakryjte alobalem a nechte péct 20 minut na 200 stupňů.

A jídlo je hotové. Omáčka bude mít jemně nasládlou chuť cibule a mrkve a s křupavou zeleninkou je to skutečně požitek. Tak dobrou chuť!

Avokádové skleničky s uzeným lososem

Skleničky, neboli verrines, jsou ve Francii v současné době velmi v módě. Říkám-li skleničky, myslím obyčejné skleničky z čistého skla, na nožičce nebo bez nožičky, o objemu maximálně 2dcl, ale zcela postačí tzv. štamprdle, nebo skleničky od malé dijonské hořčice. Do skleniček se pak dá dát kde co, co spolu jde dobře dohromady, nejlépe v několika vrstvách: pěkně to vypadá a slouží to jako pochoutka na aperitiv, neboli amuse-bouche. Pokud kliknete, dostanete se na překlad toho, co to je amuse-bouche, a též na několik dalších receptů. Jinými slovy, až budete připravovat silvestrovské pohoštění, máte zde spoustu receptů, co nabídnout místo klasických jednohubek. A věřte mi, není to pouze originální, ale také méně pracné.

První verrine jsem jedla u Hvězdopravcovy maminky, jejíž přítel je velký nadšenec do vaření. Koncept se mi moc líbí, protože nejsem příliš velký fanda pojídání chipsů na aperitiv. Ačkoli někteří lidé do verrines dávají třeba i rajčata, mozzarelu a bazalku, jsem zastánce toho, že je třeba respektovat původní koncept, tj. aspoň jedna ze součástí verrines musí být tekuté nebo kašovité konzistence, aby to, že dáváte váš výtvor do skleniček, mělo aspoň trochu smysl.

Potřebujete:
2 avokáda
0,5 dl drůbežího vývaru
půlku limetky
0,5 dl smetany
1-2 kapky tabasca
trochu soli
špetku kumínu
uzeného lososa

Nádobí: mixér

Do mixéru dáte avokádo, vývar a smetanu. Rozmixujete do hladka. Přidáte koření a šťávu z limetky.

Nalijete směs do skleniček. V momentě servírování pokryjete skleničky nakrájeným uzeným lososem.

Tak, pěkný aperitiv!

Lasagne s lososem a pórkem

Moje aktivita na blogu stagnuje, také tak trochu proto, že čím dál tím častěji dělám staré ozkoušené recepty a na hledání a vynalézání nových nám tak zbývá málo místa v lednici i v žaludku. Viděla jsem ale včera, že zde někdo hledal lososové lasagne, které dělám, ale recept jsem sem ještě nedala. A tak tedy sem s ním.

Potřebujete (pro cca 6 osob):
pláty na lasagne
3 steaky z lososa
5 pórků
tymián
1 vejce
20cl smetany
250g mascarpone
parmezán
trochu oleje a soli

Nádobí: pekáč na lasagne, pánev

Upravíte pláty na lasagne dle receptu či návodu na obalu

V pánvi necháte na troše oleje zesklovatět pórek během asi 15 minut

Omyjete steaky z lososa, osušíte a rozkrájíte na kostičky

Smícháte smetanu, mascarpone a vejce

Do pekáče dáte trochu směsi se smetanou, na to dáte vrstvu těstovin, na to pórek, lososa, polijete směsí se smetanou a posypete tymiánem. Pokračujete vrstvou těstovin, pórku atd., dokud vám zbývají ingredience. Končíte vrstvou těstovin, na kterou dáte trochu směsi se smetanou a celé to postouháte parmezánem. Zakryjete potravinovou fólií a necháte 2 hodiny odpočinout v lednici (musím uznat, že jsem recept nikdy nezkoušela bez odpočinku, ale je možné, že to jde i bez něj, zvláště pokud jste předvařili čerstvé těstoviny na lasagne).

Pečete na 180 stupňů 35 minut. Pokud vám vršek moc rychle hnědne, zakryjte pekáč alobalem.

Dobrou chuť!