Křepelky s kaštanovou nádivkou a hříbky

Tohle je recept přímo pro Tatínka Vánoce, aneb Pere Noel. U nás ale bude Ježíšek a český kapr, a tak přicházím s receptem, s nímž neurazíte žádné sváteční hosty, už teď. Já vím, křepelky a jedlé kaštany, to není úplně typický sortiment českých obchodů, ale kdo ví, kdo tenhle recept na mém blogu najde a třeba se vám bude hodit. Je tak dobrý, že zaslouží publikování, i kdyby měl sloužit jenom k opakovanému čtení a slintání na klávesnici. Mimochodem, v této souvislosti bych ráda uvedla, že se za případné poruchy vašeho počítače rozhodně zříkám odpovědnosti.

A aby byla věc ještě komplikovanější, doporučuju použít čerstvé jedlé kaštany, které upečete patnáct minut v troubě na 200. Pokud ale nemáte, spokojte se s konzervou.

Potřebujete (pro 4 osoby):
čtyři křepelky
cca deci a půl portského
šalotku
dvě hrsti sušených hříbků
alespoň deset pečených kaštanů
trochu mléka
trochu ztvrdlé bagety
deci telecího vývaru
dvě lžíce smetany
bobkový list
sůl a pepř
olivový a ořechový olej

Hříbky namočte do přiměřeného množství horké vody a nechte máčet asi půl hodiny.

Nakrájejte šatoku a nechte zeskovatět na olivovém oleji. Přidejte deci portského a hříbky i s jejich vodou. Přidejte telecí vývar a bobkový list. Přiklopte a nechte vařit na velmi pomalém ohni, nejlépe v malém litinovém hrnci, 45 minut. Osolte, opepřete

Rozmačkejte vidličkou kaštany s nadrceným chlebem a trochou mléka, aby vznikla kaše.

Vylovte k omáčky hříbky a šatoku a přidejte je ke kaštanům. Smíchejte všechno dohromady a naplňte křepelky. Pokud vám nádivka zbyde, neváhejte ji přidat okolo křepelek do pekáčku s poklopem.

Křepelky posolte, podlijte zbylým portským a polijte trochou ořechového oleje. Pečte v troubě na 200 stupňů asi dvacet minut v přiklopené nádobě.

Servírujte s brambrovou kaší nebo se zapečenými brambory.

Kachna na pomerančích

Kachna na pomerančích je velká francouzská klasika. Doslova. "La clase" ve francouzštině znamená totiž "klasa" a to kachna na pomerančích tedy je. Klidně ji můžete servírovat na Vánoce a při speciálních příležitostech.

Potřebujete:
naporcovanou kachnu, nejlépe na malé porce

Dále, na jedno kilo kachny:
2 pomeranče
2 mrkve
1 cibuli
deci a půl telecího vývaru
lžíci balzamovaného nebo vinného octa
deci Cointreau
sůl, pepř a trochu cukru

Naporcovanou kachnu nechte osmahnout v oleji nejlépe v litinovém hrnci. Přidejte mrkev a cibuli, osolte a opepřete, přiklopte a nechte dělat v troubě na 180 stupňů alespoň hodinu.

Mezitím oškrábejte kůru z jednoho pomeranče a nechte ji vařit ve vodě asi 5 minut. Nechte okapat a uschovejte.

Vymačkejte šťávu z oškrábaného pomeranče. Druhý pomeranč oloupejte a rozdělte na dílky.

Do hrnce s kachnou přilijte Cointreau a nechte dělat ještě asi 10 minut.

Vyndejte kachnu z hrnce a uschovejte v teple. Přeceďte šťávu z hrnce, abyste se zbavili všech pevných součástí.

Do přecezené šťávy přidejte šťávu z pomeranče, telecí vývar a trochu octa. Nechte dělat na pomalém ohni a odtučněte pomocí lžíce, do níž naberete tuk plovoucí na povrchu. Ochutnejte. Omáčka musí mít jemně nasládlou chuť. Pokud se vám zdá moc kyselá, přidejte malinko cukru.

Přidejte do omáčky nakrájenou oškrábanou pomerančovou kůru.

V čtyřech lžících omáčky nechte trošku povařit měsíčky druhého pomeranče.

Servírujte kachnu s pomerančem a s trochou omáčky. Jako přílohu doporučuju rozmačkané brambory, do nichž vmícháte trochu másla. Božské!

Křepelky na fíkách a hroznovém víně

Onehdy přinesl Hvězdopravec domů pytlík fíků, který mu v práci nadělil kolega Jean Philippe. "Tady je pár fíků ze zahrádky, jestli ti k něčemu budou", řekl, když mi pytlík předával. Fíky Hvězdopravec nerad. Vzala jsem je tedy s sebou na sobotní lezení do Verdonského kaňonu, pak jsem je zapomněla pár dní v autě a nakonec dva dny ležely milé fíky v kuchyni. Byla bych na ně asi zapomněla úplně, ale mušky, kterým můj bratr říká mušky košovky, mě rychle upozornily, že fíky máme. Pohled do sáčku mě ubezpečil, že pokud bych chtěla udělat marmeládu, je skoro hotovo, ale bylo mi také jasné, že fíků není jaksi dost. A protože jsem měla v mrazáku tři křepelky, bylo jasné, že marmeláda nebude. Ještě bych vás na závěr ujistila, že ačkoli jsem na sebe právě práskla, že jsem to, čemu se pohrdlivě říká "cuchta" a že moje kuchyně se rozhodně nepodobá chirurgickému sálu, ani nám, ani našim návštěvám nebylo nikdy po ničem ani trochu špatně, jsme zdraví a že Hvězdopravcův a můj organismus bez úhony přežil i jezení na chilských i ekvádorských tržištích.

Pokud vás tedy nepřešla chuť a nemyslíte si, že dobrá kuchařka je ta, jejíž kuchyně obsahuje nulový počet bakterií, můžete číst dál. A postup můžete opakovat i s čerstvými fíky, které nestrávily hodiny v sáčku na slunci a ze kterých nelítají nevábné mušky. Příště to tak udělám také. Protože příště rozhodně bude.

Potřebujete:
1 až 2 křepelky na osobu
hrst fíků (ty moje nebyly úplně zralé, což je výhoda)
hrozen červeného vína
trochu balzamovaného octa
trochu růžového vína
rozmarýn
sůl, pepř a olivový olej

Fíky oloupejte a rozkrojte napůl. Spolu s kuličkami vína dejte do misky, posolte a popepřete, přidete rozmarýn a trošičku vína a nechte odpočinout.

V hrnci (nejlépe litinovém) osmahněte rychle křepelky, podlejte maličko vínem a nechte je dělat v uzavřené nádobě 15 minut na mírném ohni.

Králík na hořčici

Králík na hořčici je francouzská klasika, ale musím se přiznat, že jsem ho vlastně nikdy nejedla od Francouzů dělaného. Párkrát jsem zkusila nějaký recept, ale nebylo to ono. Až včera jsem kápla na Králíka po provesálsku a hořčice bylo v receptu dost a dost. Trochu jsem to upravila a výsledek byl božský.

Králíka jsem dělala také proto, že se mi do domácnosti vrátil můj litinový hrnec Le Creuset. Totiž, koupila jsem si ho v dubnu 2010 v Chile, ale po roce se smalt na dně hrnce odloupl, a to aniž bych s hrncem dělala nějaké psí kusy - byl v podstatě velmi hýčkaný. Protože mají hrnce Le Creuset celoživotní garanci - za cenu mezi 150 -300 eury za hrnec se to dá čekat -, odnesla jsem zraněného do luxusního obchodu ve Vitacuře, kde jsem ho před rokem koupila.  Obchod patří vyhlášené chilské gastronomce Veronice Blackburn. Měla jsem možnost nejdřív obejít Veroničino Audi blokující rampu pro vozíčkáře (invalidu hrnec jsem vezla ve vozíku) a následně stanout tváří v tvář samotné hvězdě s šátečkem Hermes kolem vysušeného krčku. Hvězda mi tvrdila, že lžu, že jsem ten hrnec musela upustit a že reklamaci nejde přijmout - a to navzdory tomu, že smalt byl jasně popraskaný po celém hrnci. Ve skutečnosti prostě nebyla schopná ho vzít a poslat zpět výrobci. Zkrátka, chilské pozlátko, platíte jako byste kupovali luxus, ale servis máte jako na tržnici. Poslala jsem na Veronicu úřad na ochranu spotřebitele, který v Chile zabral vždycky, ale jak to v tamních krajinách bohužel je, podobní lidé jsou nad zákonem, a nedostala jsem nic. Litinový hrnec s dírou ve smaltu s námi tedy odjel do Evropy, kde jsem ho před týdnem donesla ve Zvonokosech do obchodu, kde nebylo ani Audi, ani šáteček Hermes, ale prodavačka mi hrnec bez účtenky a bez jakéhokoli dokladu o nákupu - přesně tak, jak to tvrdí Le Creuset na svých stránkách - vzala a odeslala ho výrobci. Za tři dny se omluvili za vadu výrobku a poslali mi hrnec nový. To bylo včera. Pocit zadostiučinění mi vystačil na celý den - já vím, je to jen hrnec, ale můj oblíbený - a nešlo, než hned hrnec nevyzkoušet. A na oslavu francouzského výrobku a francouzského smyslu pro rovnost jedině francouzskou klasikou.

Potřebujete:

1 králíka
3 stroužky česneku
půl litru suchého bílého vína
snítku saturejky (nebo tymiánu)
čtvrt litru crème fraîche nebo jakékoli nakyslé tuhé smetany
tři vrchovaté lžíce pořádně ostré francouzské hořčice
sůl, pepř a olivový olej

Králíka nechte osmahnout v litinovém hrnci Le Creuset ;-) .... nebo v pekáči, který můžete dát na plotnu, nebo v nejhorším na pánvi, pak přendáte.

Když je králík skoro dozlatova po všech stranách, přidejte celé stroužky česneku, a po chvilce zalijte bílým vínem. Osolte, opepřete a přidejte saturejku nebo tymián. Nechte dělat v troubě v uzavřené nádobě (Le Creuset, například) na 200 stupňů 45 minut.

Vyndejte hrnec z trouby a nechte na poměrně prudkém ohni v otevřené nádobě zredukovat víno tak na třetinu. Trvá to cca 10-15 minut.

Mezi tím smíchejte smetanu a hořčici.

Vypněte sporák a vmíchejte smetanu s hořčicí.

Servírujte s rýží, pšenicí nebo polentou.

Těstoviny s ančovičkami

V minulých dnech jsem konala pár pokusů s poutargue, jikrami parmice, a tak vznikl i nápad na tenhle recept. Ančovičky jsou sice mnohem méně nóbl (tím líp!) a mají méně jemnou chuť (škoda, ale jsou to přece jen těstoviny!), ale stačí. A nenechte se mýlit. Ani já nejsem velký fanda těhle slaných potvor. Ale v některých úpravách - jako všechno, kromě růžičkové kapusty - jsou báječné.

Ančovičky patří neodmyslitelně do středomořské stravy, a protože jsme u Středozemního moře, budeme používat také místní bylinky. Pokud máte přístup k čerstvým, tím lépe. Pokud k sušeným, neváhejte nahradit ty uvedené klidně i provensálským kořením.

Potřebujete:
těstoviny, nejlépe čerstvé tagliatele
tři stroužky česneku
lžičku harissy, nebo čerstvých feferonek
ančovičky
čerstvý tymián
čerstvou saturejku
parmezán
olivový olej

Nechte vařit těstoviny podle návodu.

V olivovém oleji na nepříliš silném ohni nechte udělat pár minut najemno nakrájený (ne rozetřený!) česnek s feferonkami či s harissou a snítkou saturejky a tymiánu.

Těstoviny hned po okapání promíchejte s olejem, přidejte ančovičky a na talíři posypte parmezánem. A je hotovo!

Perlička na (broskovovém) dně

Protože se zdá, že moje domněnky o nedostupnosti křepelčího masa byly pouze domněnky (díky Marcelovi za informace, viz komentář k receptu o křepelkách), rozhodla jsem se přijít s další "francouzskou" drůbeží klasikou, o níž jsem byla přesvědčená, že bude v Čechách problém. Ale kdo ví. Další (vy)chovatelnou drůbeží zvěřinou konzumovanou ve Francii je perlička, francouzsky pintade. Divokou slepici připomínající pták má tmavé maso a je o poznání méně tučný než kuře. Z tohoto důvodu je jeho pečení také tak trochu složité: jak to udělat, aby maso nebylo vysušené, ale zároveň hotové? Samozřejmě se dá přidat špek, ale možností je víc a jednou z nich je i tenhle recept.

Musíte ale opravdu dávat pozor, abyste maso vyndali přesně v několikaminutovém intervalu, kdy je akorát. Na podobné pečení si nemůžu vynachválit teploměr na maso, který jsem si koupila při příjezdu do Francie. Hvězdopravec se mi sice směje, že měřím teplotu kuřatům a řízkům, ale od té doby, co jsem hrdou majitelkou, už neběhám s pečení pořád od stolu k troubě a od trouby ke stolu jako dřív, protože prostě změřím teplotu masa uvnitř hned a je to. Drůbež je upečená, když má uvnitř 85 stupňů. A aby se upekla rovnoměrně, nezapomeňte ji vyndat už tak hodinu před pečením z lednice!

Ale k receptu. Jelikož je u nás teď pořád kolem třiceti, rozhodla jsem se místo klasické úpravy s jablky pro letní jihofrancouzský recept od Fabrice. S broskvemi z místních sadů a s tymiánem z Levandulové observatoře mi tenhle recept doslova učaroval. Pochutnal by si na něm určitě i Bohumil Hrabal.

Jako přílohu servírujte malé brambůrky upečené v troubě. Celé je omyjte, přidejte k nim celý česnek (klidn celou palici), posolte, pořádně prolijte olivovým olejem, promíchejte a nechte 40 minut v troubě na 200 stupňů.

Potřebujete:
1 perličku
4 žluté zralé šťavnaté broskve
2 snítky máty
pár snítek tymiánu
hrnek drůbežího vývaru
2 červené cibule
olivový olej, sůl a pepř

Naporcujte perličku a jednotlivé části osmahněte na oleji v pánvi nebo ještě lépe v něčem, co pak můžete dát do trouby.

Vyndejte perličku a nechte zesklovatět nakrájenou cibuli.

Všechno přendejte do skleněného pekáče bez víka, nebo, pokud jde dát váš hrnec do trouby, pouze přidejte perličku.

Zalijte vývarem, přidejte na čtvrtky nakrájené broskve bez jádra, tymián a mátu a dejte péct na 200 stupňů na 25-30 minut bez poklice (jak píšu výš, sledujte bedlivě a nenechte maso vysušit!).

Servírujte s bramborami v troubě. Dobrou chuť!

Quiche se žampiony

Quiche je francouzskou klasikou, která se dá skloňovat do nekonečna. Zvlášť v létě ho jíme tak často, že beru zavděk každým novým nápadem. Se žampiony je to takhle...

Potřebujete:
1 pâte brisée neboli máslové těsto
čerstvé žampiony
3 vejce
200ml smetany
svazek pažitky
dvě hrsti strouhaného sýra
trochu kmínu (českého!)
trochu másla

Oloupejte žampiony a nechte je na trošce másla pustit vodu. Přidejte kmín a trochu soli na nechte na mírném ohni vodu odpařit.

Předpečte těsto na 180 stupňů 5 minut.

Rozšlehejte vejce se smetanou, přidejte sůl, pepř a nakrájenou pažitku.

Na předpečené těsto dejte žampiony, posypte sýrem a zalijte rozšlehaným vejcem. Za 25 minut v troubě na 180, když je hořejšek pěkně zlatavý máte uvařeno.

Servírujte se zeleným salátem.

Křepelky s třešněmi

Je mi jasné, že recept na křepelky asi nebude tím nejsnáze realizovatelným v českém prostředí. Ale kdo ví a klasická, jediná chovatelná, francouzská létající zvěřina by přeci jen na blogu o francouzské kuchyni neměla chybět. A pak, je to tak dobré!

Potřebujete:
1 křepelku na osobu
250g třešní nebo višní na 2 křepelky
šalotku
trochu bílého vína
sůl a pepř
trochu cukru

V hrnci nechte osmahnout křepelky ze všech stran na oleji. Přidejte nakrájenou šalotku, nechte zesklovatět, přilijte trochu bílého, přiklopte a nechte dělat na mírném ohni 25 minut.

Vypeckujte třešně něbo višně a rozkrojte napůl. Nechte je na pánvi pustit vodu a přidejte eventuelně trochu cukru. Nechte dělat cca 10 minut.

Po dvaceti minutách přidejte třešně ke křepelkám, přiklopte a nechte dělat ještě 5 minut.

A je hotovo. Servírujte s polentou.

Pórek jako příloha

Jedna z věcí, které mě na české a vůbec středoevropské kuchyni nudí, je do zblbnutí opakovaný cyklus brambory, rýže, těstoviny, knedlík, nad kterým chuťovým buňkám začne smutně slzet i jejich česká DNA. Dobře dobře, dneska je menu vylepšené tu a tam o bramboráčky nebo bramborovou kaši (není divu, že jedno z mála českých slov, které Hvězdopravec umí je slovo brambora) a tu a tam o hranolky nebo krokety, ale to pořád zůstáváme v našich bramborových luzích a hájích. A většinou velmi špatně udělaná dušená nebo restovaná zelenina v našich restauracích na tom nic nemění.

Postupem doby mě můj mlsný jazyk přivedl k vyzkoušení polenty, quinoi, pšenice, opečených cuket, špenátu se smetanou, mrkvové, dýňové nebo fazolové kaše, celozrné rýže, manioku, bulguru, kuskusu, zapečené zeleniny, rizot, malých brambůrek s česnekem dělaných v troubě a kdo ví ještě čeho. A když jsem včera v lednici objevila dva zapomenuté pórky a marně si lámala hlavu co s nimi, když už jsem koupila v večeři rybu dorádu čili pražmu, rozhodla jsem se, že je čas na pórek jako přílohu. K rybě nebo bílému masu ho lze jen doporučit. Bylo to vynikající a Hvězdopravec řekl: "Hm, to je dóbrý, takhle udělanej pórek...." Vzhledem k tomu, že Hvězdopravec obvykle říká maximálně tak "není to špatný", zdá se, že recept je hoden publikování.

Potřebujete:

dva pórky na osobu (cca 150g)
olivový olej
zakysanou smetanu (půl lžíce na osobu)
uzenou papriku (koření), asi půl lžičky na dvě osoby. Pokud nemáte uzenou papriku (v Chile je to jedno z nejčastějších koření, a tak mám ještě zásoby, ale je mi jasné, že v Čechách bude asi nutné sáhnout po paprice normální)
sůl a pepř

Pórek rozkrojíte napůl a dobře umyjete. Nákrájíte na malé kousky.

Nechte cca 15 minut dusit na oleji na jemném ohni.

Přidejte papriku a smetanu. Zamíchejte, osolte a opepřete, a je hotovo.

Další jablečný koláč, tentokrát z jablek Granny Smith

Kolik receptů na jablečné koláče je na tomhle blogu vůbec netuším. Vždycky si říkám, že bych měla vydat dílo jménem "Alkoholikova kuchařka", neb jsem bez piva a vína a příležitostně pastisu nebo cidru v kuchyni jako bez rukou. Druhý díl se pak bude jmenovat nejspíš "Jablka hříchu", aby bylo jasné, že nějak s tím prvním souvisí. Jenže co naděláte, jablka se dobře uchovávají, jsou levná, mají je všude a ještě jsem nenarazila na nikoho, komu by nechutnala.

A navíc v současné době kempujeme v našem novém bydlišti, zatímco náš kontejner s nádobím, robotem, noži a spol. se sotva dohoupal do Středozemního moře. Moje kuchyňské náčiní se tedy skládá z pár hrnců, z pěti mrňavých tupých nožíků, které mi (netuším, proč v tomto počtu) stejně jako vše ostatní nádobí laskavě půjčil tatínek Jean, z jedné formy na quiche a ze tří teflonových pánví. Vlastně pardon, ze dvou, jedna měla uprostřed odloupnutý kus teflonu velký jako desetikoruna a letěla rovnou do koše. Tatínek Jean se sice chrání před nebezpečným rakovinotvorným magnetickým vlněním tím, že nikdy nezapíná mobil, zdá se ale, že se mu do jeho programu na nesmrtelnost přeci jen vloudila chybička.

Protože se mi s podobným vybavením nechce patlat nic komplikovaného, zároveň ale potřebuju uspokojit jako své, tak Hvězdopravcovy chuťové buňky, vařím všechny své jednoduché recepty. Co se týče koláčů k snídani nebo na dezert, inspirace došla záhy. Naštěstí jsem ale na internetu narazila na tenhle recept a hned se s vámi o něj musím podělit. Rychlý, dietní, a pokud v Čechách příliš nepředražují ordůdu jablek Granny Smith, také levný.

Granny Smith, velká zelená šťavnatá jablka s kyselou chutí jsou totiž to, co tomuhle receptu dává říz. Pokud je nechcete kupovat, myslím, že můžete klidně zkusit klasická letní jablka. Jde o to, aby to byla jablka s ostrou chutí. A pokud vám bude divné, že v receptu není skoro žádný cukr, vězte, že to tak skutečně má být. V pâte sablée je totiž cukru dost a dost a zbytek dožene karamel.

Potřebujete:
1 pâte sablée (v nouzi kupuju, ale lepší je stvořené doma)
7 jablek Granny Smith
tekutý karamel (cca 100g cukru)

Těsto rozválíte, dáte do formy na quiche a necháte předpéct v troubě na 180 stupňů asi 7 minut.

Zatím oloupete jablka, nastrouháte.

Když je těsto předpečené, dáte na něj nastrouhaná jalblka a celé to dáte na 25-30 minut do trouby.

Těsně před vyndáním z trouby uděláte karamel. Do cukru přilijete malinko vody (do 100g tak tři lžíce), rozmícháte, až vznikne cukrová melasa. Dáte na oheň, nejdřív mírný a postupně přidáváte na intenzitě. Nemícháte, pouze sledujete. Když začnou bubliny na melase zlátnout, zatočte kastrolem tak, aby všechno zezlátlo rovnoměrně.

Karamel nalijte na koláč vytažený z trouby, nechte vychladnout a dílo je hotové. 

Medové kuře

Jedna z báječných věcí na návratu do Evropy je fakt, že se do našeho jídelníčku vrátila drůbež. Příšerná chemická kuřata, jejichž svalstvo bylo nedostatkem pohybu a nadbytkem hormonů tak blátivé, že se dalo kuře porcovat rukama a téměř bez použití svalstva pana kuchaře, jsme zanechali jejich neveselému životu a osudu v Chile, kde se z nás stali drůbeží vegetariáni. Francouzi naštěstí vědí, že pokud si kuře trochu v životě užije na dvorku, užije si následně i v potravinovém řetězci nadřazený kuchtík. S úžasem se tedy dívám na tmavé svalstvo místních farmářských kuřat a Hvězdopravec se olizuje až za ušima.

Potřebujete:
naporcované kuře
pár brambor
cibuli
čtyři celé oloupané stroužky česneku
citron
olivový olej
tři lžíce medu
dvě lžičky curry
sůl a pepř

Kuře potřete olejem, opepřete a osolte. Dejte péct do trouby na 200 stupňů na 20 minut.

Mezitím si nakrájejte cibuli a brambory, na osminky rozkrojte i citron a rozpusťte med s curry.

Vyndejte kuře, přidejte česnek, citron, nakrájenou cibuli, brambory a kuře potřete medem s curry. Nechte péct ještě 40 minut. A je hotovo!

Kuře po bretonsku

Ne, že by se u nás od prosince až do března nevařilo. Vlastně, kde je u nás? Od prosince do března jsem projela, v tomto pořadí, kus Francie, pak Čech, pak zase Francie, pak Chile, následně Ekvádoru, zase Chile, a nakonec jsme tedy přistáli v novém a nějakou dobu trvalém u nás, jižní Francii. Po třech letech v Chile to tedy znamená, že jakkoli je kuchyně provizovní, pustím se do receptů, které jsem v Chile nemohla dělat z důvodu absence některé ze základních ingrediencí.

Z kuřete po bretonsku mi chyběl v Chile především cidre, zkvašený jablečný mošt prodávaný v lahvích zašpuntovaných jako lahve sektu. Doufám, že vám v Čechách chybět nebude, stejně jako další typická ingredience bretonské kuchyně, slané máslo. I když, však i máslo normální bude stačit. A zatímco já jsem do jídla s rozkoší přidala dvě vrchovaté lžíce normandského (to je přece hned u sousedů!) crème fraîche, jistě postačí i hustá česká smetana.

Potřebujete:

naporcované kuře (sláva, ve Francii zase dostanu kuře z farmy, ne hormony vyhnané chemické superpollo!)
čtyři šalotky
pořádný kus slaného másla
lahev cidre
sůl, pepř
dvě lžíce crème fraîche

Na másle nechte zesklovatět nakrájenou šalotku. Přidejte osolené a opepřené kuře a všechny kusy lehce osmahněte.

Zalijte cidre a nechte hodinu pomalu bublat v zavřeném hrnci.

Vypněte plotnu, vyndejte kuře a ve šťávě rozmíchejte smetanu. Vraťte kuře zpět a servírujte!