Caviar d'aubergine čili Kaviár z lilku

Jsem velký experimentátor a moje cesta francouzskou gastonomií mě baví právě proto, že zkouším stále nová a nová jídla, ale také nové a nové produkty. Moje maminka vždycky říká "ale když já nevím, jak to upravit". Co dělat s artyčoky, dýněmi, s různými rybami, mořskými plody a dalšími potravinami, které generace našich maminek neznaly, protože takové produkty v komunistické samoobsluze nebyly? Mám výhodu v tom, že občas u kamarádů narazím na něco, co neznám, občas něco zahlédnu v mém oblíbeném pořadu o vaření "Un dîner presque parfait", občas se na něco pozeptám řezníka, zelináře, či nějakého dobrého francozského kamaráda-kuchtíka (jako je třeba Jeanne), občas studuju internet či mojí chytrou kuchařku Larousse, kde je popsané, co z které potraviny se jí a co se nejí a vůbec, jak s ní naložit tak, aby byla vhodná k úpravě. Výsledky jsou různé, od těch, které se mi zdají hodné publikování, až po brownie neodlepitelnou od formy na pečení a záhy ani od nože, kterým jsem jí chtěla smést do koše.

Moje zjištění ze zkoušení všeho možného je, že pokud máte jakýkoli kvalitní a čerstvý produkt, existuje nutně nějaká úprava, ve které vám onen produkt bude chutnat. Například já nemám moc ráda meruňky, protože jsou chlupaté (podle mě), parmici na grilu, protože má sama o sobě divnou chuť, syrovou celerovou nať, jak ji Francouzi chroupou na aperitiv, atd. atd. Naopak ale meruňkový koláč, parmice s rajčaty, nebo celerová nať v omáčce, to je dobrota, protože se ta jejich podivná chuť snoubí s něčím jiným, co ji oslabí, ale zároveň nepřebije...

A teď, kam se s tím chci dostat. K lilku. Lilek totiž stále odporoval mojí teorii. Kvalitní a čerstvý lilek prostě vždycky do všeho přidával chuť lilku, kterou jsem se při jídle snažila nevnímat. Asi mě odpuzuje lilková fialová na obalu, nevím. Ale všechno, co jsem s lilkem dělala, mě prostě nikdy moc nadšením nenaplňovalo. Jednou jsme ale zavítali s Hvězdopravcem do restaurace Chasse Spleen, která je velmi dobrá a šik. Na předkrm jsem si dala dušené hříbky a kaviár z lilku, protože miluju hříbky a lilek, řekla jsem si, v nejhorším nějak přežiju nebo nesním. A překvapení, kaviár z lilku má chuť lilku, ale právě jenom tak, aby se příjemně snoubila s tím ostatním. Takže jsem našla la recept, a ten vám tu teď nabízím. Tak se dívejte a hlavně vařte. A víte, proč je to tak dobré? Protože v tom není ten zatracený lilkový obal čili slupka :-).

P.S. Moje příští velká výzva je růžičková kapusta :-)!

Potřebujete:
700 g lilku, což jsou cca 2 lilky
2 stroužky česneku
2 polévkové lžíce citrónové šťávy
půl lžičky soli
pepř
1 kelímek olivového oleje
na špičku nože chili

Nádobí: formu na pečení, mixér

Lilek rozkrojíte napůl a uděláte do něj něčím špičatým dírky tak, abyste nepoškodili slupku. Dáte do formy s pečícím papírem slupkou navrch a pečete 25minut v troubě na 210 stupňů. Po deseti minutách k lilku přidáte oloupené stroužky česneku: lépe se mixují, když jsou před tím trochu upečené...

Vyndejte z trouby nechte vychladnout.

Z lilků lžičkou vydlabejte dužninu. Naházejte ji do mixéru spolu s česnekem, citrónovou šťávou a solí. Rozmixujte. Přilévejte za stálého mixování olej tak, až je směs hladká. Nakonec přidejte chili.

A je to. Servírujte na opečeném chlebu.

Krémová hlívová polévka s mušlemi St. Jacques

Hlíva, francouzsky pleurote, uplakaná houbička, je podle mých vzpomínek k dostání i u nás. Tady není moc drahá, a protože teď je zrovna sezóna hub, nakoupila jsem jí půl kila a pustila se do prozkoumávání, co se s hlívou dá dělat. Jeden z receptů, který je podle mě opravdu vynikající, je krémová polévka. Jí se s mušlemi St. Jacques, Svatojakubskými mušlemi...nebo mušlemi svatého Jakuba? Ty jsou tu naopak docela drahé. Levněji je seženete zmražené, nejsou ale tak dobré. Nicméně do polévky podle mě stačí, protože v ní vlastně plní úlohu knedlíčků. A navíc dost pochybuju o tom, že mušle St.Jacques seženete v Čechách čerstvé. Pokud je neseženete vůbec, můžete zkusit polévku udělat stejně. Nebude to asi úplně ono a určitě bych vám doporučila v tom případě koupit hlívy trošku více a dát jí více nerozmixované, aby jen tak plavala v polévce.

Do receptu dále potřebujete kachní tuk, který určitě v Čechách neseženete, a tak ho můžete nahradit máslem, sádlem nebo olejem, jak se vám bude chtít. A nezapomeňte poprosit kamarády, kteří jedou do Francie, aby vám někde ten kachní tuk pořídili a zkuste v něm doma opéct brambory na pánvi. Konzervička tuku sice přijde na cca 4 eura, ale pochutnáte si.

Potřebujete (pro 4 osoby):
250 g hlívy ústřičné
12,5 cl smetany
75 cl drůběžího vývaru
trochu kachního tuku
čerstvou petržel
krabilici čili cerfeuil...pokud seženete...
půl šalotky (v nouzi možno nahradit cibulí)
půl stroužku česneku
12 mušlí St. Jacques

Nádobí: pánev, hrnec

Nakrájíte hlívu, šalotku a česnek.

V hrnci necháte rozehřát trochu kachního tuku a necháte na něm zesklovatět šalotku a česnek. Pak přidáte 200g hlívy a necháte ji pustit vodu. Zalijete drůbežím vývarem a necháte vařit 10 minut.

Mezi tím necháte udělat zbytek hlívy (50g) na pánvi. Pozor, hlíva je docela tuhá a je třeba ji nechat na pánvi déle, než očekáváte! Když je hlíva hotová, posypete jí na jemno rozsekanou petrželí, a necháte být.

Na usušené pánvi rozpustíte opět trochu kachního tuku a opečete v něm mušle St. Jacques.

Po deseti minutách vaření vlastní polévky (vývaru) ho rozmixujete. Přidáte smetanu (mimo oheň).

Servírujete polévku s mušlemi St. Jacques unvitř, s houbami s petrželí a krabilicí na hladině.

Dobrou chuť!

Zarzuela

Zarzuela je španělský recept, ale vařím ho tak často a ráda, že se bez něj moje stránky prostě neobejdou. Doporučuji ho zkusit především, pokud bude vyprodávat okolo vás obchod s různými mořskými rybami a plody moře, jinak se vaše peněženka hodně zapotí. Nejlepší je dělat zarzuelu z čerstvých ingrediencí. Pokud ale nemáte, spokojte se s produkty mraženými. I tak bude jídlo vynikající.

POZOR, jídlo je třeba nechat 24 hodin marinovat!

Potřebujete:
1kg mořských ryb s bílým masem (tedy například tresku, mníka, kambalu...)
150g krevet
300g sépií
15 velkých krevet nebo malých langust
1 kg mušlí (dávám, co seženu, tedy jak ty s černou, tak ty s bílou lasturou)
eventuelně 1 plechovku humří polévky, tzv. bisque d'homard: není nezbytné
1 velká cibule
pálivá i sladká paprika
1 malý rajský protlak
2 lžíce smetany

Na marinádu:
4 stroužky česneku
2 špetky šafránu
2 sklenice suchého bílého vína
šťáva z jednoho pomeranče a z jednoho citrónu
tymián
bobkový list
sůl a pepř
olivový olej
skleničku koňaku nebo, pokud máte rádi, anýzovky, čili jihofrancouzského Pastisu

Nádobí: velkou mísu, hrnec, pánev

Nakrájíte ryby, osolíte a opepříte. Dáte je do mísy, na to nasypete sépie a krevety (tedy všechny mořské plody kromě mušlí)

Na to nalijete v uvedeném pořadí:
4 lžíce olivového oleje
šafrán
rozetřený česnek
šťávu z citrónu
skleničku koňaku či Pastisu
bílé víno
šťávu z pomeranče
tymián a bobkový list

Necháte marinovat v lednici.

Druhý den rozkrájíte cibuli, očistíte mušle. Slijete marinádu, kterou uschováte. Dobře osušíte ryby a mořské plody.

V pánvi nechte osmažit cibuli, a přidejte ryby.

Dejte do hrnce mořské plody (kromě mušlí), zalijte humří polévkou (pokud máte) a marinádou. Pokud není tekutiny dost, aby pokryla vše, přidejte vodu. Vařte na mírném ohni 20 minut. Těsně před dovařením přidejte mušle. Pak přidejte ryby a smetanu. Můžete přidat protlak a ochutit paprikou.

Nechte ještě 10 minut povařit na prudkém ohni a servírujte.

Hruškový koláč s mandlemi

Pokud jste někdy nakupovali v francouzském pekařství, jistě vaší pozornosti neušel klasický koláč s hruškami. Pro inspiraci nabízím foto. Nabízím vám na něj dneska recept, který se možná bude hodit, až nebudete vědět, co s úrodou. Koláč je sladký, přesladký, ale ke kávě je úplně božský. Nenechte se mýlit tím, že na mém koláči jsou vidět jen čtyři poloviny hrušek. Ve skutečnosti budete potřebovat celkem čtyři hrušky a koláč se tedy skládá z osmi polovin...čtyři jsou ale pod těstem, ježto jsem měla dvě velké a dvě malé hrušky :-).

Potřebujete:
máslové těsto
4 hrušky (nejlépe ne úplně rozbředlé, ježto je budete muset oloupat a vyndat jádřinec)
125g mandle rozemleté na prášek
175g změklého másla
175g cukru krystal (ve Francii neexistuje cukr moučka, takže dávám krystal do všeho, ale neříkám, že to z moučky nejde. Jinak cukru můžete trochu ubrat, takhle je koláč opravdu sladký)
3 vejce
2 lžíce koňaku nebo rumu

Na polevu pak budete potřebovat 4 lžíce nejlépe meruňkové marmelády (ale můžete použít i jinou) a 1 lžíci koňaku nebo rumu.

Nádobí: formu o průměru cca 26cm a 3 cm hlubokou, malý hrnec, šlehač (nebo zvyk šlehat v ruce)

Předehřejte troubu na 190 stupňů.

Máslo rozšlehejte s cukrem, až vznikne homogenní hmota. Přidáte vejce a opět šleháte, až je krém homogenní a trochu napěněný. Přidáte mandlový prášek a koňak, nebo rum. Pořádně promícháte.

Oloupete hrušky, rozkrojíte na polovinu a vyndáte jádřince.

Do formy rozprostřete máslové těsto, na něj nalijete krém a do něj položíte poloviny hrušek podél obvodu.

Pečete 25 minut, a poté ještě 10 minut na 180 stupňů. Zkontrolujte, zda je těsto pod koláčem upečené, přeci jen, každá trouba peče jinak...

V malém hrnci rozpustíte marmeládu se lžící koňaku, nebo rumu. Vznikne poleva, kterou potřete celý koláč. Necháte vychladnout a servírujete.

Fondant au chocolat s banány se opět rozplývá na jazyku

Nedávno jsem Vám přinesla recept jednak na fondant au chocolat, dort jaksi vevnitř nedopečený, řekla by moje babička, který je ale nedopečený schválně a úmyslně, nebo vlastně není nedopečený, ale je schválně takhle rozplývající se vevnitř, protože je to vlastně velmi dobré. Také jsem Vám nabídla recept na coulant au chocolat, který je ve Francii mnohem méně známý než fondant. Jestliže jsem Gaelovými slovy pravila, že fondant au chocolat se má ke klasické bábovce jako krvavý steak k dobře propečenému, coulant au chocolat se v tomto srovnání situuje na úroveň "bleu", čili ještě krvavější než krvavý. Čokoláda uvnitř je úplně tekutá.

Dneska přicházím s první variantou fondant au chocolat, a to variantou s banány. Kombinace čokoláda-banán je stará a ozkoušená a pochutnáte si. A navíc se dá říct, že se tím dezert jemně odlehčí. I když, pokud míníte počítat kalorie, fondant raději nedělejte vůbec.

P.S. Také Vás tolik štvou lidi, kteří u jídla mluví bez přestání o dietě a tloušťce? Osobně takové lidi považuju za větší kazi-chutě než ty, kteří mluví o tom, co bývá běžně považováno za nechutné. Takže už ode mně slovo dieta neuslyšíte.

Potřebujete:
130g hořké čokolády s alespoň 60% kakaa
60g másla
125 g cukru
1 hodně zralý banán
3 vejce
60g škrobu nebo případně mouky
eventuelně špetku skořice

Nádobí: formu libovolného tvaru cca 20 na 20 cm, šlehač

Necháte rozpustit čokoládu s máslem. Necháte vystydnout, aniž by čokoláda ztvrdla.

Oddělíte žloutky a bílky. Vyšleháte žloutky s cukrem do běla.

Rozmačkáte banán a smícháte ho s rozpuštěnou čokoládou.

Vyšleháte bílky do sněhu.

Přilijete čokoládu do směsi žloutky-cukr, přidáte škrob a nakonec vmícháte vyšlehaný sníh. Nalijete do vymazané formy a pečete na 170 stupňů 15-20 minut.

Pokud pečení přeženete, fondant nebude vevnitř rozlývající se a už to tedy nebude fondant...ale bude to také dobré. Tak se není čeho bát. Tak courage!

Panisses

Tenhle recept sem dávám jako doplněk k článku o návštěvě Marseille. Panisses jsou placičky z cizrnové mouky, které koupíte ve čtvrti L'Estaque a jistě nejen tam. Vynikající jsou k salátu, nebo jako aperitiv s pivem či pastisem. Ale můžete je také servírovat jako přílohu místo bramborových placiček. Klasika je ale aperitiv...zavřete oči a představujte si šplouchající moře, chlápky za vámi, co rozprávějí o fotbale a děti, co se honí na ulici v kteroukoli denní či noční dobu.

Potřebujete:
250g cizrnové mouky (prý jde použít i pšeničná...ale pak už to nebudou panisses!)
litr vody
špetka soli
půl lžíce olivového oleje
olej na smažení

Do mísy na koláč dejte mouku a smíchejte s půl litrem vody.

Zbytek vody uveďte do varu, osolte a přidejte olivový olej.

Když voda vře, nalijte jí do formy a míchejte měchačkou 15 minut.

Směs musí vychladnout, než začnete dělat panisses. Můžete ji udělat například den předem.
Před konzumací těsto vyklopte a osmažte v olivovém oleji. A je to!

Lasagne se špenátem a kozím sýrem

Tenhle recept je nesmírně jednoduchý...tedy, co se výsledku týče. Nečekejte žádnou sofistikovanou chuť, a to ani pokud jako já preferujete dělat těstoviny na lasagne vlastní a špenát zásadně kupujete čerstvý...čekejte jenom vynikající poměrně prostou večeři. Můžete samozřejmě použít pláty na lasagne koupené a špenát zmražený, ale alespoň u toho špenátu bych se přimlouvala za čerstvý, úprava není těžká a chuť je mnohem lepší.

Potřebujete:
cca 300g plátů na lasagne
cca 600g čerstvého špenátu
100g parmezánu, nebo aspoň 50g parmezánu a zbytek jiného strouhaného sýra
2 stroužky česneku
1 šalotku (nebo v nejhorším cibuli)
100g čerstvého kozího sýra (v nouzi možno nahradit tvarohem)
200g kozího sýra (nenahrazovat!)
trochu olivového oleje
sůl a pepř

Nádobí: dva velké hrnce, pekáč na lasagne, eventuelně robot s fukncí míchání-sekání

Umyjete listy špenátu a dáte je vařit na cca 10 minut do vroucí vody. Když jsou hotové, rychle je zchladíte nejlépe ve vodě s ledem, aby si uchovaly ostře zelenou barvu. Listy vyždímejte, abyste je zbavili co největšího množství vody.

Upravíte pláty na lasagne podle instrukcí návodu na obalu. Pokud jste se pustili do vlastní výroby, povařte dle síly těsta, mezi dvěma až pěti minutami.

V robotu nasekáte listy špenátu s česnekem, šalotkou, solí, pepřem a čerstvým kozím sýrem. Pokud nemáte robota, listy jenom rozkrájejte

Pekáč na lasagne vymažete olivovým olejem a dáte do něj vrstvu směsi špenátu, na to dáte trochu kozího sýra a zakryjete pláty na lasagne. Pokračujete stejně až vám nezbyde "nádivka" a nahoře je vrstva těstovin. Posypete strouhaným parmezánem a eventulně dalším sýrem tak, aby vrstva sýra byla všude a poměrně silná.

Pečete v troubě na 180 stupňů 40 minut.

Quiche s roquefortem...nebo s nivou?

Dneska večer jsem vyzkoušela nový recept, a hned se s Vámi o něj musím podělit. Je velmi jednoduchý, ale vynikající. Budete potřebovat roquefort, ale pokud se Vám nechce utratit celý měsíční rozpočet, můžete zkusit nivu. Osobně nivu nemám ráda, zdá se mi drobivá a příliš slaná, ale myslím, že v quiche bude dobrá.

Potřebujete:
máslové těsto
150g roquefortu
hrst vlašských ořechů
cca 15 cherry rajčátek
2 vejce
20cl smetany

Nádobí: formu na quiche cca 26 cm v průměru a 3 cm hlubokou

Předpečete deset minut na 180 stupňů těsto tak, aby se vám nenafouklo.

Těsto vytáhnete z trouby, posypete ho nadrobeným sýrem a nasekanými ořechy, ozdobíte rajčátky a zalijete vejcem rozšlehaným se smetanou. Doporučuju nesolit, modré sýry jsou obvykle dost slané samy o sobě.

Necháte péct 35minut na 180 stupňů. Servírujete se zeleným salátem, protože jinak je quche moc tučný.

Tak dobrou chuť!

Crêpes

Povídání o tomhle jídle se mi rozrostlo tak, že jsem se nakonec rozhodla udělat z něj celý článek na stránce s teorií. Pokud se tedy chcete poučit, klikněte zde. Pokud vám ale kručí v břiše, stačí, když se podíváte, jak se dělá těsto...

Potřebujete:
100 g mouky
2 vejce
3dl mléka
trochu soli
eventuelně můžete přidat trochu piva

Nádobí: metlu, mísu, pánev

Smícháte mouku s rozšlehaným vejcem se solí, a pak přidáte mléko a trochu piva. Těsto necháte odpočinout v chladu cca 2 hodiny.

Na rozpálenou pánev s trochou másla nalijete tenoučkou vrstvu těsta. Když se palačinka odlepí, otočíte a ještě během pečení můžete na udělanou část dát náplň. Když je palačinka hotová, složíte ji a servírujete. Nápady na náplně máte na stránce s povídáním.

Mník, čili lotte s grepovou omáčkou

Mník, francouzsky lotte, je další mořská ryba s bílým, jemným a dietním masem. Vzhled má skutečně impozantní: fotografii najdete zde. Doporučuju se podívat pouze silným náturám, nebo těm, kdo nemají recept v úmyslu realizovat. Ve Francii je tato ryba velmi populární, ale vždy se z ní prodávají jenom filety: v obchodě jsem ji nikdy celou neviděla. Prostě nemá komerčně zajímavý obal, který by prodával, ale chuť je výborná. Zvlášť v receptu, který vám nabízím dneska. Musím říct, že jsem sama byla neuvěřitelně překvapená, jak bylo jídlo vynikající.

Potřebujete:
filety z mníka (cca 300g na dvě osoby)
půlku až jeden růžový grep
100g mrkve
máslo
dvě polévkové lžíce plnotučné smetany
půl deci rybího vývaru, čili tzv. fumet de poisson. Pokud nemáte, nedá se nic dělat...
citrón
sůl, pepř

Nádobí: mlýnek na zeleninu nebo alespoň mixér, hrnec s poklicí, pánev

Nakrájíte mrkev na kostičky a vymačkáte šťávu z grepu.

V hrnci rozpustíte trochu másla a 10minut na něm necháte podusit mrkev. Tj., nezapomeňte přiklopit!

Po 10-ti minutách zalijete mrkev vývarem, přidáte smetanu a šťávu z grepu. Vaříte dalších 10 minut bez poklice.

Rybu posolíte, popepříte a pokapete citrónem. Smažíte na pánvi na másle 5 až 7 minut v závislosti na velikosti filetů.

Když je směs s mrkví hotová, procedíte ji mlýnkem na zeleninu, nebo rozmixujete (mlýnek na zeleninu je lepší, protože omáčka je homogennější). Servírujete velmi teplé.

Jako přílohu doporučuju zkusit zelené fazolky a přidat eventuelně trochu rýže. Oranžovo-žlutá omáčka s zelenými fazolkami a bílou rýží je pastvou nejen pro váš žaludek, ale i pro oko. Tak do toho!

Krůtí řízky s ořechy kešu...čili jeden čínský recept

Na mých stránkách se to začíná zase trochu hemžit exotikou. I od francouzské kuchyně si ale člověk občas rád odpočine, a tak jsem v pátek večer udělala krůtí na čínský způsob. Bylo to vynikající.

Potřebujete (pro 3 až 4 osoby):
300g krůtích řízků
2 lžičky škrobu
100g mrkve
100g celerové natě (pokud nemáte, nedá se nic dělat...)
cibuli
brokolici
stroužek česneku
1 pálivou papriku
2 lžíce oleje
30g kešu, nejlépe neslaných
lžíci čerstvé pažitky
lžíci čerstvé petržele
125ml drůbežího vývaru
2 lžíce omáčky Nuoc Nam
2 lžíce sójové omáčky
sůl, pepř a eventuelně trochu koriandru na ozdobu

Nádobí: velký hrnec, malý hrnec

V malém hrnci necháte vařit brokolici 2 minuty

Mezi tím nakrájíte zeleninu a řízky na nudličky. Maso obalíte ve škrobu.

Ve velkém hrci opečete cibuli a česnek a vyndáte.

Pak opečete maso a rovněž vyndáte.

Nakonec necháte rychle osmahnout zbytek zeleniny, pak přidáte cibuli a česnek, zalijete bujónem a omáčkami a necháte vařit 15 minut.

Po této době přidáte brokolici a kešu a necháte vařit ještě 8 minut.

Nakonec vrátíte do hrnce maso a přidáte bylinky. A recept je hotov!

Doráda neboli pražma s kreolskou omáčkou a ananasem

Doráda je stále jedno z nejvyhledávanějších slov na mém blogu. A protože je to moje oblíbená ryba, spěchám za vámi s novým receptem. Ale před tím trochu teorie. Doráda není jedna, dorád je několik. Jinými slovy, můžete se setkat s několika druhy. Ve Francii je nejběžnější tzv. daurade royale, doráda královská. Najdete jí na tomhle obrázku. Jedná se o poměrně malou rybu, která nakrmí tak jednoho, maximálně dva lidi. Pokud jí dostanete, bude výborná se všemi čtyřmi recepty, které jsem vám dosud nabídla. Je ale možné, že to, co jste koupili, je dorade coryphène, tedy tropický druh dorády, který je mnohem větší, a z nějž obvykle dostanete tedy "pouze" steaky. Maso má podobnou chuť, ale přeci jen ne zaměnitelnou. A na tento typ dorády se tak dobře hodí různé exotické recepty. Jako například ten kreolský, který vám nabídnu dneska. Zkoušela jsem ho poprvé včera, a byla to neuvěřitelná dobrota.

A ještě jedna poznámka pro milovníky nejen kuchyně, ale i pravopisu. Vím, že na blogu je mnoho překlepů, ale to, že píšu chvíli daurade a chvíli dorade, to prosím překlep není. Představte si, že ve francouzštině existují obě pravopisné verze. Zatímco verze dorade je použitelná pro všechny druhy, verze daurade je vyhrazena pro daurade royale. Uf! Chudáci francouzští školáci. Nebo vy si dovedete představit, že by se bramborové knedlíky psaly jinak, než houskové, například jedny s tvrdým a jiné s měkkým i? Raději si nepředstavuju, jak by vypadaly menu restaurací...vrhněme se raději na dorádu.

Potřebujete (pro 4 osoby):
cca 200g dorády na osobu
cibuli
půl paličky česneku
svazek čerstvé petržele
olivový olej
2 citróny
1 červenou a 1 zelenou papriku
250g rýže
50g rozinek
4 plátky ananasu
1 rajče
tymián, bobkový list, sladkou papriku, a - pokud seženete - krabilici, čili cerfeuil
cca 90g lilku, 30g mrkve, 30g cibule, 30g fazolek, 30g mrkve a jedno vejce na tzv. "brunoise de legumes".
sůl a pepř

Nádobí: velká mísa, malá miska, hrnec, pekáč, dobrý nůž nebo robot, pánev

POZOR, opět začínáte marinádou, čili 24hodin předem.

A na marinádu budete potřebovat brunoise de légumes. Nejdřív necháte 2 minuty povařit fazolky. Pak nakrájíte všechnu zeleninu na miniaturní kostičky cca 2mm po okraji. Můžete použít robot, pokud má nějakou dobrou krájecí funkci, ale zeleniny není mnoho a zvládnete to i v ruce s dobrým nožem. Osolíte a spojíte pomocí syrového vejce.

Dále nakrájíte papriky, cibuli, tentokrát na normální kousky, dáte to do mísy, přidáte petržel, sůl pepř, sladkou papriku, nahrubo rozkrájený česnek, tymián a bobkový list. Zalijete 2dl oleje. Přidáte šťávu z jednoho citrónu a polovinu brunoise. Zbytek necháte v malé misce v lednici. Do marinády ponoříte rybu, zakryjete fólií, dáte do lednice a v klidu jdete spát.

Druhý den předehřejete troubu na 210 stupňů.

Mezi tím necháte trochu nafouknout rozinky ve vodě.

V hrnci necháte rozpálit trochu oleje a opečete na něm syrovou rýži s zbytek brunoise. Přidáte vodu (dvojnásobek objemu rýže) a necháte vařit 15-20 minut, dokud se voda nevstřebá.

Když je trouba rozpálená, dáte do ní péct rybu na 10 minut.

Na pánvi na sucho mezi tím opečete plátky ananasu. Doporučuju zakápnout trochu citrónem.

Zcedíte marinádu, zeleninu buď vyhodíte, nebo si jí necháte například na rizoto druhý den, a nastavíte ji stejným objemem horké vody. Tj., pokud máte například 2dl marinády, přidáte 2dl horké vody.

A je to. Na talíř naaranžujete rýži, plátek ananasu, dorádu, kterou posypete na kostičky nakrájeným rajčetem, petrželí a eventuelně krabilicí. Zalijete omáčkou (s mírou).

A cesta do exotických míst planety je před vámi...dobrou chuť!